Pondělí 6. února 2023, svátek má Vanda
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Přenést pravomoci na premiéra v době války? Ministerstvo obrany přišlo s nápadem ve špatný čas

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). foto: ČTK

Původní zpráva
Praha - Ministerstvo obrany si nemohlo vybrat méně příhodný moment, kdy si plní pět let starý úkol. Materiál, který navrhuje převod pravomocí Parlamentu na premiéra v případech stavu ohrožení a války, v pondělí s nadsázkou vyhodil pojistky na internetu.
  11:21

Samo ministerstvo obrany na konci své návrhové zprávy dodává, že jde i o námět pro diskusi s opozicí a že k případnému schválení by byla potřeba dvoutřetinová většina poslanců i senátorů. Musel by tedy získat podporu opozičních stran.

Během úterního dopoledne se k návrhu podobně nesouhlasně vyjádřil na Twitteru premiér Andrej Babiš, který vyloučil, že se v téhle době bude toto projednávat.  

„K aktuálnímu haló ohledně návrhu ministerstva obrany na změnu krizových zákonů. Rozhodně nehrozí, že by se takto zásadní materiál projednával v nouzovém stavu. O celé problematice se diskutuje už rok a zkušenosti ze současné krize je potřeba do návrhu promítnout,“ uvedl k tomu v podobném duchu vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Úkol vyplynul z auditu bezpečnostního systému republiky, odborná pracovní skupina k případným zlepšením vznikla ještě za expremiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Sedí v ní ministr vnitra, zahraničí, spravedlnosti, obrany a vedoucí Úřadu vlády, přizvaní do ní byli i odborníci na ústavní právo. 

Ministr Metnar navrhl posílení role vlády při ohrožení země. Musely by souhlasit tři pětiny poslanců a senátorů

Navržená řešení k debatě tedy nesouvisejí s aktuální koronavirovou pandemií, byť je tomu těžké věřit, když ministerstvo obrany vypustilo materiál zrovna teď. Jenomže teď už je země ve stavu nouze, ten už podle stávající legislativy vyhlašuje vláda, po třiceti dnech, chce-li prodlužovat, musí s tím souhlasit sněmovna.

Třaskavý návrh se ale týká stavu ohrožení státu a válečného stavu. Na rozdíl od nouze, v níž se Česko nachází, má ohrožení ze zákona striktně politický charakter. Nouze vzniká při povodni nebo právě pandemii, ohrožení se definuje jako bezprostřední hrozba pro „svrchovanost státu, územní celistvost státu nebo jeho demokratické zásady“. Tohle smí vyhlásit jen nadpoloviční vůle sněmovny i Senátu, a v historii České republiky se to ještě nikdy nestalo.

Nevhodné načasování

Omluvu za extrémně nevhodný výběr místa a doby, kdy rozvést debatu o tom, kdo může při hrozbě války nebo útoku na demokratické principy vyhlašovat mimořádný stav, přidal včera i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). „Přiznávám, že načasování vložení doporučujícího úvahového dokumentu do vládního systému bylo nešťastné, rozhodně nechci v dané situaci oslabovat moc Poslanecké sněmovny! Pokud by v budoucnu k něčemu mělo dojít, musí k tomu být široká politická shoda,“ uvedl.

Ministerstvo po dohodě v odborné skupině v materiálu jako nejvhodnější variantu ve stavech obzvláště komplikovaných navrhlo, aby se část pravomoci Parlamentu přenesla na premiéra – ale vždycky by jeho krok dolní i horní komora musela takřka vzápětí potvrdit, nebo zrušit. A bylo by to jen pro případy, kdy by se z bezpečnostních nebo jiných rizikových důvodů nemohl Parlament vůbec sejít, případně se nemohla sejít ani vláda. Zároveň by muselo hrozit nebezpečí z prodlení, rozhodovaly by hodiny.

„Charakter některých krizových situací však může být takový, že se Parlament České republiky nebude moci sejít buď vůbec, nebo se nebude moci sejít včas. Jestliže jeho výhodou a silnou stránkou je vysoká reprezentativnost a s ní spojená legitimita, potom nevýhodou Parlamentu České republiky je jeho velikost co do počtu členů a z ní vyplývající způsob jednání. Oboje vyžaduje ke své akceschopnosti čas a příhodné podmínky. Ty v určitých krizových situacích nemusí být k dispozici,“ píše se v podkladech pro vládu.

Ve vyhlášení válečného stavu a ohrožení nemá v Ústavě Parlament zastoupení, stejně jako v navazujících úkonech, nikdo to za něj nesmí udělat. Navazující úkony jsou třeba vyhlášení mobilizace, schválení válečného či mimořádného rozpočtu, vyslání vojsk do akce nebo omezení pohybu obyvatel.

Ministři se chytli na síti. Hamáček se následně kál a Vojtěch nechtěně přiznal, že komunikace skřípe

„V neodkladných situacích, za nichž by se nemohl či nestihl sejít Parlament České republiky, by mohl být vyhlášen stav ohrožení státu vládou na návrh jejího předsedy, přičemž Parlament by toto rozhodnutí při nejbližší příležitosti potvrdil nebo zrušil. V případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament by jej potvrdil nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi,“ zní návrh, na němž se usnesli ministři v odborné skupině s ústavními experty.

Kdyby se nemohla sejít ani vláda, mohl by opatření vyhlásit akutně premiér sám, ale vláda by to opět musela následně potvrdit, a pak zase i obě parlamentní komory. 

To nejdůležitější pro zklidnění rozjitřené atmosféry, se píše na samotném konci návrhové zprávy. „Další postup, včetně podoby nejvhodnější varianty případného legislativního řešení této problematiky, je nezbytné dále konzultovat napříč politickým spektrem na úrovni obou komor Parlamentu či alespoň předsedů politických stran zastoupených v jedné či obou komorách tak, aby bylo dosaženo co nejširšího konsenzu ohledně vyhovujícího řešení,“ zní poslední odstavec. Protože celé to bude vyžadovat změnu ústavních zákonů, a tedy ústavní většiny v obou komorách, což jsou již zmíněné tři pětiny. Takové počty koalice nedrží ani ve sněmovně, ani v Senátu.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat