První povodňový stupeň byl v pražské Chuchli vyhlášen minulý týden v noci z pátku na sobotu. Průtok Vltavy je podle mluvčího od noci příznivý a v pondělí dopoledne v 10:00 hodin byl 403 metrů krychlových za sekundu, což je pod hranicí prvního stupně povodňové aktivity.
  |
Do provozu se dnes vrátila pětice přívozů, od 11:00 vypluly opět přívozy P2 z Podbaby do Podhoří a P3 od Lihovaru na Veslařský ostrov. O hodinu později se na svou trasu vrátily také P4 z Císařské louky plující na Kotevní a přívoz P5 z Císařské louky do Podskalí na Výtoň a ve 14:00 P1 ze Sedlce do lokality Zámky. Mimo provoz zůstávají přívozy P6 spojující Lahovičky a Modřany a P7 plující od Pražské tržnice přes Štvanici na Rohanský ostrov. Zatím se neotevřela plavba v části Vltavy u Holešovic, neboť Povodí Vltavy musí nejprve vytyčit plavební trasy pomocí bójek.
Situace na řekách se po vytrvalých deštích uklidňuje. Hladiny toků klesají, rizikové jsou jen ty malé |
Magistrát i přes zlepšující se situaci nabádá k opatrnosti. „Vzhledem ke zvýšenému průtoku vody v řece je třeba, aby občané dbali zvýšené opatrnosti zejména u kraje břehu. Podle informací z Povodí Vltavy, pokud nenastanou mimořádně silné deště, situace by měla být nadále pod kontrolou v rámci regulace vltavské kaskády a k dalším protipovodňovým opatřením by se nemuselo přistupovat,“ uvedl radní Jan Chabr (TOP 09).
Praha začala budovat protipovodňová opatření v 90. letech minulého století a jejich rozvoj nastal především po povodni v roce 2002. Vystavěny byly mobilní zábrany a valy. Na menších tocích město dělalo takzvané suché poldry, které jsou schopny zadržet vodu. Rovněž nechává postupně zklikatit původně narovnaná koryta. Potoky a říčky tak jsou schopny déle zadržet vodu, než se rozlije do krajiny.
Nestabilní východ Česka. Přívalové deště zde mohou způsobit ‚bahnotoky‘ |
Magistrát i přes zlepšující se situaci nabádá k opatrnosti. „Vzhledem ke zvýšenému průtoku vody v řece je třeba, aby občané dbali zvýšené opatrnosti zejména u kraje břehu. Podle informací z Povodí Vltavy, pokud nenastanou mimořádně silné deště, situace by měla být nadále pod kontrolou v rámci regulace vltavské kaskády a k dalším protipovodňovým opatřením by se nemuselo přistupovat,“ uvedl radní Jan Chabr (TOP 09).
Praha začala budovat protipovodňová opatření v 90. letech minulého století a jejich rozvoj nastal především po povodni v roce 2002. Vystavěny byly mobilní zábrany a valy. Na menších tocích město dělalo takzvané suché poldry, které jsou schopny zadržet vodu. Rovněž nechává postupně zklikatit původně narovnaná koryta. Potoky a říčky tak jsou schopny déle zadržet vodu, než se rozlije do krajiny.
