26. června 2019 7:16, aktualizováno  13:19 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Rath je vinen, dostal 7 let vězení a musí zaplatit 10 milionů. Soud mu snížil původní trest

David Rath na tiskové konferenci v Hostivicích u Prahy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy David Rath na tiskové konferenci v Hostivicích u Prahy. | foto: MAFRA

Praha Za zmanipulované zakázky Středočeského kraje půjde bývalý středočeský hejtman David Rath na sedm let do vězení. Rozhodl o tom ve středu pravomocně pražský vrchní soud, který mu zároveň uložil desetimilionový peněžitý trest a sedmiletý zákaz působit v samosprávě. Rath je dle svých slov připraven se rozhodnutí podvolit, s rozsudkem ale nesouhlasí a bude se dál bránit.

Odvolací senát snížil bývalému politikovi původní trest, podle kterého měl za mřížemi strávit 8,5 roku. Jde o první pravomocný verdikt od Rathova zadržení v květnu 2012. Rath k soudu nepřišel, k rozsudku se vyjádří na tiskové konferenci v Hostivici u Prahy.

Bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra poslal vrchní soud na šest let do vězení. Každý má také zaplatit 15 milionů korun a nebude smět působit v řídících orgánech společností. Podle odvolacího senátu žádali úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů dali Rathovi.

V kauze bylo kromě bývalého hejtmana obžalováno dalších deset lidí. Také je soud uznal vinnými.

Rath: Jsem hrdý, že poškozuji zájmy EU

Rath řekl ve středu před polednem novinářům ve středočeské Hostivici, kde žije, že je připraven se rozhodnutí podrobit. S rozsudkem ale nesouhlasí, považuje ho za nespravedlivý a bude se dále bránit právními prostředky, „klidně až ke štrasburskému soudu“. Celý případ považuje za politický proces, cítí se nevinný a svým způsobem hrdý.

David Rath na tiskové konferenci v Hostivicích u Prahy.
David Rath na tiskové konferenci v Hostivicích u Prahy.

Podle Ratha vrchní soud konstatoval, že nešlo o korupci, ale o poškozování zájmů Evropské unie. „Cítím se být hrdý na to být odsouzen za poškozování zájmů Evropské unie, protože je to obdoba, jak naši předci byli odsuzování za poškozování zájmů třetí říše. Myslím si, že takovéto paragrafy vůbec do normální demokratické země nepatří,“ řekl Rath. Kdyby podle něj byla kvalifikace případu od začátku taková, jako uznal ve středu vrchní soud, tak by nemohl být ve vazbě rok a půl.

Sedmileté vězení považuje za nepřiměřené tvrdé a exemplární. Je podle něj patrné, že vrchní soud podlehl tlaku veřejnosti a politiků. „Považuji to za nespravedlivé a neodpovídající,“ dodal. V zakázce na buštěhradský zámek prý nic nezákonného nekonal a je zvědavý, o jaké důkazy soud opře své rozhodnutí. Rath necítí, že by u buštěhradské zakázky udělal cokoli špatně, naopak učinil kroky, které ji zlevnily o 40 milionů korun. Přístup vrchního soudu nicméně ocenil, byl podle něj o něco méně nespravedlivější než v případě krajského soudu. „Jestli máte být (ve vězení) osm a půl let, nebo sedm let, je to v podstatě totéž,“ uvedl s úsměvem. Rath reagoval také na vyměření peněžitého trestu. „Nevím, z čeho bych to zaplatil. Nemám ani deset milionů, ani jeden milion,“ řekl Rath novinářům. Počká si na písemné vyrozumění.

Podle státní zástupkyně Lenky Šimkové je významným signálem pro společnost, že i po několika letech od počátku trestního řízení dospěla Rathova kauza k vyhlášení pravomocného rozsudku. I když byli Rath a manželé Kottovi zproštěni v části obžaloby, byli stále uznáni vinnými v podstatné části, uvedla po vyhlášení rozsudku. 

K trestům, které odvolací senát uložil, se žalobkyně zatím vyjadřovat nechtěla. „Co se týče trestu, došlo k nikoli nevýznamným změnám (...), je to otázkou určitého vyhodnocení a zejména je potřeba počkat, jak se k jednotlivým trestům postaví soud,“ řekla. Žalobkyně podotkla, že soud nevyhověl jejímu požadavku na to, aby Rathovi propadl veškerý majetek, nezopakoval ani trest částečného propadnutá majetku. Na druhou stranu uložil soud obžalovaným různě dlouhé zákazy činnosti.

„Rozsudek vítám v tom směru, že doktor Rath byl zproštěn ve čtyřech skutcích a zůstal mu vlastně jen jeden skutek, a to je zámek Buštěhrad, nicméně ani v tomto případě nesouhlasíme s výrokem o vině,“ řekl jeden z Rathových obhájců Roman Jelínek. Vrchní soud podle něj vypustil z důkazů odposlechy. Avizoval, že ve věci podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

U Ratha našli krabici se sedmi miliony korun

Rathovi uložil prvoinstanční soud trest 8,5 roku vězení. Kottovi dostali o rok méně. Všichni se odvolali, od počátku případu trvají na své nevině. Odvolání podalo také státní zastupitelství, které požaduje propadnutí celého majetku hlavní trojice obžalovaných. Pravomocný verdikt padl sedm let od Rathova zadržení policií. Bývalého politika zatkli kriminalisté v květnu 2012, našli u něho krabici se sedmi miliony korun. Obžaloba v první části Rathovy korupční kauzy se týká přijímání úplatků, uplácení a manipulací s tendry na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici a nákupu vybavení do kladenského domova pro seniory a středočeských nemocnic. V kauze kromě bývalého hejtmana figuruje dalších deset lidí.

