Lidé se odhlašují z termínů očkování, nechtějí vakcínu AstraZeneca. Lékaři se snaží obavy mírnit |
Co je vlastně AstraZeneca zač?
Jde o takzvanou rekombinantní očkovací látku. Je vyrobena na základě viru, který způsobuje nachlazení u šimpanzů. Vakcínu loni vyvinula britsko-švédská farmaceutická firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.
Kdy byla schválena pro použití v Evropské unii?
Evropská léková agentura (EMA) ji dala zelenou na konci ledna. AstraZeneca přitom výsledky svých studií předložila agentuře už loni v říjnu, EMA ale následně po firmě vyžadovala chybějící data a posuzování se protáhlo. Trvalo déle než u dvou dalších vakcín schválených pro použití v EU.
V kolika dávkách se podává?
Aplikuje se ve dvou dávkách, mezi jejich podáním by měl být odstup 28 až 84 dní. Podle České vakcinologické společnosti je vhodný interval mezi dávkami alespoň 12 týdnů, může to totiž pak zvyšovat její účinnost. Navíc se tím stihne více lidí naočkovat alespoň jedenkrát.
Kdy je očkovaný chráněný?
Částečná ochrana před covidem začíná přibližně tři týdny po podání první dávky, plná ochrana se projeví dva týdny po druhé dávce.
Proč je vhodná pro použití v ordinacích praktiků?
Skladuje se při teplotách dva až osm stupňů, vydrží tak rok. To je její ohromné plus oproti jiným očkovacím látkám, které se musí uchovávat v mrazáku při extrémně nízkých teplotách. Proto na AstraZeneku sází zejména praktičtí lékaři, kteří ji mohou díky tomu mít uloženou v běžných ledničkách a aplikovat ve svých ordinacích.
Po Německu preventivně vysadily vakcínu od firmy AstraZeneca i další evropské země |
Jakou má účinnost?
Klinické testy prokázaly, že kolem 70 procent. Při testech vyšlo najevo, že pokud byla dobrovolníkům podána nejprve jen poloviční dávka a po měsíci pak celá, účinnost očkovacího preparátu dosáhla 90 procent. Zatím však chybí dostatek dat k tomu, aby mohlo být s jistotou potvrzeno, že takové dávkování vakcíny její účinnost zvyšuje.
Je účinná i u seniorů?
Už v únoru se začaly objevovat pochybnosti o tom, zda vakcína ochrání i seniory. Bylo to z toho důvodu, že se do klinických testů zapojilo málo lidí nad 65 let. Nikdy se však nepotvrdilo, že by s věkem účinnost klesala. Mnoho studií doposud naopak potvrdilo, že u starších lidí očkování funguje stejně dobře.
Je oprávněné podezření, že způsobuje krevní sraženiny?
Podle EMA v současnosti neexistují důkazy o tom, že by vakcína způsobovala krvácení či krevní sraženiny. Šéfka agentury Emer Cookeová nicméně uvedla, že EMA jednotlivé případy pečlivě zkoumá a finální stanovisko zveřejní zítra.
  |
Proč tedy některé země raději pozastavily očkování vakcínou AstraZeneca?
Podezřelých případů, které byly nahlášeny Evropské lékové agentuře, jsou desítky. Státy mají jednoduše obavy, proto daly vakcíně na svém území dočasnou stopku.
Které státy AstraZeneku odmítají?
Už více než dvacet státu pozastavilo očkování touto látkou. Jako první tak učinilo minulý týden Dánsko, kde zemřela pacientka po očkování na následky krevních sraženin. Po něm následovalo Norsko, které oznámilo, že v zemi byli krátce po očkování hospitalizováni ve vážném stavu tři zdravotníci s krvácením, krevními sraženinami a nízkým počtem krevních destiček. To spustilo dominový efekt. Červená pro AstraZeneku svítí například i v Německu, Francii, Itálii, Bulharsku, Rumunsku, Nizozemsku či Irsku.
Jak se k tomu postavila samotná firma?
Společnost vinu odmítá. AstraZeneca v neděli oznámila, že zhodnotila údaje o 17 milionech osob z EU a Británie naočkovaných její vakcínou. Krevní sraženiny se objevily u 37 jedinců. Žádné důkazy o souvislosti s očkovací látkou ale firma nenašla.
