Důvodů, proč už neplatí dřívější všeobecný model hlídacích babiček a dědečků, je několik. Lidé zakládají rodiny čím dál později a hlavně mají spíše vlastní bydlení. Nastavení ale mění i samotní prarodiče. Hlavně ženy se totiž začaly distancovat od stereotypní představy „babičky na plný úvazek“.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Svou dřívější legitimitu ztratila jak silná závislost mladé rodiny na rodině původu, tak plné obětování se pro mladou rodinu,“ popsala vývoj v mezigeneračních vztazích Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity v Brně.
Každý třetí senior se cítí osamělý
Výsledkem novodobého nastavení ale podle odborníků také je, že si každý třetí senior připadá osamocený a nejmladší generace přichází o kontakt s jinými životními hodnotami. Podle socioložky Jiřiny Šiklové se tak ještě prohlubuje propast mezi generacemi: „Jde o rozdíly v názorech i přístupu. Střední generace se proto ani kolikrát nesnaží dávat děti hlídat prarodičům.“ Nejvýrazněji odloučení prarodičů a jejich vnoučat způsobuje geografická vzdálenost. Více generační soužití, které bylo dříve brané za standardní, je totiž podle Petrové Kafkové dnes spíše ojedinělé.
Odloučení od rodiny ale může mít kromě psychického stavu neblahý vliv i na zdravotní stav seniorů. „Péče o vnuky je určitě jednou z dobrých a užitečných aktivit,“ zmiňuje ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová.
Čeští prarodiče patří mezi průměné pečovatele o vnoučata.
Důvodů, proč už neplatí dřívější všeobecný model hlídacích babiček a dědečků, je několik. Lidé zakládají rodiny čím dál později a hlavně mají spíše vlastní bydlení.
Babičky na plný úvazek? Už ne
Nastavení ale mění i samotní prarodiče. Hlavně ženy se totiž začaly distancovat od stereotypní představy „babičky na plný úvazek“.
„Svou dřívější legitimitu ztratila jak silná závislost mladé rodiny na rodině původu, tak plné obětování se pro mladou rodinu,“ popsala vývoj v mezigeneračních vztazích Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity v Brně.
Výsledkem novodobého nastavení ale podle odborníků také je, že si každý třetí senior připadá osamocený a nejmladší generace přichází o kontakt s jinými životními hodnotami. Podle socioložky Jiřiny Šiklové se tak ještě prohlubuje propast mezi generacemi: „Jde o rozdíly v názorech i přístupu. Střední generace se proto ani kolikrát nesnaží dávat děti hlídat prarodičům.“ Péče o vnoučata jako lék Nejvýrazněji odloučení prarodičů a jejich vnoučat způsobuje geografická vzdálenost. Více generační soužití, které bylo dříve brané za standardní, je totiž podle Petrové Kafkové dnes spíše ojedinělé.
Odloučení od rodiny ale může mít kromě psychického stavu neblahý vliv i na zdravotní stav seniorů. „Péče o vnuky je určitě jednou z dobrých a užitečných aktivit,“ zmiňuje ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová. Nejvíce vnoučata hlídají lidé od 50 do 59 let, přestože je v této věkové kategorii méně prarodičů.
Hlídání pomáhá zdravotnímu stavu
Téměř každý den hlídá vnoučata 22 procent, každý týden 35 procent prarodičů. I kontaktní centra, která se zaměřují na seniory, uvádí, že k nim přicházejí s tím, že jsou osamocení. Někteří prý nechtějí „obtěžovat“ svoji rodinu, která žije jinde a jezdit za ní. „Je přitom důležité zachovat si kontakt s okolím, jinak jde zdravotní stav takového člověka hodně rychle dolů. A také ztrácí schopnost komunikace,“ popisuje Kateřina Bláhová z Nadace Taťány Kuchařové.
I když péče o vnoučata udržuje seniory v lepším zdravotním stavu, neměla by rodina po nich hlídání automaticky vyžadovat.
Když se děti obávají starších lidí „Vše se musí se odehrávat na bázi určité reciprocity, vzájemné pomoci a pochopení,“ upozorňuje gerontoložka Holmerová. Vztah s prarodiči i podle ní pomáhá zároveň vnoučatům. Děti, které nepřichází do kontaktu se staršími lidmi, k nim pak mohou přistupovat negativně.
„Vlastně ani pořádně nevědí, jak starší lidé vypadají, jak se chovají, co od nich lze očekávat. Takže se jich v důsledku toho někdy obávají a z toho pramení ony negativní postoje,“ varuje Holmerová. I proto organizuje řadu projektů, které mají tyto generace více stmelit: „Když se setkají, povídají spolu či něco dohromady dělají, je to vždy dobré a přínosné.“ Na prohlubující se rozdílnost životních přístupů upozorňuje i socioložka Jiřina Šiklová.
Sendvičová generace: až čtyři generace pohromadě
Mezinárodní průzkum SHARE potvrzuje, že se o vnoučata více starají ženy. Že už jich ale není tolik, vysvětluje Šiklová tím, že získaly pracovní kvalifikaci. „V minulé době nebylo zvykem, že by ženy chodily do práce. Proto mohly pomáhat i s vnoučaty,“ říká socioložka.
V souvislosti se soužitím v rodině se v poslední době často skloňuje termín sendvičová generace. I když má několik podob, hovoří se hlavně o té, kdy se střední generace musí starat o své potomky, ale také stárnoucí rodiče.
I to je způsobené tím, že si lidé zakládají rodiny v čím dál pozdějším věku. „Typickým pečujícím o seniora je žena ve věku 56 let. Tedy taková, která ještě třeba pracuje a snaží se také pomoci svým dětem, vnoučatům,“ popisuje Holmerová. Podle studie Petrové Kafkové tak někdy kvůli různým okolnostem žijí až čtyři generace pohromadě. Není to ale ve společností tak častý jev. Uvádí se, že zhruba šest procent nejstarších potřebuje cílenou péči.
