18. července 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Před 50 lety vznikl dopis 99 pragováků. List SSSR použil jako záminku k invazi

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 12Diskuse
Okupace ČSSR v roce 1968 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Okupace ČSSR v roce 1968 | foto: Spolková zpravodajská služba a pražské jaro 1968. BND a ÚZSI

PRAHA Za zrádce i hrdiny byli v minulosti označováni signatáři „dopisu 99 pragováků“ z 18. července 1968, který komunistům posloužil jako reprezentativní hlas československé dělnické třídy k ospravedlnění intervence vojsk Varšavské smlouvy.

Dopis, jehož iniciátorem prý byl velitel Lidových milicí v pražské automobilce Praga (tehdy Automobilové závody Klementa Gottwalda), byl údajně 23. července předán na sovětské velvyslanectví a 30. července 1968 jej publikoval na titulní straně sovětský deník Pravda.

List, který byl komunisty interpretován jako výzva lidu k mocenskému zásahu ze strany SSSR na obranu socialismu, byl v podstatě soukromým dopisem. Neprojednali jej ani podnikové, ani stranické orgány a podepsali jej především funkcionáři podnikových stranických organizací, velitelé Lidových milicí a jejich rodinní příslušníci. Původně měl být doručen vedení českých komunistů (ÚV KSČ).

„Drazí soudruzi, naše přátelství, naše spojenectví je spojeno společně prolitou krví u Sokolova, na Dukle a dalších bojištích. Naši nepřátelé se nemění, jsou to totiž imperialisté a jejich rozvědky, jenže jsou nyní zkušenější, a tím i nebezpečnější. Víme, co mají za cíl a kdo jim k němu pomáhá,“ stojí mimo jiné v dopise. „Máme oči upřeny na vás,“ psali sovětským soudruhům pragováci.

Dopis byl publikován v době, kdy v Čierné nad Tisou na Slovensku jednalo vedení československých a sovětských komunistů o situaci v zemi. Podle některých informací vznikl na přímý popud sovětského velvyslanectví v Praze a při jednání v Čierné byl sovětským šéfem Leonidem Brežněvem využit jako reprezentativní hlas dělnické třídy a argument pro zásah v Československu.

Signatáři byli normalizační hrdinové

Signatáři dopisu se však doma uznání nedočkali. Čtrnáct dní po zveřejnění v moskevské Pravdě dopis otisklo i české Rudé právo, které ho odsoudilo. Předsednictvo městské KSČ v Praze dopis označilo za nevhodný, jednostranný a neodpovídající vývoji a politické situaci ve straně i v zemi. Zároveň však zdůraznilo, že „politická neprozíravost pisatelů nemůže být důvodem k jejich perzekuci v zaměstnání, ani ve společnosti“. Lidé podepsaní pod dopisem se skutečně, zvláště po invazi, stali cílem rozličných slovních útoků a všeobecného opovržení.

Kritika dopisu se velmi nelíbila v Moskvě. Tamní tisk začal tvrdit, že kontrarevoluce v Československu má podporu nejvyšších státních činitelů a likvidace socialismu zde nastává za podpory komunistické strany. To sovětský tisk dokládal mimo jiné i snahou zpochybnit dopis pragováků.

Po vojenské intervenci a opětovném upevnění moci prosovětských aparátčíků, tzv. normalizaci, byli naopak signatáři dopisu státní propagandou vyzdvihování jako hrdinové.

ČTK
  • 12Diskuse

Najdete na Lidovky.cz