BRNO Detektivní práci mají za sebou pracovníci brněnského výstaviště. V dokumentaci za 49 let hledali firmy, které se zúčastnily všech ročníků Mezinárodního strojírenského veletrhu. Nakonec jich našli čtrnáct.
Při padesátém strojírenském veletrhu, který začíná příští týden, je ocení. „Pravda je, že doufám, že je dokumentace dokonalá a žádnou z firem jsme nevynechali. Jsou to za tu dobu desetitisíce záznamů,“ přiznal LN generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Škrla. Mezi těmi, kdo na výstavišti ani jednou nechyběli, jsou například ČKD, Siemens, Vítkovice, Šmeral Brno či třeba Mittal. Byť mnohdy pod jinými názvy. Strojírenský veletrh je předchůdcem většiny akcí na brněnském výstavišti - právě od něj se oddělovali takoví giganti, jako je Autosalon, Invex a další světově významné veletrhy. A jemu vděčí za své vybudování i většina výstaviště. „Jestliže byla Výstava soudobé kultury v roce 1928 pramáti výstav v Brně, strojírenský veletrh je praotcem veletrhů,“ poznamenal znalec historie výstaviště Zdeněk Müller. „Před ním byla v Pisárkách jen část výstaviště z roku 1928, až v roce 1958 a 1959 vyrostl například obří pavilon Z, haly C, B a další či třeba výšková budova,“ dodává. Kvůli veletrhu rostlo jak výstaviště, tak město - do této doby patří budování hotelu International, legendárního bufetu Sputnik či třeba instalace neonových girland v ulicích. Pamětníci vzpomenou, jak se s veletrhem pojily třeba slavnostní vlaječky na tramvajích.
Původně měla tradice strojírenských veletrhů začít už v roce 1958, ale první bylo nutné zrušit. Někteří odborníci spekulují o tom, že hrála roli nechuť pražských specialistů postoupit právo pořádat mezinárodní akce do Brna, jiní zase připomínají vliv výstaviště v Lipsku. Müller ale vidí prozaičtější důvod: „Prostě ještě většina staveb nestála, nešlo to stihnout,“ dodává.
Nadcházející jubilejní padesátý veletrh s tím prvním pojí například počet zastoupených zemí, kterých bude také 29. „Další země jsou ale letos zastoupeny nepřímo, prostřednictvím svých zastoupení,“ dodává manažer veletrhu Jiří Rousek. Rozdíl bude v počtu vystavovatelů - zatímco na prvním jich bylo 432, nyní je jich na dva tisíce. „A to jsme ještě desetinu zájemců museli odmítnout, nebylo pro ně prostě místo. Příští rok už jim ale nabídneme nový pavilon P,“ slíbil ředitel Škrla. Rozdíl oproti prvnímu veletrhu nastane v počtu návštěvníků: Tehdy výstavy vidělo 2,4 milionu lidí, letošní odhady mluví o sto tisících, převážně odborníků.
Výstaviště, které se pro strojaře letos otevře od 15. do 19. září, svou historii připomene. Opět představí některé z historických exponátů, například motocykly, automobily či traktory včetně legendárního Zetoru 25A, který měl premiéru na prvním veletrhu. Na trase z Prahy na výstaviště a zpět pojede zvláštní parní vlak a přímo po areálu bude vozit parní motorový vůz Komarek z roku 1903.
***
I logo s ozubeným kolem má svůj příběh
První logo strojírenského veletrhu vzniklo pro neuskutečněnou akci v roce 1958. Tehdy se na poslední chvíli rušila, takže i plakát navržený Jiřím Hadlačem zůstal jen relikvií.
Už o rok později zazářil další plakát, jehož dominantou bylo opět ozubené kolo. Vytvořil ho Adolf Pražský.
Logo s ozubeným kolem bylo i přes diskuse s tvůrci o jeho úpravách dlouho i symbolem samotného výstaviště. Ještě po letech září jako symbol strojírenských veletrhů.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
