Politika dominovala na Světovém ekonomickém fóru i v debatách týkajících se ekonomické krize.
DAVOS/PRAHA „Strašně přelidněné. O nějakých pět set lidí přes limit. Už loňských 2000 bylo hodně, letošních 2600 je už příliš,“ poznamenal v blogu na internetových stránkách deníku The Financial Times výkonný ředitel reklamního gigantu WPP sir Martin Sorrell.
Vysoká účast byla ale jen jednou stranou mince každoročního dostaveníčka předních světových ekonomů a politiků, které do včerejška probíhalo ve švýcarském Davosu. V letovisku obklopeném alpskými vrchy totiž především mnozí chyběli. Jednak šéfové řady velkých bank - prý aby nemuseli poslouchat obviňování za způsobení současné ekonomické krize. A jen nevýrazné zastoupení do Davosu vyslala i nová vláda Spojených států, kde potíže vypukly. Dorazila pouze dlouholetá spolupracovnice a jedna z poradkyň prezidenta Baracka Obamy Valerie Jarrettová, která se alespoň snažila přítomné uklidnit tvrzením, že USA jsou „připraveny vést“ svět z krize ven. Otřesený davoský duch A přestože má davoské fórum ve svém názvu „ekonomické“ a právě ekonomická krize letošní sešlosti dominovala, nejhlasitěji zaznívala slova politiků. Do titulků novin po celém světě se propracoval turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Svůj úprk z debaty o Gaze, kde prý nemohl dostatečně reagovat na slova izraelského prezidenta Šimona Perese, vysvětloval „neslučitelností s davoským duchem“.
Mírně otřesený „otec“ davoského setkání, původem německý profesor Klaus Schwab, se snažil situaci zachránit. „Stále doufáme v davoského ducha, v ducha vzájemného porozumění,“ uklidňoval během narychlo svolané tiskové konference s tureckým premiérem. Erdogan ale následně odletěl domů, kde se mu za jeho „hrdinské gesto“ dostalo hned na istanbulském letišti bouřlivého přivítání.
Jak poznamenal hlavní ekonomický komentátor již zmiňovaného listu The Financial Times, Turci přitom doposud byli jedním ze zářných příkladů síly „davoského ducha“. V roce 1988 zde byla totiž uzavřena mezi nimi a Řeky dohoda odvracející hrozbu války, která dostala i jméno tohoto alpského letoviska. Politika hrála první housle i v debatách o ekonomické krizi. Oba prominentní účastníci - ruský premiér Vladimir Putin i jeho čínský kolega Wen Ťia-pao - při svých výzvách k mezinárodní spolupráci neopomněli zmiňovat, kde že to celá krize vypukla. A Číňané navíc dávali najevo nelibost nad nedávným tvrzením nastupujícího amerického ministra financí Timothyho Geithnera, že „manipulují“ se svojí měnou. Zachraňovat... a kontrolovat A jako nit se celým summitem neslo volání politiků po větší kontrole světové ekonomiky. „Nemůžete nechat všechno na trzích,“ prohlašoval britský premiér Gordon Brown. Německá kancléřka Angela Merkelová sice jedním dechem prohlašovala, že „nezbytným předpokladem k fungování tržních sil je svoboda“, druhým ale dodala, že „svoboda jednotlivce musí být omezena, pokud ubírá svobodu ostatním“. A navrhla vytvoření Hospodářské rady OSN - jakési ekonomické obdoby Rady bezpečnosti.
„Letošní setkání v Davosu přitáhlo vekou pozornost silnou účastí politických vůdců,“ poznamenal na svých internetových stránkách britský týdeník The Economist. A dodal: „Jde o fenomén, který někteří varovně interpretují jako známku trvalého posunu směrem k větším státním zásahům.“
