Ke žlutým kontejnerům na plasty, zeleným na sklo, modrým na papír a oranžovým na nápojové kartony by do tří let měly po celém městě přibýt další - hnědé na bioodpad. Podle dotazníku, který pražský magistrát nabízí v tištěné podobě i na internetu, by to Pražané uvítali. A to i v případě, že by si za odvod vytříděného bioodpadu museli připlatit. Zájem o třídění bioodpadu dokazuje i úspěch pilotního projektu v Chabrech. Tam se biologické složky třídí už od loňska.
„Každý z Pražanů produkuje až 250 kilogramů odpadu ročně, z toho je až 100 kilogramů organických složek, které je možné dál využít. U domácností se zahradami je tento podíl ještě vyšší,“ uvedl radní pro životní prostředí Petr Štěpánek (SZ). Ten by roku 2010 v pražských ulicích rád viděl hnědých popelnic a kontejnerů zhruba tolik, kolik je dnes nádob na nápojové kartony. Těch Pražané od ledna do června letošního roku vytřídili 250 tun.
Nádoby na bioodpad budou ale do města pronikat postupně. „První přijdou na řadu městské části s venkovským charakterem, kde je hodně biologického odpadu ze zahrad,“ řekl Štěpánek. Podle Anny Vojtěchové z odboru ochrany prostředí pražského magistrátu půjde například o Klánovice, Ďáblice, Slivenec, Letňany nebo Březiněves.¨
Obyvatele těchto čtvrtí s převahou rodinných domů chce ale magistrát v první řadě naučit, jak mohou kompostovat biologický odpad sami, přímo na vlastní zahradě. „Je to mnohem ekologičtější, než když bioodpad v popelnicích musejí svážet auta, která spotřebovávají palivo a vypouštějí zplodiny,“ vysvětlil Štěpánek.
Podobně jako při pilotním projektu v Chabrech dostanou lidé v okrajových městských částech letáky o tom, proč je dobré bioodpad třídit a jak na to. Výhody třídění budou lidé z magistrátu představovat v rámci propagační kampaně dětem ve školách. Motivací je i úspora peněz, tvrdí radní. Pokud lidé bioodpad uloží na vlastní komposty, budou moci ušetřit na velikosti popelnice na komunální odpad nebo na jeho méně častém svozu. „Pokud dokáží být lidé v třídění důslední, může se objem jejich komunálního odpadu zmenšit až na dvacet procent,“ tvrdí Štěpánek.
Zřízení kontejnerových stání na organický odpad na sídlištích nebo v činžákové zástavbě bude ale větší problém. „Zvažujeme především to, jak kontejnery na bioodpad zabezpečit proti vandalismu. Rozsypané biologické zbytky by znamenaly silný zápach a špatně by se uklízely,“ řekl Štěpánek. Město proto uvažuje o takzvaném komunitním kompostování. Jde o zřízení kompostu na bioodpad v místě, kam má přístup jen uzavřená skupina lidí, například obyvatelé jednoho bloku domů nebo členové jednoho sdružení vlastníků nebo nájemníků. Takovou metodu budou díky grantu od města nyní zkoušet lidé v Řepích.
„Každý z Pražanů produkuje až 250 kilogramů odpadu ročně, z toho je až 100 kilogramů organických složek, které je možné dál využít. U domácností se zahradami je tento podíl ještě vyšší,“ uvedl radní pro životní prostředí Petr Štěpánek (SZ). Ten by roku 2010 v pražských ulicích rád viděl hnědých popelnic a kontejnerů zhruba tolik, kolik je dnes nádob na nápojové kartony. Těch Pražané od ledna do června letošního roku vytřídili 250 tun.
Nádoby na bioodpad budou ale do města pronikat postupně. „První přijdou na řadu městské části s venkovským charakterem, kde je hodně biologického odpadu ze zahrad,“ řekl Štěpánek. Podle Anny Vojtěchové z odboru ochrany prostředí pražského magistrátu půjde například o Klánovice, Ďáblice, Slivenec, Letňany nebo Březiněves.¨
Obyvatele těchto čtvrtí s převahou rodinných domů chce ale magistrát v první řadě naučit, jak mohou kompostovat biologický odpad sami, přímo na vlastní zahradě. „Je to mnohem ekologičtější, než když bioodpad v popelnicích musejí svážet auta, která spotřebovávají palivo a vypouštějí zplodiny,“ vysvětlil Štěpánek.
Podobně jako při pilotním projektu v Chabrech dostanou lidé v okrajových městských částech letáky o tom, proč je dobré bioodpad třídit a jak na to. Výhody třídění budou lidé z magistrátu představovat v rámci propagační kampaně dětem ve školách. Motivací je i úspora peněz, tvrdí radní. Pokud lidé bioodpad uloží na vlastní komposty, budou moci ušetřit na velikosti popelnice na komunální odpad nebo na jeho méně častém svozu. „Pokud dokáží být lidé v třídění důslední, může se objem jejich komunálního odpadu zmenšit až na dvacet procent,“ tvrdí Štěpánek.
Zřízení kontejnerových stání na organický odpad na sídlištích nebo v činžákové zástavbě bude ale větší problém. „Zvažujeme především to, jak kontejnery na bioodpad zabezpečit proti vandalismu. Rozsypané biologické zbytky by znamenaly silný zápach a špatně by se uklízely,“ řekl Štěpánek. Město proto uvažuje o takzvaném komunitním kompostování. Jde o zřízení kompostu na bioodpad v místě, kam má přístup jen uzavřená skupina lidí, například obyvatelé jednoho bloku domů nebo členové jednoho sdružení vlastníků nebo nájemníků. Takovou metodu budou díky grantu od města nyní zkoušet lidé v Řepích.
