Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Praha mohla být město nad městem

Česko

V budově bývalého Federálního shromáždění, dnešní nové budově Národního muzea, začíná výstava díla architekta Pragera

PRAHA Podívat se do budovy bývalého Federálního shromáždění v Praze bylo čtyřicet let téměř nemožné. Nejprve místní chodby patřily politikům, pak odtud vysílalo Rádio Svobodná Evropa. Až když objekt v roce 2009 převzalo Národní muzeum a přestěhovalo sem část expozic a kanceláří, mohli dovnitř začít proudit milovníci historie.

Nejen pro ně je teď připravena výstava Město nad městem – vize Karla Pragera, která má připomenout historii a výjimečnost budovy i další díla a život slavného architekta. „Výstava potrvá do 17. dubna, jejím hlavním exponátem je sama budova bývalého parlamentu,“ poukazuje Ivana Havlíková z Národního muzea.

V několika místních sálech si lidé mohou ode dneška prohlédnout reprodukce materiálů použitých k výstavbě, počítačové animace modelu Federálního shromáždění či filmové projekce. Část výstavy se věnuje také nikdy neuskutečněnému Pragerovu dílu. „Představíme originální modely a plány k experimentální bytové výstavbě v Praze ze 70. let minulého století. Prager ji navrhl jako určitý protiklad k tehdejším panelákům. Používal princip makrostruktury – tedy rozšiřování města nikoli do šířky, ale formou určité nástavby. Proto město nad městem,“ poukazuje kurátorka výstavy Lenka Lednická z Centra pro středoevropskou architekturu. Na Pragerovy další návrhy, například bytovou výstavbu v pražských Košířích, však nikdy nedošlo. „Problém představoval nedostatek financí, materiálu i pracovních sil,“ říká Lednická.

Nejstarší část nové budovy Národního muzea, projektovaná Jaroslavem Rösslerem, byla dostavěna v roce 1938 a sloužila jako Pražská burza peněžní a zbožní. Až v roce 1966 vytvořil Prager svůj první návrh domu nad domem.

„Na jeho základě byla vystavěná mostní konstrukce s kancelářemi pro poslance Federálního shromáždění,“ připomíná Havlíková. Podle ní Prager od začátku počítal s tím, že politiky v budově brzy vystřídá některá z kulturních institucí. Čekání se však protáhlo na desítky let. Budovu dodnes spíš než Češi obdivují cizinci. „Je to generační problém. Lidem spíš než architektura budovy vadí její dřívější využití. Cizinci z pražských staveb 20. století ale nejvíc obdivují právě novou budovu Národního muzea a Novou scénu Národního divadla,“ říká konzultantka výstavy architektka Radomíra Sedláková.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....