Pražský vrchní soud se případem zabývá podruhé. Stejný prvoinstanční verdikt v roce 2016 zrušil kvůli použití odposlechů. Nejvyšší soud však následně uvedl, že je lze použít jako důkaz.

První větev kauzy

Manipulace zakázek na modernizaci kolínské, mladoboleslavské či kladenské nemocnice, opravy zámku v Buštěhradě na Kladensku či budovy gymnázia v Hostivici:

  • Za zajištění vítězství v tendrech brali podle obžaloby Rath a manželé Petr a Kateřina Kottovi (exposlanec ODS, bývalý šéf středočeské VZP a někdejší ředitelka kladenské nemocnice) úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů korun, pak je zatkla policie. Celá kauza začala v polovině května 2012, kdy byl Rath zadržen s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun.
  • Žalobkyně následně oznámila, že Rath byl obviněn z přijetí úplatku za zmanipulování zakázky na opravu buštěhradského zámku. Policie začala stíhat i další lidi, mimo jiné Kotta, Kottovou (dříve Pancovou) a šéfy dvou stavebních firem. V březnu 2013 pak policie navrhla Ratha a dalších deset lidí obžalovat.
  • Krajský soud v Praze v dubnu 2015 vynesl nepravomocný rozsudek nad devíti obžalovanými. Kottovým, které soudce označil za organizátory, uložil 7,5 roku vězení, další z obžalovaných odsoudil na pět let až po podmínečné tresty. V červenci téhož roku soud vynesl nepravomocný verdikt nad Rathem a podnikatelkou Lucií Novanskou. Rathovi vyměřil nepodmíněný trest 8,5 roku a propadnutí majetku.
  • V říjnu 2016 ale pražský Vrchní soud rozsudek zrušil. Důvodem byly použité odposlechy, stěžejní důkazy obžaloby, které byly podle vrchního soudu pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít. Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kvůli tomu podal stížnost k Nejvyššímu soudu (NS). Domníval se, že nebyl důvod, aby vrchní soud celou věc vrátil k novému projednání.
  • Nejvyšší soud v červnu 2017 rozhodl, že výsledky odposlechů jsou použitelné jako důkazy, a konstatoval, že vrchní soud porušil zákon ve prospěch obžalovaných. NS ovšem nemohl přímo zrušit verdikt vrchního soudu. Kauza se tak v říjnu 2017 vrátila opět ke Krajskému soudu v Praze. Rath tehdy dlouze zdůvodňoval svou námitku podjatosti vůči soudci Robertu Pacovskému a jeho senátu. Soud námitky podjatosti nevyslyšel.
  • Loni v červnu Krajský soud v Praze opět odsoudil Ratha na 8,5 roku do vězení, o rok nižší trest dostali Kottovi. Soud také nařídil, aby Rathovi propadlo zhruba 22 milionů korun, které mu zabavila policie, u manželů Kottových se jednalo zhruba o 17 milionů korun a akcie. Ostatní obžalovaní (mimo jiné manažeři zdravotnických a stavebních firem) dostali nepodmíněné i podmíněné tresty. Rath, Kottovi i další rozsudek soudu odmítli a odvolali se.
  • Začátkem června Ústavní soud po necelých dvou letech odmítl stížnosti Ratha a dalších obžalovaných proti verdiktu NS, který umožnil použití odposlechů ve středočeské korupční kauze. Ve středu pražský vrchní soud Ratha uznal vinným, původní trest 8,5 roku mu ale snížil na sedm let vězení, zaplatit má deset milionů korun. Téměř rok a půl již přitom Rath strávil ve vazbě.

Druhá větev kauzy

Údajné manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic:

  • Jedná se o zakázky za více než 700 milionů korun, konkrétně o rekonstrukci či výstavbu pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro záchrannou službu. V říjnu 2013 policie obvinila v této větvi osm firem a devět lidí včetně Ratha.
  • Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality v srpnu 2015 oznámil, že kriminalisté navrhli obžalovat osm firem a devět lidí. Obvinění měli požadovat u zmanipulovaných zakázek zadavatelů Středočeského kraje a Oblastní nemocnice Středočeského kraje úplatky za více než 60 milionů korun, z toho měli převzít 3,34 milionu.
  • V lednu 2017 vrátil Krajský soud v Praze druhou větev kauzy k došetření. Důvodem byly nezákonně pořízené odposlechy, kvůli kterým měly být ze spisu odstraněny některé důkazy. Soud měl také znovu vyslechnout některé svědky. Nejvyšší soud ale v červnu 2017 naopak konstatoval, že odposlechy jsou platné.
  • Krajský soud kauzu vrátil i kvůli novele zákona, která upravuje trestní odpovědnost firem. Podle nového znění, které platí od prosince 2016, firmy nemohou být stíhány v případech, kdy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby zabránily protiprávnímu jednání zaměstnance. Novela sice začala platit až po podání obžaloby, policie i soudy ale musí přihlížet k předpisům, které jsou pro obžalované výhodnější.
  • Policie loni v dubnu oznámila, že navrhla Ratha v této věci obžalovat. V červenci 2018 pak státní zástupce podal obžalobu na devět lidí a osm firem (například Metrostav). Věc se týká zejména přijetí úplatků, podplácení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů EU.
  • Stejně jako v první větvi kauzy, kde byl Rath uznán vinným z korupce v souvislosti se zakázkami ve Středočeském kraji, figurují i v tomto případě Kottovi, podnikatelka Lucia Novanská a Pavel Drážďanský. Aktuální část se navíc týká i manažerů stavebních firem Petra Piláta a Jiřího Anděla či exšéfa středočeské záchranné služby Martina Houdka a firem, které byly do systému zapojeny.
  • Soud začal tuto větev projednávat letos v lednu.
ČTK