Dopis zveřejnil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Napsal v něm, že chtěl navrhnout dva kandidáty, jeden z nich ale kandidaturu odmítl. V krátkém čase poté neměl dost času najít jiného vyhovujícího kandidáta.
Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát. Hlava státu i horní komora Parlamentu mohou předložit po dvou kandidátech, zákon připouští shodné návrhy. Funkce ombudsmana je neslučitelná s poslaneckou, kterou Válková zastává v současnosti.
Zeman uvedl, že Válková je všeobecně známou a respektovanou osobností. „Jsem přesvědčen, že ji její dosavadní odborná praxe s konkrétními pozitivními výsledky a dlouholeté právní zkušenosti předurčují ke kvalifikovanému poskytování ochrany jednotlivcům před nespravedlivým jednáním nebo nečinností veřejných institucí, jak to pro takovou funkci zákon požaduje,“ uvedl Zeman.
Funkce zmocněnkyně pro lidská práva se Válková ujala letos v květnu, z rady pro lidská práva kvůli tomu odešel vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa, kterému vadí, že Válková byla před rokem 1989 v KSČ. Válková se na počátku 90. let angažovala v Občanském fóru a od ledna 2015 je členkou hnutí ANO, za které je od října 2013 poslankyní. Od ledna 2014 do března 2015 byla ministryní spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Reakce opozice
„Mám za to, že existují vhodnější kandidáti než paní Válková, která má pošramocenou pověst členstvím v KSČ, vykazuje vysokou argumentační pružnost v případě, kdy je potřeba omlouvat problémy premiéra, či pronáší podivné výroky o budoucích výsledcích nezávislých soudních řízení. K hodnocení kvalit kandidátů bude vhodné počkat až poté, co dorazí nominace ze Senátu,“ napsal ČTK Bartoš. Senát navrhl Víta Alexandera Schorma, který je vládním zmocněncem u Evropského soudu pro lidská práva, a advokáta Jana Matyse.
Také KDU-ČSL chce vyčkat s rozhodnutím o podpoře do doby, než budou jisté návrhy Senátu. „H. Válkovou vnímáme jako jednu z relevantních kandidátek. Určitě je jejím možným handicapem skutečnost, že je politickou osobností,“ uvedl na dotaz ČTK Výborný.
„Je to politická trafika pro H. Válkovou, proti nimž tak vehementně ANO brojilo před volbami. Andrej Babiš (ANO) si zprivatizoval svými věrnými půlku republiky, nyní chce i úřad ombudsmana,“ poznamenal v reakci pro ČTK Fiala. „Zatímco současná ombudsmanka byla za minulého režimu vězněna, paní Válková byla členkou KSČ. Nemyslím si navíc, že by veřejným ochráncem práv měl být někdo, kdo už dopředu ví, jak dopadnou trestní stíhání,“ uvedla na Twitteru Pekarová Adamová.
Sněmovna koncem listopadu po dvou neúspěšných pokusech na jaře a v létě vybrala novou zástupkyni ombudsmanky. Stala se jí Monika Šimůnková, která v minulosti také působila ve funkci zmocněnkyně vlády pro lidská práva v době kabinetu Petra Nečase (ODS).
Helena Válková- Datum a místo narození: 7. ledna 1951, Chlumec nad Cidlinou
- Vzdělání: vystudovala Právnickou fakultu UK; profesorský titul získala na univerzitě v Trnav
- Členství a funkce v politických stranách: před rokem 1989 byla v KSČ; na počátku 90. let se angažovala v Občanském fóru; od ledna 2015 je členkou hnutí ANO
- Rodina: vdaná, jejím manželem je spisovatel Václav Budinský; má dospělého syn
- Současná funkce: vládní zmocněnkyně pro lidská práva (od května 2019); poslankyně (ANO; od října 2013); ve Sněmovně je mimo jiné předsedkyní petičního výboru a místopředsedkyní stálé komise pro Ústavu ČR
- Její nominace na zmocněnkyní pro lidská práva vyvolala u některých odborníků překvapení. "Nikdy jsem nezaznamenal, že by se touto problematikou zabývala," řekl například její nástupce v čele ministerstva spravedlnosti Robert Pelikán. Šéf Institutu pro sociální inkluzi a někdejší šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček nepovažuje podle svého vyjádření pro Hospodářské noviny Válkovou za člověka, který by se v oblasti lidských práv nějak profiloval a měl v oboru autoritu.
- Jmenování Válkové vládní zmocněnkyní pro lidská práva kritizovali někteří i experti na sociální péči, pochybnosti měli také někteří odborníci na romskou problematiku. Například vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa v důsledku tohoto rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše (ANO) rezignoval na členství ve vládní radě pro lidská práva. Válková poté řekla, že ji Kroupovo rozhodnutí mrzí a vidí za ním "osobní problém".
- Krátce po jmenování vládní zmocněnkyní Válková vyvolala pozornost výroky o výměně v čele ministerstva spravedlnosti, kam v dubnu usedla Marie Benešová (za ANO). O kroku premiéra Babiše sice hovořila jako o špatně načasovaném, zároveň ale řekla, že nemůže nic změnit. "Výměna na postu ministra spravedlnosti absolutně nemůže nic změnit na trestním stíhání Andreje Babiše," prohlásila v televizi Prima.
- Ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva se Válková vyjadřovala například k Istanbulské úmluvě. Původně nepatřila k zastáncům dokumentu, na podzim ale řekla, že je jeho ratifikace v ČR potřeba. Věnovala se také problematice ohrožených dětí, podpořila například návrh současné ombudsmanky Anny Šabatové, že by ČR měla zvážit zákaz tělesných trestů, nebo přišla s návrhem na zřízení funkce dětského ombudsmana. Zatím chce vláda s Válkové podporou alespoň jmenovat koordinátora pro agendu ohrožených dětí.
- Jako právnička a vysokoškolská pedagožka se specializovala na trestní právo a kriminologii. Podílela se mimo jiné na vypracování zákona, který posílil práva obětí trestných činů.
- Patřila ke kritikům poměrů na plzeňské právnické fakultě, kterou někteří studenti absolvovali za podezřelých okolností. Kvůli svému kritickému vystupování byla v roce 2009 na přechodnou dobu odvolána z funkce vedoucí katedry trestního práva. V roce 2011 ze školy odešla.
- Kontroverzi vzbudil v březnu 2014 její výrok pro server Echo24, že za protektorátu se Čechům "zas tolik nedělo". Ministryně se za svá "zřejmě nešikovná" slova omluvila s tím, že měla na mysli to, že Čechy a Morava na rozdíl od jiných zemí nebyly válečným územím.
- Resort spravedlnosti pod vedením Válkové předložil například návrh na rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob, dále novelu, která umožňuje rozsáhlejší odčerpávání majetku trestně stíhaným lidem, či návrh, který má přispět k ochraně majetku nezadluženého manžela před exekucí.
- V říjnu 2016 neúspěšně kandidovala do Senátu za Prahu 11.
|
