Město za nájemné v soukromé budově loni zaplatilo 196 milionů korun. Přiznala to radní Aleksandra Udženija (ODS).
Z pronájmu vlastních historických budov, které se po sestěhování úřadů v roce 2006 uvolnily, má přitom město ročně jen 52 milionů. Při prodeji několika dalších domů získala Praha 311 milionů korun.
Podivný pronájemBudovu v Jungmannově ulici si magistrát pronajal od společnosti Copa Retail podnikatele Sebastiana Pawlowského na 20 let. Město na ni má předkupní právo. Za nájemné a služby mělo ročně platit 204,5 milionu korun. Pawlowský podle dřívějších informací médií firmu v roce 2007 prodal společnosti Guyana Holding sídlící v Lucembursku, u níž však nelze dohledat skutečného vlastníka. |
Původně magistrát odhadoval, že ročně ušetří desítky milionů. O nevýhodnosti pronájmu se od začátku diskutovalo, magistrát to ale nechtěl připustit.
"Nespornou výhodou sestěhování magistrátních úředníků do Škodova paláce bylo soustředění veřejných služeb na jednom místě," uvedla radní.
Pracovníci do té doby sídlili ve více než třech desítkách budov po celé metropoli. "Nicméně co se týká ekonomického pohledu na věc, je pro nás sestěhování zatím ztrátové," doplnila. Praha sice ušetřila na nákladech za nájem kanceláří od soukromých vlastníků, předpokládaná optimistická čísla podle radní stejně naplněna nebyla.
Mnohé budovy v majetku města potřebují rekonstrukci. "Tyto nemovitosti byly nabídnuty několikrát neúspěšně k pronájmu či prodeji," tvrdí radní. "Pokud chceme maximalizovat výtěžek z pronájmu či z prodeje, musíme objekty dát do pořádku," doplnila.
V současné chvíli se podle ní připravuje oprava Kafkova domu. Horní patra domů na Malém náměstí nebo v ulici U Radnice by po rekonstrukci mohly sloužit pro rezidenční bydlení.
