28. listopadu 2018 19:34 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Pandy v Praze nebudou. Zeman o ně čínského prezidenta nepožádal

Projekt pražské Zoo původně obsahoval i expozici pand. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Projekt pražské Zoo původně obsahoval i expozici pand. | foto: Reuters

PRAHA Pražská zoologická zahrada pozastavila projekt expozice pand velkých a langurů čínských, uvedl ředitel zahrady Miroslav Bobek. Důvodem je podle něj to, že prezident Miloš Zeman svůj čínský protějšek o pandy velké nepožádal a pro Česko je nezískal. Bobek to uvedl na Facebooku. V chystaném pavilonu za 200 milionů korun podle něj bude možné chovat jiné druhy zvířat.

Přípravu objektu pro pandy a langury, který má vzniknout na místě nynější expozice s ledními medvědy, pražská zoo pozastavila před několika měsíci. „Prezident Zeman svůj čínský protějšek o pandy velké nepožádal a pro Českou republiku je nezískal. To jsou bohužel politické kroky, které nejsme schopni ovlivnit a bez nichž získání pand nepřipadá v úvahu,“ uvedl Bobek.

28.listopadu 2018 v 16:59, příspěvek archivován: 28.listopadu 2018 v 19:33

Pokládám za vhodné zveřejnit zde plné znění mých odpovědí na otázky serveru Pražský patriot. Shrnuto: Pandy v Praze nebudou a níže jsou vysvětleny důvody..

1. Minulý rok pražská zoo představila projekt pavilonu pro expozici pand velkých a langurů čínských za 200 milionů korun, která má vzniknout na místě nynější expozice s ledními medvědy. V jaké fázi tento projekt nyní je a kdy by mohlo dojít k jeho realizaci?

Tento projekt byl připravován jako třetí zásadní investice po výs...tavbě nového pavilonu goril a expozice pro lední medvědy. Nicméně jsme jeho další přípravy před několika měsíci pozastavili z toho důvodu, že prezident Zeman svůj čínský protějšek o pandy velké nepožádal a pro Českou republiku je nezískal. To jsou bohužel politické kroky, které nejsme schopni ovlivnit a bez nichž získání pand nepřipadá v úvahu.

Čína pandy velké do jiných států pouze zapůjčuje, využívá je v rámci diplomacie. Zvířata se tak dostanou do zoo jen v těch zemích, které mají s Čínou dobré vztahy. V Evropě se těmito šelmami mohou pochlubit v současnosti například zahrady ve Vídni, Madridu, Edinburghu či francouzském Saint-Aignan. Ve volné přírodě žije už jen zhruba 1800 jedinců.

Konec je otázka času

Podle ředitele zoo je jen otázkou času, kdy bude projekt expozice s pandami velkými oficiálně ukončen. Důvodem je také to, že nové vedení hlavního města se s projektem neztotožňuje, napsal Bobek. Některé státy, které o pandy usilovaly, už Česko „předběhly“, doplnil. Pandy mohou být podle Bobka v připravovaném pavilonu nahrazeny například medvědy pyskatými.

Součástí plánovaného pavilonu mají být venkovní výběhy a vnitřní expozice. K ochlazení zvířatům poslouží brouzdaliště a potok. V objektu bude také čínská restaurace s výhledem na Prahu.

Pražská zoo má rozpracované i další velké investice. Lední medvědi by se měli z nynějších prostor přesunout do chystané expozice Arktidy, která bude podle dřívějších informací stát zhruba 150 milionů korun. V červenci zahrada zahájila výstavbu expozice australské fauny za 69 milionů korun, na jaře příštího roku by mohla začít výstavba nového pavilonu goril s předpokládanými náklady přes 200 milionů Kč.

Panda velká

  • Kriticky ohrožená šelma z čeledi medvědovitých. Žije v hornatých oblastech centrální části Číny, mezi něž se řadí třeba Sečuán. Podle údajů z dostupných zdrojů ve volné přírodě přežívá přibližně 1800 jedinců a jejich populace v posledních letech mírně roste. V zajetí se vyskytuje přibližně 450 zvířat, z čehož většina je chována v Číně, mimo ni lze najít jen zhruba 50 jedinců.
  • V současnosti pandu chová 22 zoologických zahrad v 19 zemích světa. Mezi nimi americká města Washington, San Diego, Atlanta, Memphis, kanadské Toronto, japonské Tokio, indonéský Bogor, rakouská Vídeň, španělský Madrid, německý Berlín, nizozemský Rhenen, skotský Edinburgh či finské Helsinky.
  • Přestože panda velká patří mezi šelmy, její potrava je převážně rostlinná. Živí se jen několika druhy bambusů. Příležitostně konzumuje vejce, maso a také nějaký hmyz, představují pro ni totiž nezbytný zdroj bílkovin. Charakteristická je tím, že se jí při žvýkání třesou uši. Nároky na bambusové krmivo patří k velkým úskalím chovu. Praha chtěla bambus dovážet z Francie.
  • Panda má rovněž neobvyklou tlapu s "palcem" a pěti prsty. "Palec" ve skutečnosti představuje modifikovaná kost zápěstí. Dospělá panda váží kolem 70 až 160 kilogramů a je dlouhá 1,2 až 1,6 metru. Její ocas je naopak krátký, měří pouhých 12 až 13 centimetrů.
  • Od druhé poloviny 20. století se panda velká stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích. Ve svém logu ji má i Světový fond na ochranu přírody. Zvíře se stalo také hlavním hrdinou animované pohádkové trilogie Kung Fu Panda či animovaného seriálu z čínské produkce Krtek a Panda.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz