1997 Španělsko – Madrid
První summit NATO, kterého se účastnil český zástupce. V červenci tohoto roku členské státy pozvaly ke vstupním pohovorům k rozšíření kromě České republiky také Polsko a Maďarsko. Podepsaly také Chartu o zvláštním partnerství s Ukrajinou.
Česko zastupoval prezident Václav Havel, který také podepsal 26. února 1999 listiny o přístupu České republiky k NATO, 12. března 1999 se Česká republika oficiálně stala členem NATO.
1999 USA – Washington
Česká republika, Maďarsko a Polsko se oficiálně staly členy NATO 12. března 1999, když jejich ministři zahraničí předali v americkém Independence své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační listiny.
Summit ve Washingtonu se konal mezi 23. a 25. dubnem 1999 u příležitosti padesátého výročí založení NATO. Severoatlantická aliance rozhodla, že další jednání o rozšíření aliance se uskuteční do roku 2002. NATO a sedm států sousedících s Jugoslávií přijaly Pakt stability Balkánu, který předložilo Německo.
Českou delegaci vedl opět prezident Václav Havel doprovázený mimo jiné ministry zahraničí a obrany Janem Kavanem a Vladimírem Vetchým a také náčelníkem generálního štábu české armády Jiřím Šedivým.
Na seznamu účastníků se objevil také předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus, jenž se tehdy kriticky vyjádřil k působení aliance na Balkáně.
2002 Česká republika – Praha
Další setkání Severoatlantické aliance se konalo až mezi 21. a 22. listopadem roku 2002 v pražském Kongresovém centru. Právě na tomto setkání pozvali představitelé aliance ke vstupu další postkomunistické státy: Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
Summit někdy bývá nazýván jako „transformační“ – byl totiž prvním, který se konal v nové členské zemi. Hlavním cílem bylo vytyčit přeměnu NATO po útoku na USA 11. září 2001.
Česká republika se ujala roli hostitele, setkání předsedal tehdejší premiér Vladimír Špidla, Česko ale opět zastupoval prezident Václav Havel.
Společný snímek prezidentů a premiérů členských zemí NATO před summitem v Praze v listopadu 2002.
2004 Turecko – Istanbul
Summit NATO v červnu 2004 v Turecku se zabýval podporou operací na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku, posílením boje proti terorismu a vyhlášením změn v obranném plánování a procesu získávání sil a prostředků pro operace Severoatlantické aliance.
Istanbulský summit byl prvním po rozšíření aliance o další postkomunistické státy ve stejném roce.
Česko na summitu zastupoval prezident Václav Klaus společně s premiérem Vladimírem Špidlou.
2005 Belgie – Brusel
Další setkání se konalo hned o rok později v únoru 2005 v bruselském sídle Severoatlantické aliance. Státníci znovu potvrdili, že budou usilovat o stabilitu na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku a zavázali se posilovat partnerství mezi NATO a Evropskou unií.
Česko na jednodenním setkání v únoru zastupoval prezident Václav Klaus a premiér Stanislav Gross. Klaus tehdy na summitu hovořil také s americkým prezidentem Georgem Bushem mladším, který v březnu 2005 přijal českou hlavu státu v Bílém domě.
Americký prezident George W. Bush (vpravo) zdraví prezidenta České republiky Václava Klause v Oválné pracovně Bílého domu. (8. března 2005)
2006 Lotyšsko – Riga
Jednadvacáté setkání hlav států a vlád členských zemí se konalo v listopadu 2006 v Rize. Hlavním tématem summitu byl Afghánistán. Spojenci potvrdili odhodlání posílit své snahy v afghánské operaci a dojednali navýšení vojenské i nevojenské pomoci Afghánistánu.
Česko na setkání zastupoval opět prezident Václav Klaus společně s premiérem Mirkem Topolánkem, ministrem zahraničí Alexandrem Vondrou a ministrem obrany Jiřím Šedivým. Za armádu přijel také náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Pavel Štefka.
2008 Rumunsko – Bukurešť
Na summit do Rumunska v dubnu 2008 se sjelo tehdejších šestadvacet aliančních států včetně České republiky. Nejspornější otázkou setkání bylo přistoupení dvou zemí postsovětského prostoru, tedy Gruzie a Ukrajiny, k Akčnímu plánu členství a jejich možný vstup do NATO.
Největší odpor vzbudil plán na rozšíření v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin měl tehdy pouhý měsíc do konce mandátu, než ho na pozici hlavy státu Ruské federace vystřídal Dmitrij Medveděv. Putin označil výsledek summitu za „přímé ohrožení“ bezpečnosti Ruska. O čtyři měsíce později ruská vojska na jeho pokyn vpadla na území Gruzie.
Česko zde zastupoval prezident Václav Klaus, předseda vlády Mirek Topolánek, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ministryně obrany Vlasta Parkanová, náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Vlastimil Picek a velvyslanec ČR při NATO Štefan Füle.
2009 Francie a Německo – Štrasburk a Kehl
Setkání v německém Kehlu a ve francouzském Štrasburku v dubnu 2005 se konalo u příležitosti 60. výročí vzniku Severoatlantické aliance jako symbol někdejšího sblížení válkou rozdělené Evropy na francouzsko-německém pomezí.
