O podvodu na voličích mluví zejména ti, kdož ani ČSSD, ani ODS nevolili
Velká koalice dokáže kdekoho rozvášnit k dramatickým slovům: jde o zradu na voličích, volební podvod, pošlapání demokracie a svobody. Nemohu souhlasit. Takové reakce vycházejí z upřednostňování pocitů nad rozumem a z nepochopení podstaty politiky.
Když tak píší i renomovaní autoři, činí tak ke své i naší škodě. Když vidíme zradu v každém standardním politickém kroku, budou nám vhodná slova i protestní energie scházet, až ke skutečné zradě dojde.
Podvod na myšlení S výjimkou Václava Klause se zatím nenašel nikdo, kdo by se nad velkou koalicí nepohoršoval. A Klause nikdo nebere vážně: všichni víme, že jednak hájí své protegé, jednak a zejména obhajuje svůj mocenský pakt s Milošem Zemanem, onou tichou velkou celostátní koalici v letech 1998–2002, pro kterou Ladislav Jakl prosadil termín „opoziční smlouva“.
Mám na věc úplně jiný pohled než většina kolegů. Metropolitní koalice ODS-ČSSD je nejen legálním, ale i zcela legitimním a racionálním řešením povolební situace.
Za prvé: v zastupitelstvu jsou tři strany; žádná předem unisono nevylučovala svazek s ostatními; z toho zcela logicky vyplývá, že každá ze tří možných koalic je korektním řešením – a vyjádřením většinové vůle voličů.
Za druhé: všechny strany se snaží maximalizovat svůj zisk. Z hlediska teorie her je koalice druhého s třetím tím nejracionálnějším řešením, ODS i ČSSD získávají více, než kdyby se spojily s TOP 09.
Za třetí: primátor je osoba viditelnější než leckterý ministr. Proč by ODS měla své konkurenci na pravici pomáhat tím, že místo budování své hvězdy stvoří z Tůmy megastar?
Za čtvrté: velká koalice je v celostátní politice problém, protože stranické programy jsou vzájemně neslučitelné. Nic z toho ale v Praze neplatí: o program tady nikdy nešlo. A kdyby přece jen rozhodoval, ODS slibovala jízdenky zdarma až do patnácti let, stejně tak zdarma angličtinu ve školkách či dětské zubaře... Takovému programu se sice důvodně posmíváme, ale rozhodně není neslučitelný s plány ČSSD. Tak kde je problém? Jen v tom, že My bychom chtěli, aby to bylo jinak?
Ukradená politika Bojím se, že dochází k nepochopení podstaty politiky. Uvedu příklad: média jsou svého druhu veřejnou službou – ale zároveň velmi tvrdým privátním byznysem. S politikou je to obdobné. Politika je správa věcí veřejných i soutěží myšlenek – ale stejně tak byla, je a bude tvrdým bojem o moc. Tvářit se, že jde o něco jiného, není idealismus, ale... neznalost.
Kritika dohody je opravdu nesmlouvavá. Praha bude mít koalici, kterou si nezvolila, případně došlo k popření výsledků voleb a ukázkovému podvodu na voličích (Jindřich Šídlo); jde o výsměch voličům, který na Pražany působí zhoubně (Zbyněk Petráček); nebo dokonce šlo o pohrdání veřejností (Petr Honzejk). Tyto argumenty jsou v lepším případě matoucí, v tom horším nepravdivé.
Ano, ČSSD a ODS nedostaly většinu hlasů (většinu tvoří TOP 09 a hlasy propadlé). Jenže ŽÁDNÁ vláda České republiky nedostala většinu hlasů. Opozice měla spolu s propadlými hlasy vždycky víc než jakákoli koalice.
Podvod na voličích byl, když Václav Klaus v roce 1998 „mobilisoval“ proti levicovému nebezpečí, aby pak svěřil vládu Zemanovi. Ale v čem je podvod, že se dvě strany domluvily na otevřené spolupráci? Porušily nějaký slib? Silně pochybuji, že výsledek voličům těchto dvou stran vadí. Nelze to sice vyloučit, ale zatím k takovému tvrzení nemáme žádná data.
Stejně tak je nesmyslné lkát na „obejití vítěze“: vítěz sněmovních voleb, Jiří Paroubek a jeho ČSSD, také zůstali na ocet. Ostatně není ani vůbec jisté, že obě strany na dohodu doplatí. Jaksi se zapomíná, že spolu vládly už v letech 2002–2006 – a výsledkem nebyl žádný propadák, ale fenomenálních 54 procent pro Bémovu ODS!
Abychom si rozuměli Není žádný důvod nad uzavřeným paktem jásat. Dost možná se bude v malém opakovat situace Špidla: pod „čistým Svobodou“ poběží dál a v klidu ty nejpodezřelejší kšefty. Radnice by bezpochyby potřebovala změnu; dvacet let dominance jedné skupiny neprospívá nikdy nikomu. Stejně tak bylo odpudivé rozparcelování města na sedm obvodů, jenže, marná sláva, tak se dělá politika. Často zaznívají slova o naší nízké politické kultuře – ale pak je potřeba připomenout, že gerrymandering je starý dvě stě let, vznikl ve Spojených státech a kupříkladu ve Velké Británii jej používají labouristé i toryové, pokud jsou zrovna u moci.
Nechci míchat politické preference s komentáři, ale zde je to metodologicky velmi důležité. Všichni ti, kteří v televizích a novinách či na Facebooku koalici ODS-ČSSD kritizují či svolávají protesty, volili jiné strany než ty, které se dohodly na spoluvládě. Voliči TOP 09 i zelených jsou pochopitelně velmi nešťastní – změna, po níž toužili, nepřišla a jejich hlasy nemají na fungování radnice vliv.
Nelze se jim divit. Ale je poněkud nemístné vydávat osobní frustraci za věcný komentář.
***
ODS slibovala angličtinu ve školkách, dětské zubaře i dopravu zdarma. Je to sice směšné, ale rozhodně slučitelné s plány ČSSD.
O autorovi| PETR KAMBERSKÝ, redaktor LN Autor není pražským voličem; e-mail: petr.kambersky@lidovky.cz
