V registru majetkových přiznání na webu sněmovny jich v pondělí bylo přístupných 118. A z tohoto počtu víc než polovina, přesně 60 poslanců, dluží. Zmínění zákonodárci si půjčili bezmála 95 milionů korun.
K TÉMATU: |
Stejně jako loni má nejvyšší závazky ministr zahraničí a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, který má hypotéku 12,5 milionu korun. Meziročně splatil 700 tisíc korun. Na pronájmech v Česku a Rakousku ale vydělal téměř 11 milionů korun, prodejem společnosti Respekt Publishing si Schwarzenberg přišel na další 2 miliony. Místopředseda vlády pobírá i vyšší důchod, který mu zvedá rakouská renta. Loni mu díky tomu na účtu přistálo 580 tisíc, tedy zhruba 48 tisíc korun měsíčně.
Druhým nejzadluženějším zákonodárcem je Michal Babák z Věcí veřejných, jeden z nejhlasitějších zastánců předčasných voleb. Ten měl již v minulosti problém, když neuměl věrohodně vysvětlit, jak si mohl půjčit miliony od krachující firmy WCM CZ, kde byl zároveň jednatelem. Aktuálně Babák dluží přes sedm milionů za hypotéku od Komerční banky a 3,7 milionů za hypotéku u Sberbank. Vedle poslancování si loni vydělal 4,3 miliony, třeba jako člen správní rady VZP, na pronájmu nebo opci.
Prozatím třetím nejzadluženějším je další zákonodárce Věcí veřejných Otto Chaloupka, jehož tíží hypotéka 4,2 milionu korun, k níž navíc zbývá splatit 70 tisíc za rychlou půjčku. Do první pětky největších dlužníků se probojoval exministr kultury Jiří Besser (TOP 09), který splácí hypotéku 3,7 milionu korun u Unicredit Bank. Právě kvůli majetkovému přiznání Besser na ministerskou pozici předloni rezignoval, "zapomněl" do něj totiž uvést, že je společníkem ve firmě Comoros Group, jejímž prostřednictvím koupil byt na Floridě.
Téměř 3,4 milionu pak zbývá splatit i dalšímu poslanci TOP 09 Janu Farskému, miliony dluží i sociální demokraté Jan Hamáček, Roman Váňa a Jiří Zemánek. Volby by si prý přál i nezařazený Josef Dobeš, v přiznání ale uvedl dluh 3,2 milionu korun.
TOP 10 sněmovních dlužníků1. Karel Schwarzenberg (TOP 09): 12 553 181 |
Po předčasných volbách aktuálně nejhlasitěji volají Věci veřejné, jejichž poslanci by se ale podle průzkumů veřejného mínění do sněmovny už nedostali. Přeje si je i KSČM, která ovšem zároveň připouští podporu úřednickému kabinetu Jiřího Rusnoka. ČSSD svůj jednoznačný požadavek na předčasné volby zmírnila, když v pátek připustila, že pokud se nepodaří sněmovnu rozpustit, bude se ucházet o druhý pokus na sestavení vlády.
Koaliční ODS a TOP 09 naopak trvají na pokračování kabinetu na půdorysu Nečasovy vlády, jemuž ve sněmovně garantují 101 hlasů, strana LIDEM v čele s předsedkyní Karolínou Peake ale zatím lavíruje. Pokračování koalice prý umožní jen za určitých podmínek, nevyloučila ani podporu Rusnokovy vlády.