130 let
Pavel Sehnal, předseda Občanské demokratické aliance

Pavel Sehnal, předseda Občanské demokratické aliance | foto: Dan Materna, MAFRA

Přednostní očkování miliardáře Sehnala nebylo trestným činem, uvedla policie

Česko
  •   14:03
Praha - Policie ukončila prověřování případu miliardáře a předsedy Občanské demokratické aliance (ODA) Pavla Sehnala, který se počátkem března nechal naočkovat v Nemocnici Na Bulovce proti covidu-19, ačkoli nepatřil k lidem, kteří na vakcínu měli v té době nárok.

Podle policie to nebyl trestný čin. Ve středu to řekla mluvčí pražské policie Eva Kropáčová. Na ukončení kauzy ze strany policie upozornila Česká televize.

Miliardář Sehnal je i přes nesouhlas šéfa nemocnice naočkovaný. Představil se prý jako ředitel kliniky, případ řeší policie

O tom, že Sehnal dostal vakcínu proti koronaviru, informoval na počátku března server Seznam Zprávy. Sehnal v reakci na to uvedl, že měl podle vládní očkovací strategie na očkování nárok, protože je majitelem a ředitelem zubní kliniky a zdravotnického zařízení Lázně Praha. 

Podle ředitele Nemocnice Na Bulovce Jana Kvačka byl ale Sehnal naočkován přes jeho zákaz, podle něj se za zdravotníka vydával, aby vakcínu dostal.

Po zveřejnění informace o očkování Sehnala se případem začala zabývat policie. Kropáčová ve středu k výsledku prověřování řekla, že policie vyhodnotila dostupné informace a nebylo zjištěno jednání mající znaky trestného činu.

Sehnal vlastní finanční skupinu SPGroup, pod níž spadá mimo jiné výstaviště v Letňanech a pojišťovna Slavia. V Čestlicích má akvapark a hotel. Od roku 2016 je předsedou znovuobnovené ODA. 

Zastupitelé Letňan vyzvali miliardáře Sehnala k rezignaci. Ten zopakoval, že měl na očkování nárok

Do povědomí veřejnosti se Sehnal před časem dostal právě jako majitel letňanského výstaviště, kde loni v říjnu vznikla záložní nemocnice kvůli podzimnímu zhoršování situace ve zdravotnických zařízeních. Využita nakonec nebyla, ministerstvo zdravotnictví pronájem prostoru pro záložní nemocnici ukončilo k 19. únoru. Důvodem byla finanční náročnost. 

K rozhodnutí o zrušení podle tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) vedlo i to, že personál se přednostně posílal do stávajících nemocnic. Fakultní nemocnice Bulovka, pod kterou zařízení spadalo, vyčíslila náklady na nájem, energie a další služby na téměř 100 milionů korun.

Autor: ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás