BRUSEL Stovky návštěvníků o víkendu zaplavily bruselské židovské muzeum, kde v pátek začala velká retrospektivní výstava fotografií jednoho z nejslavnějších válečných reportérů 20. století Roberta Capy. Expozice, která milovníkům fotografie nabízí ke zhlédnutí na 150 černobílých snímků, mapuje Capovu tvorbu od jeho začátků v Berlíně ve 30. letech minulého století až po jeho válečné reportáže z Vietnamu počátkem 50. let.
Výstavu zorganizovalo židovské muzeum ve spolupráci s prestižní fotografickou agenturou Magnum Photos, kterou Capa pomáhal založit před více než 60 lety. „Máme tady nával, od pátku přišlo několik stovek lidí,“ říká pokladní v malé budově židovského muzea.
Maďar židovského původu Capa (vlastním jménem André Friedmann) se narodil v tehdy ještě rakouskouherské Budapešti v roce 1913; z politických důvodů však svoji vlast brzy opustil. Během následné dvacetileté kariéry válečného fotografa pokryl pět válečných konfliktů: španělskou občanskou válku, takzvanou druhou čínsko-japonskou válku (1937–1945), druhou světovou válku v Evropě, konflikt mezi Izraelci a Araby v roce 1948 a indočínskou válku. Ta se mu stala osudnou: v roce 1954 zemřel ve Vietnamu v necelých jedenačtyřiceti letech poté, co při vojenské operaci šlápl na minu.
Součástí bruselské retrospektivy jsou i Capovy nejslavnější snímky, které se zapsaly do dějin fotografie. Je mezi nimi například fotografie umírajícího vojáka ze španělské občanské války. Pravost černobílého snímku s titulem „Republikánský voják v okamžiku své smrti“ je však od 70. let zpochybňována; kritici jej považují za zaranžovaný.
K nejpůsobivějším snímkům, které mohou návštěvníci v Bruselu zhlédnout, jistě patří Capovy fotografie z vylodění spojenců v Normandii v červnu 1944 ke konci druhé světové války. Snímky se Capovi podařilo pořídit poté, co se spolu s vojáky vrhl během vylodění do vln. Z více než stovky fotografií se však nezachovalo ani deset, a to údajně kvůli technické chybě asistenta magazínu Life, který v Londýně snímky vyvolával.
Picasso na pláži Díky Capovi jsou kvalitně zdokumentovány i počátky státu Izrael a takzvaná první izraelsko-arabská válka, která vypukla po odchodu britských vojsk z Palestiny a vyhlášení samostatného židovského státu 14. května 1948.
Vedle válečných snímků však výstavu oživují i fotografie Capových slavných přátel, které fotograf zachytil v běžných životních situacích. Amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye Capa zachytil hrajícího si se synem, kdežto třeba malíře Pabla Picassa zvěčnil v šortkách a se slunečníkem na pláži. Každopádně i u těchto detailních snímků platí slavný Capův výrok, totiž že „nejsou-li vaše fotografie dobré, nebyl jste dost blízko“.