Ještě před vlastním zahájením zasedání Severoatlantické rady se v rámci programu summitu sešli prezidenti a další představitelé států na mostu přes řeku Rýn, který spojuje obě zmiňovaná města.
Českou delegaci vedl na francouzsko-německém summitu prezident Václav Klaus, druhého jednacího dne ve Štrasburku se účastnil také předseda vlády Mirek Topolánek, místopředsedkyně vlády a ministryně obrany Vlasta Parkanová a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.
2010 Portugalsko – Lisabon
Členské státy na setkání v Lisabonu v září 2010 přijaly nový desetiletý plán, který navazoval na ten, jenž přijaly už ve Washingtonu v roce 1999. Mezi hlavními výzvami jmenovali zástupci členských zemí terorismus a kybernetické útoky, společně se proto dohodly na vybudování společného systému protiraketové obrany.
Hlavy státu a vlád se také setkaly s afghánským prezidentem Hamídem Karzaím, aby projednaly plánované operace aliance v této zemi.
Českou republiku opět reprezentovala delegace vedená prezidentem Václavem Klausem. Jednání se dále zúčastnil předseda vlády Petr Nečas, ministr obrany Alexandr Vondra či náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Vlastimil Picek.
Summit NATO v Lisabonu - Česká delegace na summitu NATO v Lisabonu vedená prezidentem Václavem Klausem.
2012 USA – Chicago
Do USA se vrátilo pořadatelství summitu NATO po 13 letech v květnu 2012, poprvé se setkání konalo ve Spojených státech mimo hlavní město. Zástupci členských států hovořili opět především o situaci v Afghánistánu, dále o postupu výstavby protiraketové obrany aliance a o formátech partnerství s nečlenskými zeměmi.
Na summitu naposledy zastupoval Českou republiku Václav Klaus, v delegaci byl také předseda vlády Petr Nečas, ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a ministr obrany Alexandr Vondra.
Prezident Václav Klaus na summitu NATO v americkém Chicagu
2014 Wales – Newport
Na setkání lídrů NATO ve Walesu v září 2014 se lídři zabývali opět Afghánistánem, ale také novou krizí na východě Evropy, kde během tohoto roku začala krize na Ukrajině.
Českou delegaci tehdy poprvé vedl prezident Miloš Zeman, který před začátkem schůzky s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem zmínil pochyby o tom, že by za útoky separatistů na východě Ukrajiny mohlo Rusko.
Na rozdíl od hlavy státu neměl tehdy o ruské přítomnosti na Ukrajině pochybnosti český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který se setkání také zúčastnil, společně například s ministrem obrany Martinem Stropnickým.
Společná fotografie účastníků summitu NATO ve Walesu. Prezident Miloš Zeman na snímku vpravo.
2016 Polsko – Varšava
Při červencovém setkání v roce 2016 se vedoucí představitelé dohodli na řadách priorit – boj proti terorismu, posílení hospodářského růstu či řešení uprchlické krize. Zabývali se také celosvětovými dopady referenda ve Spojeném království, které si odhlasovalo odchod z Evropské unie.
Českou republiku na summitu zastupoval prezident Miloš Zeman, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, ministr obrany Martin Stropnický a náčelník generálního štábu české armády Josef Bečvář.
Prezident Miloš Zeman (vlevo) během úvodního ceremoniálu summitu NATO ve Varšavě
2017 Belgie – Brusel
Členské státy se na mimořádném setkání v Bruselu zabývaly bezpečnostní situací v severní Africe a na Blízkém východě a evropskou migrační krizí, členské státy východní Evropy se více zajímaly také o politiku Ruska. Obavy vyvolávaly také vztahy mezi Ruskem a Tureckem.
Prezident Spojených států Donald Trump vyzval členské státy NATO, aby dodržely dohodu z roku 2014 a usilovaly o to, aby na obranu vynakládaly alespoň dvě procenta svého hrubého domácího produktu.
Českou delegaci na summitu vedl prezident Miloš Zeman, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a ministr obrany Martin Stropnický.
Prezident Miloš Zeman přijíždí na schůzku lídrů zemí NATO do nové bruselské centrály aliance
2018 Belgie – Brusel
Summitem NATO v červenci 2018 silně rezonovalo téma obranných výdajů členských zemí, které opět zmínil jako prioritu americký prezident Donald Trump. Ten opakovaně vybídl evropské spojence k růstu armádních rozpočtů. Neplnění dohodnutých závazků by podle něj narušilo transatlantickou vazbu.
Delegaci ČR vedl první den prezident Miloš Zeman a druhý den premiér Andrej Babiš s ministrem zahraničí Janem Hamáčkem. Resort obrany po oba dny zastupoval náměstek ministra Jakub Landovský.
Český prezident Miloš Zeman na schůzce lídrů NATO v Bruselu. Na snímku s tureckým prezidentem Erdoganem
2019 Velká Británie – Londýn
Nejvyšší představitelé se na formálním setkání setkali opět po roce a půl v prosinci 2019 v Londýně. Tento summit kromě jiného připomněl 70. výročí vzniku Severoatlantické aliance.
