Neděle 21. července 2024, svátek má Vítězslav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Před 50 lety Británie (ne)zvládla jadernou fúzi

Česko

Přesně před 50 lety se Britové probudili od nového světa. Noviny News Chronicle například napsaly: „Británie se včera večer stala oficiálně první zemí, která dokázala, že zkrocená vodíková bomba může nakrmit národy toužící po energii. Výzkumné středisko v Harwellu přinutilo umělé slunce ZETA, aby ukázalo, že jsme první na světě v projektu získání neomezené jaderné energie.“

Z této a jiných zpráv vyplývalo, že Velká Británie měla 25. 1. 1958 zvládnout řízenou jadernou fúzi. Ve skutečnosti je ještě v roce 2008 využití energie z fúze otázkou desetiletí dalšího vývoje. Jak se vysokoenergetická novinářská kachna zrodila?

V roce 1957 se vznesl do vesmíru Sputnik a vědecko-technické soupeření mezi Východem a Západem nabralo nových obrátek.

V této atmosféře zabzučely detektory neutronů v té době unikátního a největšího zařízení pro výzkum termojaderné fúze. ZETA (Zero Energy Thermonuclear Assembly) bylo postaveno ve Středisku pro výzkum jaderné energie v Harwellu. Jeho název signalizoval plány vědců: zařízení bude uvolňovat energii z fúze atomových jader. Bude jí méně, než kolik se do zařízení přivede, ale fúzní energie tu bude!

ZETA tvarem preclíku o průměru tři metry připomínalo dnešní tokamaky (a tedy i budoucí ITER), ale zásadně se lišilo tvarem magnetického pole. Plazma se ohřívalo stlačením pomocí vlastního magnetického pole. Vytvářel ho elektrický proud, který protékal plazmatem (tzv. pinčování plazmatu). Vysoká teplota a velká hustota měly donutit vodíková jádra ke spojení.

Výsledkem spojení je energie, kterou nesou neutrony unikající z plazmatu. Tyto tzv. fúzní neutrony pozorovali vědci v Cavendishově laboratoři již v roce 1934 ve svém urychlovači. V těchto přístrojích totiž mohou také nastat podmínky umožňující ojedinělou fúzi vodíkových jader.

Politický tlak na západní vědce byl enormní a nedočkavost medií obrovská. Slova ředitele laboratoře J. Cockrofta: „Neutrony jsou na 90 procent termojaderného původu“ interpretovali novináři jako jistotu a rázem noviny tvrdily „Britové jako první zvládli řízenou termojadernou fúzi“!

Ale s výrobou energie to bylo trochu jinak. Jádra se v ZETA sice slučovala a jejich fúze produkovala neutrony, ovšem ne díky vysoké teplotě plazmatu, ale díky urychlení jader v elektrických polích nestabilit plazmatu. Druhý proces na rozdíl od prvního nemůže být nikdy ziskový.

Když brzy nato vyšla najevo pravda, zklamání bylo veliké. Ale zdaleka neposlalo zařízení ZETA do šrotu. Ono pět milionů stupňů nebyla teplota až tak běžná. Vědci na něm dosáhli řady cenných výsledků, a když ho po 20 letech nahradil největší tokamak na světě – evropský JET, dočkali se konečně i toužebně očekávaných „správných“ fúzních neutronů. V roce 1991 JET jako první na světě použil jako palivo směs deuteria a tritia a uvolnil fúzní výkon 2 MW.

O autorovi| MILAN ŘÍPA, Autor je fyzik

Autor: