Český premiér Mirek Topolánek a rakouský kancléř Alfred Gusenbauer se dohodli na zřízení společné česko-rakouské parlamentní komise, jejíž zástupci by dohlíželi na bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Zapojení parlamentů do tzv. melkského procesu podle obou politiků přispěje k větší informovanosti a vzájemné důvěře. Topolánek uvítal ochotu Rakouska jednat o informační dohodě, která by vymezila jasné vztahy v otázce jaderné bezpečnosti.
Gusenbauer nesplnil naděje aktivistů z hornorakouského protijaderného sdružení Atomstopp, kteří požadují mezinárodní žalobu proti České republice. Z rakouských stran naléhají na tvrdší postup vůči Praze hlavně Zelení.
Aktivisté ve středu zablokují hranice
Protijaderní aktivisté označili vytvoření společné komise za nesmysl a ve středu mezi 10:00 do 11:00 SEČ zablokují dopravu na hraničních přechodech Wullowitz/Dolní Dvořiště, Weigetschlag/Studánky a Guglwald/Přední Výtoň, jak původně hrozili.
"Výsledky Gusenbauerovy mise jsou nulové. Dohoda na společné parlamentní komisi je zcela nesmyslná, parlamentáři těm věcem přece vůbec nerozumějí," řekl mluvčí hornorakouského protiatomového sdružení Atomstopp Manfred Doppler.
Rakouský kancléř blokády odmítá. "Naší úlohou je přispět k tomu, aby se diskuse dostala do věcné roviny," řekl Gusenbauer. Zároveň ale respektuje demokratické právo lidí demonstrovat. Cílem Rakouska podle něj není žít ve sporu s Českem, ale odstranit obavy obyvatelstva z jaderné energetiky.
Většina Čechů "jádro" podporuje
Oproti Rakousku je česká veřejnost vůči jaderné energii mnohem tolerantnější. Ukončení provozu jaderných elektráren podporuje podle výzkumu společnosti STEM jen 35 procent lidí. Tři čtvrtiny obyvatel počítají do budoucna s významným uplatněním jaderné energie.
V Česku fungují dvě jaderné elektrárny - Temelín a Dukovany, které mají dohromady šest jaderných reaktorů a dodávají 31 procent veškeré elektřiny v zemi. Temelín s výkonem 2000 megawattů pokrývá 15 procent celoroční spotřeby v republice, Dukovany s výkonem 1760 megawattů zbytek.
