Přeplněné školky nutí rodiče citově vydírat a uplácet

Tisíce rodičů po celém Česku doufají, že zrovna jejich dítě bude přijato. Jen loni ale školky musely odmítnout téměř čtyřicet tisíc přihlášek.

"Teď je ještě relativně klid, ale jakmile rozešleme rozhodnutí o přijetí,

Odmítá i největší školka v Česku Sluníčko je největší mateřskou školkou pod jednou střechou v celé České republice. Chodí sem 308 dětí. Všech jedenáct tříd má povolenou výjimku o maximálním počtu dětí. "Větší školka v ČR neexistuje, přesto musíme každý rok mnoho rodičů odmítnout," dodává.

či nepřijetí dětí, tak to teprve začne. Budou mi volat rodiče a nabízet ledacos, jen abych jejich dítě přijala," popisuje situaci Soňa Růžičková, ředitelka MŠ Sluníčko v Milovicích.

Úplatky i citové vydírání
Do milovické MŠ Sluníčko se letos hlásí 250 dětí, šanci na přijetí má ale jen stovka. Aby rodiče dítě do školky dostali, nezřídka nabízí různé "protislužby", třeba v podobě "sponzorských darů", ať již finančních nebo materiálních.

"Loni mi dokonce volal večer domů jeden zoufalý pán a do telefonu plakal, že když nepřijmu jejich dítě, tak manželka přijde o práci. A oni nebudou moct splácet hypotéku a budou muset prodat byt," vypráví i o možném citovém vydírání od rodičů Růžičková. Ani to, ani úplatky na ni ovšem neplatí.

 
Nejhorší situace se školkami je právě v Praze a okolí, o mnoho lépe na tom nejsou ani další velká města. Problémy jsou také v obcích, které se před lety školek zbavily s tím, že už nebudou potřeba.
Nepřijetí dítěte do školky znamená pro mnohé rodiny vážné problémy.

"Když nedostanu syna do školky, nemám počítat s tím, že mi bude dál držet místo"
Zaměstnavatelé jsou povinni držet místo matkám pouze tři roky. Pokud žena zůstane na rodičovské dovolené déle, o místo obvykle přijde. "Když se dítě nepodaří umístit do školky, žena musí řešit, jakým způsobem se vrátit do zaměstnání. Pokud se jí to nepodaří vyřešit, je bez práce. Mnoho žen tak musí změnit zaměstnání a odchází na nejisté a hůře placené místo, nebo se potýkají s nezaměstnaností," popisuje Lucie Jarková, socioložka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která se problematice věnuje.

S "dítětem na krku" se jakákoliv práce hledá mnohem hůř. "Šéf mi rovnou řekl, že když nedostanu syna do školky, nemám počítat s tím, že mi bude dál držet místo. Na částečné úvazky se u nás taky nehraje, takže už počítám, jak vyjdeme s penězi," konstatuje účetní

Pravidla si určují ředitelky Podle zákona si pravidla pro přijímání dětí určují samy ředitelky. Je tedy jen na nich, podle jakých kritérií budou děti vybírat: roli hraje trvalé bydliště dítěte (nikoliv však rodičů), zda má dítě staršího sourozence ve školce a také po kolikáté se již do školky hlásí. Obecně mají přednost předškolní děti, které školky přijmout musí. Neznamená to ale, že by byl poslední rok školky povinný. Je pouze zdarma. Zažitou praxi, kdy měly přednost děti pracujících rodičů, mění doporučení veřejného ochránce práv. Doporučení sice není závazné, ale pokud budou kritéria pro vybírání dětí zavánět diskriminací, můžou rodiče dokonce podat na školku žalobu. Zodpovědnost je tedy plně jen na vedení každé školky.

Petra Nejedlá. "Prý na mé místo stojí deset dalších zájemců, tak si nemám moc vymýšlet a nějak si hlídání zařídit," popisuje.

Česká republika totiž drží nelichotivé prvenství: v rámci celé Evropské unie má největší rozdíl v zaměstnanosti bezdětných žen a matek. Tedy ženy s dětmi u nás shání práci nejhůře.

Nové pravidlo - hlavním kritériem má být věk, nikoli zaměstnanost rodičů
Letos se také v mnoha školkách výrazně změnila pravidla pro přijímání dětí. Zatímco do loňského roku bylo rozhodujícím kritériem, zda jsou rodiče zaměstnaní, nyní by na to ředitelky školek neměly brát ohled. Přednost má mít starší dítě, i když má matku na rodičovské dovolené s mladším sourozencem, před mladším, jehož oba rodiče chodí do práce.

"Kritéria, na základě kterých jsou děti přijímány, musí vždy posuzovat dítě a jeho potřeby, nikoli potřeby rodičů. V tomto ohledu je zřejmé, že potřeba dítěte účastnit se předškolního vzdělávání se neodvíjí od zaměstnání matky či obou rodičů," vysvětluje Iva Hrazdílková, mluvčí ombudsmana.

MŠ není hlídací služba, má vzdělávací funkci
Rodiče by si podle ní měli uvědomit fakt, že mateřská školka je předškolním vzdělávací zařízení a součástí vzdělávacího systému. "Není možné školky vnímat jako hlídací službu poskytovanou rodičům," doplňuje.

Mnoho lidí to ale vnímá jinak: školka slouží hlavně k hlídání v době, kdy jsou rodiče v práci. Přijde jim také nespravedlivé, když se jejich dítě nedostane do školky na úkor dítěte, jehož matka je doma s dalším sourozencem. Ombudsman to ale vidí jinak. Dítě nesmí být "potrestáno" za to, že má mladšího sourozence. Školku kvůli tomu nepotřebuje méně.

Začarovaný kruh nutil rodiče falšovat razítka Podle Lindy Sokačové, ředitelky Gender Studies (nevládní nezisková organizace, která se zabývá otázkou vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti – pozn. red.), by doporučení ombudsmana mohlo prolomit začarovaný kruh, kdy rodiče proto, aby mohli dítě umístit do školky, potřebovali potvrzení o zaměstnání. To ale nemohli dostat, pokud jejich dítě nebylo už umístěno ve školce. V praxi se tak běžně razítka o zaměstnání falšovala. Rodičům nic jiného ani nezbývalo. "Komentáře k legitimním a nelegitimním kritériím mi přijdou poměrně rozumné. Stát by ale měl hlavně začít řešit nedostatek míst v mateřských školách, aby byly dostupnější a nemuselo být odmítáno takové množství dětí," míní Sokačová.