K novým oborům se například spojuje právnická a ekonomickosprávní fakulta Masarykovy univerzity, které budou vychovávat schopné úředníky s právním vzděláním. Další nové obory propojují techniku a přírodní vědy. „Snažíme se využít potenciálu širokého spektra disciplín pěstovaných na naší univerzitě a překonat tradiční, často úzce zaměřené specializace,“ tvrdí rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.
Vytváření oborů napříč fakultami je z hlediska školy efektivní. „Umožňuje nám to sdružovat kapacity a dále integrovat studijní a výzkumné prostředí na univerzitě,“ dodal Fiala.
Trend spojování zahájila už stavba brněnského kampusu Nynější změny se v Masarykově univerzitě týkají především společenskovědních oborů. Lékařská, přírodovědecká a sportovní fakulta se totiž provazují už společným kampusem v Bohunicích, kde budou studenti získávat nové znalosti společně. Ve stejném zázemí, často i se společnými pedagogy.
„Mezi univerzitní, mezi fakultní a mezioborová studia jsou trendem doby,“ potvrzuje prorektor pro studium a záležitosti studentů Vysokého učení technického v Brně Miloslav Švec. Příkladem spolupráce Masarykovy univerzity s VUT je například společný studijní program Biomedicínská technika a bioinformatika, na němž se podílejí Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT a Lékařská fakulta MU. Také samotná technika ale připravuje změny, například vytvořila obor Management v tělesné kultuře, na němž se podílí fakulta podnikatelská s celouniverzitním Centrem sportovních aktivit.
„Řada dalších studijních oborů je sice kmenově na fakultě, ale mnohé předměty vyučují akademičtí pracovníci z jiných fakult,“ podotkl Švec. Odborníci připouštějí, že dříve studenti vzdělávající se „mezi fakultami“ spíše komplikovali situaci škol. Vše se zjednodušilo kreditovým systémem, který zvětšil volnost studentů při výběru.
Jednou z novinek je podnikání v agrobyznysu
Výjimkou není ani Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. „Mezifakultní obory nabízíme už zhruba patnáct let,“ sdělil prorektor Robert Pokluda. Nejnověji například agronomická a provozněekonomická fakulta připravily Podnikání v agrobyznysu. Posluchači získají znalosti jak v biologickotechnické oblasti výroby, tak znalosti z oblasti ekonomiky, managenentu a komunikace.
Společné obory ale nevěstí blízký zánik fakult, ujišťují zástupci vysokých škol. „Ty jsou klíčovým prvkem struktury univerzity a jejich role není tímto vývojem dotčena. Vyžaduje to od nich nové promýšlení vlastních strategií a hledání nových možností,“ míní rektor Fiala.
„Do třeba německého modelu, kdy rozdělení do fakult zajímá studenty, především pokud se týká praktických záležitostí, jako je ubytování, máme poměrně daleko,“ řekl Pokluda. „Rušení fakult či akreditace celouniverzitních studijních programů naráží na některé legislativní problémy i vnitřní předpisy,“ dodává Švec. Prostředí na něco podobného není a dlouho nebude připraveno, shodují se všichni. Ostatně i zákon definuje, že univerzitou je pouze škola, která se dělí na fakulty.
Vytváření oborů napříč fakultami je z hlediska školy efektivní. „Umožňuje nám to sdružovat kapacity a dále integrovat studijní a výzkumné prostředí na univerzitě,“ dodal Fiala.
Trend spojování zahájila už stavba brněnského kampusu Nynější změny se v Masarykově univerzitě týkají především společenskovědních oborů. Lékařská, přírodovědecká a sportovní fakulta se totiž provazují už společným kampusem v Bohunicích, kde budou studenti získávat nové znalosti společně. Ve stejném zázemí, často i se společnými pedagogy.
„Mezi univerzitní, mezi fakultní a mezioborová studia jsou trendem doby,“ potvrzuje prorektor pro studium a záležitosti studentů Vysokého učení technického v Brně Miloslav Švec. Příkladem spolupráce Masarykovy univerzity s VUT je například společný studijní program Biomedicínská technika a bioinformatika, na němž se podílejí Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT a Lékařská fakulta MU. Také samotná technika ale připravuje změny, například vytvořila obor Management v tělesné kultuře, na němž se podílí fakulta podnikatelská s celouniverzitním Centrem sportovních aktivit.
„Řada dalších studijních oborů je sice kmenově na fakultě, ale mnohé předměty vyučují akademičtí pracovníci z jiných fakult,“ podotkl Švec. Odborníci připouštějí, že dříve studenti vzdělávající se „mezi fakultami“ spíše komplikovali situaci škol. Vše se zjednodušilo kreditovým systémem, který zvětšil volnost studentů při výběru.
Jednou z novinek je podnikání v agrobyznysu
Výjimkou není ani Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. „Mezifakultní obory nabízíme už zhruba patnáct let,“ sdělil prorektor Robert Pokluda. Nejnověji například agronomická a provozněekonomická fakulta připravily Podnikání v agrobyznysu. Posluchači získají znalosti jak v biologickotechnické oblasti výroby, tak znalosti z oblasti ekonomiky, managenentu a komunikace.
Společné obory ale nevěstí blízký zánik fakult, ujišťují zástupci vysokých škol. „Ty jsou klíčovým prvkem struktury univerzity a jejich role není tímto vývojem dotčena. Vyžaduje to od nich nové promýšlení vlastních strategií a hledání nových možností,“ míní rektor Fiala.
„Do třeba německého modelu, kdy rozdělení do fakult zajímá studenty, především pokud se týká praktických záležitostí, jako je ubytování, máme poměrně daleko,“ řekl Pokluda. „Rušení fakult či akreditace celouniverzitních studijních programů naráží na některé legislativní problémy i vnitřní předpisy,“ dodává Švec. Prostředí na něco podobného není a dlouho nebude připraveno, shodují se všichni. Ostatně i zákon definuje, že univerzitou je pouze škola, která se dělí na fakulty.
