Otázky Václava Moravce Speciál z Plzně znevýhodnily čtyři volební lídry (tři inženýry a jednoho pedagoga) a preferovaly Jiřího Pospíšila z ODS a bývalého studenta práv Martina Marka ze SZ. Vystupovali přímo ve studiu nadprůměrně často a dlouho. JUDr. Pospíšil byl několikrát zachycen i v předtočeném pořadu, kde hovořil. Hlavní téma večera – plzeňská právnická fakulta – i tázající se odpovídali zájmům preferovaných. Na dané téma se zeptala pracovnice z neziskového sektoru. Jiří Pospíšil o něm přednášel na konferenci v Senátu a pan Marek v oblasti pracoval. Další diskutující se zajímal o dodržování zákonů a o přístup k podnikatelům a poslední o jiný právní problém – poslaneckou imunitu. K stěžejnímu tématu pořadu umožnil komentátor vystoupit pouze dvěma „preferovaným“ lídrům. Pak se začal ptát na akreditační komisi. Když se ostatní snažili k problému vrátit, nebylo jim to moc umožněno. K nejdůležitějším momentům pro rozhodování patří první a poslední vystoupení řečníka. První vystupovali „preferovaní“ lídři. V posledním vystoupení moderátor připustil osobní útok jednoho z nich na jiné dva lídry, aniž by se napadení mohli hájit.
Studenti nadále v ohrožení Moderátor uváděl nepravdy. Poslanec Pospíšil byl v roce 1994 členem vládní ODA, a ne ODS, Marek není senátorem z právnické fakulty. Zmýlil se i ve svém tvrzení, že akreditační komise nemá velké pravomoci, což vedlo Pospíšila k prohlášení o tom, že se musí posílit její působnost. Je snad málo, že komise ze zákona hodnotí nejen návrhy na nové programy, ale i realizaci již udělených, a dokonce může navrhnout ministerstvu i odnětí akreditace? V kolika procentech případů nevyhovělo ministerstvo stanoviskům akreditační komise? Neprůhledné uplatňování práv a povinností komise je jinou otázkou odrážející stav našeho školství. Podezření na politická zneužití se projevuje i v postupu akreditační komise či ministryně Kopicové. Ta například nepochopitelně ovlivnila ve prospěch Jiřího Pospíšila, svého bývalého kolegy z vlády, volbu kandidáta na děkana. Při řešení složité situace právnické fakulty by ČT a státní orgány měly vystupovat objektivně, nezatahovat ji do politických hrátek či bratříčkování, snažit se o zjištění skutečného stavu, potrestání případných viníků, očištění nevinných a docílení nápravy. Bohužel se to však neděje. Ohrožení studentů a nerespektování předpisů nadále pokračuje.
O autorovi| Karol Hrádela, advokát
