Pandemický virus chřipky H1N1 se přehnal světem a lékaři i epidemiologové bilancují první zkušenosti. Budou se nám všem hodit, protože virus „prasečí chřipky“ se bude vracet.
Jak se dalo čekat, postihovaly závažné zdravotní komplikace při nákaze pandemickým virem H1N1 pacienty s chronickými onemocněními, jako je astma, cukrovka nebo kardiovaskulární choroby. Vyššímu ohrožení čelili i obézní pacienti. V některých případech však měli při pandemické chřipce velké potíže i lidé, kteří byli jinak zdraví.
Streptokok jako rizikový faktor Američtí a argentinští lékaři provedli kompletní genetickou analýzu viru u 160 pacientů, kteří se s chřipkou vypořádali lehce, a u 39 pacientů, které postihly závažné komplikace. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise PLoS ONE nepotvrdila, že by komplikovaná onemocnění vyvolával virus, který zmutoval a stal se pro člověka nebezpečnějším. Ukázalo se však, že většina pacientů s těžkým průběhem chřipky byla zároveň nakažena bakterií Streptococcus pneumoniae.
Streptokok žije běžně v nose a krku mnoha lidí a obvykle jim nezpůsobuje větší problémy. Pokud se v lidské těle zkombinuje s pandemickým virem H1N1, pak zvyšuje pravděpodobnost těžkého průběhu chřipky 125krát.
„Z naší studie plynou praktická zjištění,“ komentoval výsledky přední americký epidemiolog Ian Lipkin z newyorské Columbia University. „Za prvé, Streptococcus pneumoniae je důležitý faktor zdravotních komplikací při chřipce. Zatím však nevíme, zda jsou všechny kmeny tohoto streptokoka stejně nebezpečné, anebo jsou některé z nich rizikovější. Za druhé, zvýšené riziko komplikací lze předem odhalit velmi jednoduchými prostředky, jako jsou výtěry z nosu a krku.“
Ochranu proti pandemické chřipce by mohla naopak skýtat obyčejná rýma vyvolaná běžnými rhinoviry. Vyplývá to ze studií francouzských, norských, švédských a australských epidemiologů. Během podzimní „rýmové sezony“, která obvykle souvisí s nástupem dětí do škol po letních prázdninách, se postup pandemického viru H1N1 v mnoha evropských zemích výrazně zpomalil. Podle francouzského virologa Jeana-Sebastiena Casalegna z univerzity v Lyonu může nákaza rhinovirem blokovat nástup chřipky mechanismem tzv. virové interference. Při ní nabudí jedna virová infekce imunitní obranu natolik, že se přes ni infekce druhým virem neprosadí. V některých případech ale tento mechanismus nefunguje a pacient je nakažen dvěma různými viry současně.
Virus v rodinách Britsko-americký tým epidemiologů potvrdil, že děti a mládež ve věku do 18 let jsou k pandemickému viru H1N1 výrazně vnímavější než dospělí. Z jejich studie publikované v renomovaném lékařském časopise New England Journal of Medicine také vyplývá, že s chřipkou stačí zůstat doma 24 hodin po odeznění horečky. To platí samozřejmě jen v případě, že pacient neužívá léky, které horečku potlačují. Většina lidí tak nemusí zůstat doma déle než čtyři dny. Zkrácení domácí léčby z původně doporučovaných sedmi dnů má pro ekonomiku zemí postižených chřipkovou epidemií velký význam.
Vědce také zajímalo, jak se šíří virus H1N1 v domácnostech, kde některý ze členů ulehne s chřipkou. Zjistili, že se příznaky onemocnění u těch, kteří se od člena rodiny nakazili, dostaví v průměru za dva a půl dne. Děti a mládež ve věku do 18 let se nakazí s dvakrát vyšší pravděpodobností než starší členové rodiny.
Na druhé straně se však nepotvrdilo podezření, že děti kolem sebe šíří chřipkový virus více než dospělí. Lidé ve věku nad padesát let se ukázali vůči nákaze od nemocného člena rodiny jako nejodolnější.
Nemocný je zdrojem nákazy obvykle jen krátce, v období, kdy se u něj začnou projevovat příznaky chřipky. Malé domácnosti jsou z hlediska přenosu nákazy výrazně rizikovější než početnější rodiny.
