Porodnost v ohrožení - Klesá kvalita spermií, ubývá vhodných dárců
PRAHA Odborníci jednoznačně konstatují, že plodnost lidí se snižuje. Je to trend, který pozoruje celá Evropa a České republice se nevyhýbá. Příčin je celá řada. Od stavu životního prostředí přes odkládání rodičovství do pozdějšího věku až po přístup konkrétních lidí k vlastnímu zdraví.
Důsledky toho, že plodnost klesá, pak vedou k určitému paradoxu. Na jedné straně stoupá zájem o umělé oplodnění a jeho význam, na druhé straně je stále těžší najít plodné dárce kvalitních spermií.
„Je jich nedostatek. Možná je to i tím, že se asistovaná reprodukce rozšířila, a potřeba spermií je větší,“ potvrzuje Milan Mrázek, primář Centra asistované reprodukce Iscare.
Například firma Gennet, která má centra reprodukční medicíny v Praze a Liberci, má v současné době v registru dárců sedm mužů a pět žen. Přitom u nich na pohlavní buňky čeká 45 žadatelů. Jestli bude nadále zájem o darované pohlavní buňky stoupat, což se předpokládá, může se brzy stát, že kliniky nebudou schopny žadatelům vyhovět.
Lékaři apelují na muže, aby překonali své zábrany a šli darovat sperma. Motivovat je finančně v České republice nemohou - ze zákona je dárcovství bezplatné. Muži dostanou zhruba 500, možná 1000 korun jako náhradu ušlého zisku a nákladů, například na dopravu. „Tato částka zůstává dlouhodobě na stejné úrovni. Dříve znamenala náhrada nákladů spojených s darováním spermií určité přilepšení. Dnes už ale není tak motivační,“ říká primář Mrázek.
Dnes by přitom bylo zapotřebí, aby ochotu k darování spermatu projevovalo více mužů než dříve. Není to jen tím, že se zájem o umělé oplodnění cizími spermiemi zvyšuje, ale i tím, že sítem pro dárce projde stále menší procento
mužů. I jinak zdraví mladí muži bývají odmítáni, protože jejich sperma není dostatečně kvalitní.
Teoreticky existuje další možnost, jak spermie získat - využít služeb mezinárodní spermobanky. Podle Milady Brandejské z Centra lékařské genetiky a reprodukční medicíny Gennet jsou ale ceny spojené s využitím služeb této banky tak vysoké, že je to pro české pacientky prakticky nedostupné.
Jsou ovšem země, které mají dárců ještě výraznější nedostatek. Ochota darovat sperma v nich prudce klesla, když dárci přestali být chráněni anonymitou. „V některých státech, například Anglii, uzákonili právo dětí, aby poznaly svého biologického otce, který byl dárcem spermií. Dárců tam vzápětí dramaticky ubylo,“ vysvětluje Mrázek.
Také dárcovství vajíček se potýká s určitými potížemi, i když jiného druhu. Pro ženy je totiž darování vajíček poměrně komplikované. Musí se podrobit řadě vyšetření, a navíc musí projít většinou procedur mimotělního oplodnění. To zahrnuje hormonální injekce ke stimulaci vaječníků a produkci více než jednoho vajíčka. Samotné odebrání vajíček probíhá v krátkodobé narkóze.
Ženy, které se rozhodnou vajíčka věnovat, jsou často motivované tím, že se někdo z jejich okolí potýká s problémem neplodnosti. „Pravděpodobně i finanční stránka hraje u některých žen svou roli. Jiné ženy ale nenárokují nic,“ uvádí Milada Brandejská.
Stejně jako u mužů i ženám se hradí jen náklady spojené s darováním vajíček. Vzhledem k tomu, že jde o náročnější proceduru, mohou se tyto náklady vyšplhat až ke dvaceti tisícům korun.
V některých zemích si ovšem mohou ženy darováním vajíček docela slušně vydělávat. Podle dostupných informací se cena placená za vajíčko pohybuje ve Spojen ý c h státech od 2000 dolarů výše. Podle Mrázka by ale i z etických důvodů mělo dárcovství vajíček v Česku zůstat bezplatné.
Už dnes se v České republice narodí s pomocí umělého oplodnění tři procenta dětí. Ve vyspělých zemích se pohybuje počet párů, u kterých lékaři konstatují neplodnost, okolo patnácti procent populace. Pro některé páry jsou darované pohlavní buňky jedinou cestou k početí vlastního dítěte. Úspěšnost umělého oplodnění je poměrně vysoká. Pohybuje se kolem třiceti procent na jeden výkon, pojišťovny ženám hradí tři výkony.
