Lidovky.cz: Na pomoc Austrálii postižené požáry se pořádají sbírky po celém světě. Jak se zapojila Zoo Praha?
Jako zoo s Australany spolupracujeme, podporujeme například ochranu ďáblů medvědovitých. Narychlo jsme se teď rozhodli pomoci finančně, protože rozsáhlé požáry ohrožují faunu a podepisují se na ohrožených druzích. Kdo rychle dává, dvakrát dává. Chceme na konto Bushfire Emergency Wildlife Fund, který spravují Zoos Victoria, zaslat 10 tisíc australských dolarů, což je přes 150 tisíc korun, a to z projektu „Tři koruny ze vstupu“. Náš návrh ještě musí ve čtvrtek schválit Rada Hlavního města Praha, ale náměstek primátora Petr Hlubuček to už předjednal. Austrálii tak pomůže více než padesát tisíc našich návštěvníků.
Lidovky.cz: Kromě toho jste také vyhlásili sbírku, ve které mohou lidé libovolně přispět na pomoc poraněným zvířatům.
Nejprve jsme vyzvali k tomu, aby česká veřejnost podpořila konto, které mají zoologické zahrady státu Victoria, kde platí veterinární péči a podobně. Ale pak nám začali lidé psát, jestli by nemohli přispívat naším prostřednictvím. A protože v našem sbírkovém kontu Pomáháme jim přežít máme zahrnutu i Austrálii, vytvořili jsme jakýsi podúčet konta, kam je možné posílat prostředky právě pro Austrálii. Vyzval jsem také kolegy v Unii českých a slovenských zoo, aby unie přispěla, tak uvidíme.
Lidovky.cz: Máte představu, jak přesně peníze ze sbírky pomůžou?
Určitě to probereme s vedením Zoos Victoria, kam patří třeba i významná Melbourne Zoo, a s dalšími našimi australskými partnery. Právě kolegové ze Zoos Victoria nyní pracují ve dne v noci a snaží se zvířata zachraňovat. Obecně by peníze z našeho konta měly jít na ohrožené druhy. Protože požáry se týkají nejen lidských a materiálních škod a úmrtí mnoha volně žijících zvířat, například koalů, ale u řady ohrožených druhů se spekuluje, jestli vůbec nějací jedinci přežili. Týká se to třeba vakomyší Aitkenových na Klokaním ostrově anebo do určité míry jiného druhu vakomyši v Queenslandu, který byl popsán teprve před několika lety a nemá ani české jméno. Některé ohrožené druhy budou po požárech ještě ohroženější, neřkuli zcela vymřelé, respektive vyhubené.
Lidovky.cz: Jak dlouho se z toho bude australská fauna vzpamatovávat?
Obávám se, že pro některé druhy to může být naprostá konečná, jak to hrozí třeba zmíněné vakomyši Aitkenově. Pro jiné druhy to může být bod zlomu, kdy bude obtížné je zachránit. Je tu ovšem ještě jeden problém, na který poukazují Australané a u nás se moc neventiluje.
  |
Lidovky.cz: Jaký?
Nejenže u divokých zvířat – ať už početných, či ohrožených – dochází k jejich ztrátám včetně prostředí, které obývají. Navíc se na ně zvyšuje predační tlak, a to hlavně ze strany domácích koček, lišek a podobně. Tedy druhů, které jsou de facto invazní a nepatří do tamního ekosystému. Škodí i za normální situace, ale ještě daleko snáze pochopitelně atakují vysílená a dezorientovaná zvířata, která unikla požáru. Ta jsou pak jejich častými oběťmi.
Vakomyš Aitkenova
|
Lidovky.cz: Co rozsáhlé požáry znamenají pro tamní ekosystém?
Požáry v tomto prostředí patří k přirozenému cyklu přírody. Problém je, že jsou rozsáhlejší než kdy dříve. Je to katastrofa, která je ohromná nejen v počtu mrtvých zvířat, ale i v tom, že populace mnoha druhů byly již před těmito požáry fragmentované, nemohou spolu komunikovat a množit se. Požáry to ještě zhoršují. Příkladem mohou být populární koalové. Navíc v jejich případě je na australské pevnině problém také v tom, že je ohrožuje nákaza chlamydií. A na zmíněném Klokaním ostrově žije patrně jediná „čistá“ populace koalů bez chlamydií, byla však postižena požárem a značná část těchto koalů zahynula.
Vezmu-li to z pohledu ohrožených druhů zvířat, máme řadu takových, jejichž početnost je o řády nižší, než bývala v člověkem nenarušené přírodě. A když se přes ně přežene takto nebývalý požár, může to mít zásadní dopad. Když byly koalů v minulosti miliony, jejich populace se z požárů vzpamatovaly daleko snadněji než dnes. A to jsou na tom ve srovnání s mnoha dalšími druhy ještě dost dobře. Místa pro divokou přírodu a volně žijící živočichy je bohužel čím dál méně. Obecně je početnost populací stále nižší a každá katastrofa má nesrovnatelně větší dopad.
Lidovky.cz: Šíření ohně paradoxně napomáhají i někteří dravci jako luňáci. Jak to tamní situaci zhoršuje?
Rozšíření požáru má mnoho příčin, ale k tomu, že některé druhy ptáků šíření požárů napomáhají, docházelo odedávna. Aboridžinci to znali už před tisíci lety. Jde o ptáky, kteří přenášejí doutnající větvičky, a jak oheň vyhání různá drobná zvířata, jsou pro ně snadnou kořistí nebo pak žerou i kadávery (uhynulé živočichy – pozn. red.). I to ilustruje fakt, že k tomuto prostředí požáry patří. Bohužel ale ve chvíli, kdy jsou požáry takto mohutné, a v situaci, kdy člověk svým působením narušil populace většiny divokých zvířat, která se navíc stávají obětí dovezených šelem, jako jsou kočky nebo lišky, je to obrovský problém.