Tam, kde spolu žijí jen dva lidé, je riziko nákazy zdravého člena asi jedna ku třem. V domácnostech se šesti členy je pravděpodobnost nákazy chřipkou od nemocného rodinného příslušníka jen devět procent. Je to zřejmě důsledek skutečnosti, že v početnější rodině se kontakty s nemocným rozdělí mezi více lidí a každý z nich je pak vystaven viru méně často.
Spor o chřipkové prázdniny Velká diskuse se vede o to, zda a nakolik může šíření chřipky zbrzdit uzavření škol. Epidemiologové z Belgie, Anglie, Walesu, Finska, Německa, Itálie, Lucemburska, Polska a Nizozemska sebrali data o nákaze pandemickou chřipkou a pomocí matematického modelu je dali do souvislosti s provozem škol.
Pro studii využili srovnání počtu osob nakažených během dní, kdy jsou školy v provozu, a počtu osob, které se nakazily pandemickým chřipkovým virem během víkendových dní a během dní, kdy mají školáci prázdniny. Tým vedený Nielem Hensem z univerzity v Antverpách zveřejnil výsledky studie v lékařském časopise BMC Infectious Diseases.
„Pokud platí, že uzavření školy má v pandemické situaci podobný efekt jako uzavření škol během víkendů a svátků, pak má takové opatření významný vliv na šíření nemoci a snižuje přenos nákazy o 21 procent. To je jen velmi rezervovaný odhad, protože v podmínkách pandemie se nekonají obvyklé víkendové společenské akce, jako jsou sportovní utkání nebo kulturní podniky. Na druhé straně ale má uzavření škol značný dopad na makroekonomiku a to je faktor, který je nutno zvážit,“ říkají autoři studie.
K opačným závěrům dospěli američtí epidemiologové z University of Pittsbourgh. Tým vedený epidemiologem Brucem Lee modeloval na počítačích šíření chřipky s využitím dat získaných při uzavření amerických škol během epidemie prasečí chřipky v roce 2009. Výsledky zveřejnili v lékařském časopise Journal of Public Health Management and Practice. Podle nich může uzavření škol na dobu kratší než dva týdny nákazovou situaci dokonce zhoršit.
„Zjistili jsme, že uzavření škol přinese efekt, jen když bude trvat aspoň osm týdnů,“ řekl Lee.
Dřívější návrat do škol vystaví vnímavé děti nákaze, a to přispěje k intenzivnějšímu postupu chřipky. Šíření pandemického viru H1N1 výrazně nezabránila ani kontrola jednotlivých žáků a izolace nakažených dětí od zbytku školního kolektivu.
Významný rozdíl nepozorovali vědci ani v případech, kdy byly školy uzavírány v dané oblasti jednotlivě, nebo když byly chřipkové prázdniny vyhlášeny plošně.
***
Nové poznatky o chřipce
Během podzimní „rýmové sezony“ se postup ostup H1N1 v mnoha evropských opských zemích výrazně zpomalil. malil. Nákaza rhinovirem možná blokuje uje nástup chřipky mechanismem tzv. virové interference. Obyčejná nabudit čejná rýma může nabumunitní imunitní organismu obranu orgasmu natolik, že se přes ni chřipkový vir nedokáže prosadit.
S chřipkou stačí zůstat doma 24 hodin po odeznění horečky. V případě, že pacient neužívá léky, které horečku potlačují. Většina lidí tak nemusí zůstat doma déle než čtyři dny. Dřív se uvádělo sedm dní.
Příznaky onemocnění u těch, kteří se od člena rodiny nakazili, se dostaví v průměru za dva a půl dne. Děti a mládež ve věku do 18 let 8 l t se nakazí s dvakrát vyšší pravděpodobností než starší členové rodiny. Ukázalo se ale, že děti kolem sebe nešíří chřipkový virus více než dospělí. Lidé ve věku nad padesát let jsou vůči nákaze od nemocného člena rodiny nejodolnější.
Streptococcus pneumoniae iae žije běžně v nose a krku mnoha lidí a obvykle jim nezpůsobuje větší problémy. Pokud se ale v lidském těle zkombinuje s pandemickým virem H1N1, zvyšuje pravděpodobnost těžkého průběhu chřipky 125krát.
Děti a mládež ve věku do 18 let jsou k pandemickému viru H1N1 výrazně vnímavější než dospělí.
Ve dvoučlenné domácnosti s jedním nemocným je pravdě pravděpodobnost podobnost nákazy zdravého člena asi 1: 3. V domácnostech s šesti členy je pravděpodobnost ná nákazy chřipkou od nemocné nemocného rodinného příslušníka jen devítiprocentní.
