Hlavní město se už téměř patnáct let potýká s neúměrnými přesuny obyvatel. Ačkoliv sociologové i urbanisté varují před umrtvením centra města a zhoubným bujením satelitních městeček na okrajích metropole, vylidňování starší zástavby pokračuje.
Zatímco nejmenším městským částem, jako jsou Klánovice, Koloděje, Kunratice, Újezd nebo Běchovice, přibyly až tisíce nových obyvatel, Praha 10 jako jedna z původních obytných čtvrtí přišla od roku 1991 o osmadvacet tisíc lidí. Jen o málo lépe je na tom první městská část, kterou za stejnou dobu opustila celá čtvrtina lidí. Počet obyvatel Prahy 1 klesl mezi lety 1991 až 2006 z 42 267 na 31 223.
V posledních letech začínají lidé, kteří si to mohou dovolit, mizet i ze sídlišť. Například Praha 11, kterou tvoří největší pražské sídliště Jižní Město, přišla v posledních patnácti letech o bezmála deset tisíc obyvatel. „Vzhledem k tomu, že jde o starší sídliště stavěná v sedmdesátých letech, obyvatelé se dožívají důchodového věku a část z nich míří z Prahy za větším klidem na upravené a přestavěné rekreační chaty nebo chalupy,“ vysvětlila jeden z důvodů vylidňování Eva Vojtová z Českého statistického úřadu. Majetnější lidé naopak opouštějí panelákové byty a stěhují se do satelitních městeček vyrůstajících v pražských vesnicích.
Tomu odpovídá i vývoj v prvním čtvrtletí letošního roku. Nejvíce lidí přibylo v Praze 14, značný růst ale zaznamenali statistici právě v okrajových částech, především v Běchovicích, Lysolajích, Křeslicích nebo Štěrboholech.
„Město tvoří vlastně čtyři zóny. První je centrum, které opouštějí lidé kvůli zvyšujícímu se nájemnému a úbytku obytných prostor. Ani druhá zóna nenabízí příliš možností k bydlení. Do ní spadá například Karlín nebo Pankrác, které se proměňují v administrativní centra bez skutečného života. Třetí zónu tvoří sídliště ze sedmdesátých a osmdesátých let a čtvrtou, nejnovější, satelitní městečka.
Směr pohybu Pražanů, pokud si to mohou dovolit, je směrem od středu ven,“ vysvětlil sociolog Martin Matějů.
Existují i výjimky. Lidé nemíří jen ven z města. V posledních letech patří mezi nejrychleji rostoucí části města například Vysočany, kde se opuštěné průmyslové objekty proměňují v nové obytné domy.
Zatímco nejmenším městským částem, jako jsou Klánovice, Koloděje, Kunratice, Újezd nebo Běchovice, přibyly až tisíce nových obyvatel, Praha 10 jako jedna z původních obytných čtvrtí přišla od roku 1991 o osmadvacet tisíc lidí. Jen o málo lépe je na tom první městská část, kterou za stejnou dobu opustila celá čtvrtina lidí. Počet obyvatel Prahy 1 klesl mezi lety 1991 až 2006 z 42 267 na 31 223.
V posledních letech začínají lidé, kteří si to mohou dovolit, mizet i ze sídlišť. Například Praha 11, kterou tvoří největší pražské sídliště Jižní Město, přišla v posledních patnácti letech o bezmála deset tisíc obyvatel. „Vzhledem k tomu, že jde o starší sídliště stavěná v sedmdesátých letech, obyvatelé se dožívají důchodového věku a část z nich míří z Prahy za větším klidem na upravené a přestavěné rekreační chaty nebo chalupy,“ vysvětlila jeden z důvodů vylidňování Eva Vojtová z Českého statistického úřadu. Majetnější lidé naopak opouštějí panelákové byty a stěhují se do satelitních městeček vyrůstajících v pražských vesnicích.
Tomu odpovídá i vývoj v prvním čtvrtletí letošního roku. Nejvíce lidí přibylo v Praze 14, značný růst ale zaznamenali statistici právě v okrajových částech, především v Běchovicích, Lysolajích, Křeslicích nebo Štěrboholech.
„Město tvoří vlastně čtyři zóny. První je centrum, které opouštějí lidé kvůli zvyšujícímu se nájemnému a úbytku obytných prostor. Ani druhá zóna nenabízí příliš možností k bydlení. Do ní spadá například Karlín nebo Pankrác, které se proměňují v administrativní centra bez skutečného života. Třetí zónu tvoří sídliště ze sedmdesátých a osmdesátých let a čtvrtou, nejnovější, satelitní městečka.
Směr pohybu Pražanů, pokud si to mohou dovolit, je směrem od středu ven,“ vysvětlil sociolog Martin Matějů.
Existují i výjimky. Lidé nemíří jen ven z města. V posledních letech patří mezi nejrychleji rostoucí části města například Vysočany, kde se opuštěné průmyslové objekty proměňují v nové obytné domy.
