Jihomoravský krajský úřad loni řízení o výjimce zastavil, protože dospěl k závěru, že zvláště chránění živočichové nebudou ohroženi. Podle NSS ale úředníci měli nějakým způsobem věcně rozhodnout, a nikoliv jen řízení zastavit. Výhradami Dětí Země se musí znovu zabývat Městský soud v Praze.
Stavba chráněné druhy neohrozí
Podle NSS úředníci chybovali a kvůli jejich postupu zůstala otázka potřebnosti výjimky zcela nezodpovězená. Výjimka je přitom potřebná v územním řízení o umístění stavby. "Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že zastavení řízení z důvodu, že se žádost stala zjevně bezpředmětnou, má za následek, že o žádosti nebylo meritorně rozhodnuto. Otázka potřebnosti výjimky (...) tak zůstala nevyřešena," napsal v rozhodnutí senát s předsedkyní Marií Žiškovou.
Žádost o výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny podala společnost Brněnské komunikace spolu se Správou železniční dopravní cesty v prosinci 2009. Jde o dopady přestavby železničního uzlu na území 20 brněnských katastrů. Krajský úřad řízení na základě biologického hodnocení řízení o výjimce zastavil jako bezpředmětné. Dospěl totiž k závěru, že stavba neporuší podmínky žádných zvláště chráněných druhů živočichů.
Kolonie netopýrů
Děti Země se neúspěšně bránily žalobou k Městskému soudu v Praze. Tamní soud ale vůbec nepřiznal ekologům právo podat podobnou žalobu. Následovala proto kasační stížnost - tentokrát již úspěšná. Ekologové vytýkali takzvanému biologickému hodnocení závažné nedostatky. Citelně podle nich chyběla například studie migrace obojživelníků v podzimních měsících.
Kromě obojživelníků panoval spor také o letní kolonie netopýrů. Proti autorovi biologického hodnocení postavili ekologové poznatky a názory soudního znalce Mojmíra Vlašína, dlouholetého brněnského ochránce přírody a regionálního politika. Podle něj se netopýři a i chránění obojživelníci v Brně přinejmenším sezonně vyskytují. Kraj v řízení argumentoval například tím, že dotčené území je součástí velkoměsta a je silně poznamenáno lidskou činností.
PŘESTAVBA BRNĚNSKÉHO NÁDRAŽÍPřestavba železničního uzlu je největší stavbou Brna posledních desetiletí, obsahuje víc než 1000 stavebních objektů s rozpočtem v řádu až desítek miliard. Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty. Dosud dokončila první etapu stavby nového odstavného nádraží. Součástí investice za 3,3 miliardy korun byla například myčka kolejových vozidel. |
Nejvyšší správní soud argumenty obou stran detailně nezkoumal. Zůstal u zjištění, že nebyly splněny zákonné podmínky pro zastavení řízení. Zabývat se podrobnostmi by bylo podle NSS předčasné. "Nelze totiž předjímat, jaké podklady v následném správním řízení o výjimce správní orgány shromáždí a na základě jakého skutkového stavu budou rozhodovat: ten se přitom od nyní zjištěného skutkového stavu může velmi odlišovat," konstatoval správní soud.
Přestavba brněnského železničního uzlu, jejíž součástí je kontroverzní odsun nádraží z centra města, by letos podle nedávného vyjádření primátora Romana Onderky (ČSSD) měla získat územní rozhodnutí. Magistrátní úředníci nyní rozhodují o odvoláních proti územnímu rozhodnutí, které loni vydal stavební úřad na městské části Brno-střed. Proces s vydáním rozhodnutí a odvoláními se uskutečnil už jednou, tehdy magistrát námitky zamítl a rozhodnutí vydal. Později ho však zrušil soud.
