17. října 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Pražská kandidátka KSČM? Obdivovatelka Gottwalda, vítač sovětských tanků a kapitán StB

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 157Diskuse
Plakát KSČM polepený posledním dopisem Milady Horákové. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plakát KSČM polepený posledním dopisem Milady Horákové. | foto: Lidovky.cz

PRAHA Volební plakáty KSČM v pražském metru minulý týden částečně překryl poslední dopis Milady Horákové. Mělo jít o připomenutí jedné z obětí komunistických politických procesů předešlého století. Ačkoliv se strana od činů někdejšího režimu distancuje, stále se na jejich kandidátkách objevují lidé, kteří k němu vzhlíží či byli jeho součástí. Pozornost upoutají zejména uchazeči v metropoli.

Její příběh se stal symbolem politických procesů v komunistickém Československu, ona sama pak symbolizuje odpor proti totalitě tehdy vládnoucí KSČ. Milada Horáková byla popravena v pankrácké věznici roku 1950 za vykonstruované spiknutí a velezradu.

Od tohoto hrůzného činu uběhlo několik desítek let. Současná Komunistická strana Čech a Moravy připouští, že k justiční vraždě advokátky a političky dojít nemělo, a distancuje se od ní.

„Tak jako od všeho, co se jménem komunistického kréda stát nemělo. Jiným politickým proudům ta čest a svědomí chybí,“ řekl serveru Lidovky.cz místopředseda strany Josef Skála s tím, že komunisté jsou jediní, kteří se k minulosti staví čelem.

Jak si ale potom vysvětlit skutečnost, že tři z prvních pěti členů partaje na pražské kandidátce k bývalému režimu veřejně vzhlíží, nebo jsou s ním dokonce spjatí?

Josef Skála na sjezdu KSČM.
Obvodní soud pro Prahu 1 ve středu zamítl jako nedůvodnou žalobu zastupitele za TOP 09 Michala Kincla na KSČM a poslankyni Martu Semelovou kvůli jejím výrokům o popravené političce Miladě Horákové či o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.

‚Horáková se přiznala‘

Pravděpodobně nejvýrazněji k němu inklinuje poslankyně a lídryně kandidátní listiny v hlavním městě Marta Semelová. Právě ona před několika lety během pořadu Hyde Park v České televizi zpochybnila, že by přiznání Horákové bylo vynucené. Ve stejném vysílání rovněž odmítla, že by obsazení Československa v roce 1968 bylo okupací, podle ní šlo o internacionální pomoc. Za tato slova dokonce čelila žalobě. U soudu nakonec uspěla a omluvit se nemusela.

Vasila Biľaka, signatáře zvacího dopisu vojskům Varšavské smlouvy, zase označila za pozitivní postavu československých dějin. A netají se ani obdivem k někdejšímu komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Muži, jenž podepsal rozsudek smrti nad oběšenou advokátkou.

Marta Semelová s Ivanou Dobešovou v knihovně Václava Havla.

Marta Semelová s Ivanou Dobešovou v knihovně Václava Havla.

Některé výroky Semelové posléze obhajoval i Josef Skála, „trojka“ pražské kandidátky. Nynější místopředseda KSČM pro propagandu, který zastupuje konzervativní křídlo partaje, mimo jiné zpochybnil Biľakův podpis na zvacím dopisu před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa roku 1968, přestože je jeho pravost prokázána. Známé je i jeho vyprávění, jak jako mladík v srpnu téhož roku vítal sovětské vojáky.

Skála rovněž působil ve vedení Socialistického svazu mládeže. Roku 1986 pak usedl do křesla předsedy Mezinárodního svazu studentstva, jehož pražská budova byla považována za rezidenturu sovětské tajné služby KGB. Komunistický místopředseda se ale podobnému tvrzení brání. V rozhovoru pro týdeník Euro loni v listopadu uvedl, že ho tajná služba nikdy neřídila. Naopak prozradil, že úkoloval ostatní a byl na to hrdý.

Medaile za kontrarozvědnou ochranu mládeže

„Zajímavou“ minulost má za sebou také další z uchazečů, čtvrtý v pořadí, Ivan Hrůza. Zastupitel hlavního města a městské části Praha 6 se na svých internetových stránkách mimo jiné profiluje následovně: „Pravidelně interpeluji problémy komunální politiky a žádám zjednání nápravy. Požaduji odpovědnost a otevřenost samosprávy, vystupuji důrazně proti praktikám politické korupce.“

Komunistický zastupitel Ivan Hrůza (vpravo).

Komunistický zastupitel Ivan Hrůza (vpravo).

Babiš a StB

Ze spolupráce s StB na Slovensku je podezírán také předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Slovenský ústavní soud minulý týden zrušil pravomocné rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, že Babiš je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Spor se tak vrací opět na začátek. Babiš chce žalovat tamní ministerstvo vnitra. Vadí mu, že případ bude zneužívat jeho politická konkurence v předvolební kampani.

Neprozradí už o sobě však, že kdysi působil jako vedoucí starší referent specialista a kapitán 11. odboru Státní bezpečnosti, který se zabýval kontrarozvědnou ochranou mládeže, vědy, školství a kultury. Hrůza měl jako vedoucí 4. oddělení na starosti mládež. Do Sboru národní bezpečnosti vstoupil v roce 1979. Ve své sbírce má dokonce i medaili za službu vlasti.

Jeho kandidatuře do parlamentu přesto nic nebrání. Lustrační zákon, jenž Hrůza již dříve označil za diskriminační, je vcelku široký a sahá od vybraných postů státní správy přes armádu, veřejnoprávní média až po vybrané univerzity, nelze jej ovšem aplikovat na volené pozice.

Poslanec KSČM Pavel Kováčik k lustračnímu zákonu na ČRo (čas 6:14): „Pro nás pro komunisty je lustrační zákon dávno vyšeptaná norma, která tady neměla dávno být. Je to pouze jakási reminiscence na nějakou minulost.“

Podle prvního místopředsedy KSČM Petra Šimůnka by se lidé již neměli zaobírat tím, co kdysi bylo, nýbrž se koukat směrem dopředu. „Je obrovskou chybou, že se historie nevykládá celá od vzniku Československa, že se nemluví o tom, co se dělo za první republiky, ale pouze v 50. letech a po nich,“ okomentoval složení kandidátky pro Lidovky.cz s dodatkem, že každá akce vzápětí vyvolá reakci. Důležitá je prý diskuze, kterou však někteří lidé odmítají vést.

Petr Šimůnek na testování trolejbusu.

Petr Šimůnek na testování trolejbusu.

rsaRobert Sattler
  • 157Diskuse