Klíčovými tématy byly vztahy s Ruskem, mocenský vzestup Číny, investice spojenců do obrany nebo budoucnost kontroly zbrojení. Na začátku schůzky se také lídři Británie, Francie, Německa a Turecka shodli na společném postupu k řešení situace v Sýrii.
Českou delegaci vedl opět prezident Miloš Zeman v doprovodu ministrů obrany a zahraničí Lubomíra Metnara a Tomáše Petříčka. Zeman společně s dalšími lídry navštívili také Buckinghamský palác, kde je přijala královna Alžběta II.
Královna Alžběta II. v doprovodu členů královské rodiny uspořádala v Buckinghamském paláci recepci pro lídry NATO. Prezident Miloš Zeman je na snímku vpravo dole. (3. prosince 2019)
2021 Belgie – Brusel
Více jak rok od propuknutí pandemie koronaviru se lídři NATO v červnu 2021 poprvé setkali jinak než prostřednictvím videokonferencí. Při jednáních či před novináři mohli sice odložit respirátory, potřesení rukou ale zůstalo zapovězeno.
Pokývnutí, sepnuté dlaně jako při modlitbě, ruka na srdci, lehký úklon nebo maximálně letmé doteky loktem či pěstmi na délku paže. Tak vypadaly nejčastější pozdravy státníků z 30 zemí NATO na vrcholném setkání v Bruselu.
Českou delegaci vedl prezident Miloš Zeman, kterého doplnili ministři zahraničních věcí Jakub Kulhánek a obrany Lubomír Metnar.
Český prezident Miloš Zeman na summitu NATO 2021 v Bruselu
2022 Španělsko – Madrid
Na dalším summitu NATO v červnu 2022 v Madridu státy schválily další Strategickou koncepci Aliance, která reagovala na zhoršující se bezpečnostní prostředí, mimo jiné i v souvislosti s invazí Ruské federace na Ukrajinu. Lídři se shodli na zásadním posunu v odstrašení a obraně i větší a dlouhodobější podpoře Ukrajiny.
K dalším klíčovým výstupům setkání patří také přizvání Finska a Švédska, které v návaznosti na ruskou agresi blízko jejich hranic podaly žádost o vstup do nejsilnější západní obranné aliance.
Summitu v Madridu se zúčastnilo celkem 44 delegací, českou delegaci vedl premiér Petr Fiala, doprovázený ministryní obrany Janou Černochovou a ministrem zahraničí Janem Lipavským.
Prezident Miloš Zeman se setkání neúčastnil, po závažné hospitalizaci tehdy dostal od lékařů doporučení, aby necestoval do zahraničí.
Předseda vlády Petr Fiala (vpravo) se na summitu NATO v Bruselu setkal s americkým prezidentem Joe Bidenem. (24. března 2022)
2023 Litva – Vilnius
Červencové setkání lídrů Severoatlantické aliance v roce 2023 bylo rovněž ve znamení debaty ohledně války na Ukrajině, ale také ohledně budoucího členství Ukrajiny a Švédska v NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO přivítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do aliance. Jako ideální výsledek si Ukrajina představovala pozvánku do NATO, ta ale nepřišla. Členské státy se tehdy shodly, že něco takového může přijít až po konci války.
Českou delegaci vedl poprvé nově zvolený prezident Petr Pavel v doprovodu ministra zahraničních věcí Jana Lipavského a ministryně obrany Jany Černochové.
Český prezident Petr Pavel s norským premiérem Jonasem Gahr Störem před společným jednáním (12. července 2023)
2024 USA – Washington
Červencový summit ve Washingtonu v roce 2024 opět řešil převážně Ukrajinu a další hrozby, kterým NATO čelí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil ruskou agresi za nejzávažnější bezpečnostní krizi za poslední generace.
Americký prezident Joe Biden Ukrajině kromě plné podpory přislíbil i další systémy protivzdušné obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA, které později vyhrál republikán Donald Trump. Ten již tehdy sliboval, že po případném zvolení by americkou pomoc Ukrajině omezil.
Českou delegaci zde opět vedl prezident Petr Pavel, který do USA přicestoval společně s manželkou Evou Pavlovou. Společně se účastnili také slavnostní večeře v Bílém domě, kterou hostil tehdejší prezident Joe Biden.
Kromě Pavla do USA dorazila na jednání také ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Český prezident Petr Pavel na summitu NATO s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem (vpravo) a americkým prezidentem Joem Bidenem. (10. srpna 2024)
2025 Nizozemsko – Haag
Hlavním výstupem červnového haagského summitu byla společná deklarace potvrzující jednotu spojenců, odhodlání čelit současným bezpečnostním výzvám a posílení schopnosti aliance rychle reagovat.
Klíčovým tématem setkání byla obrana a odstrašení, včetně závazku navyšovat výdaje na vlastní bezpečnost a rozvoj obranného průmyslu. Spojenci dále deklarovali jednoznačnou podporu Ukrajiny.
Podobně jako na předchozích summitech i nyní nově zvolený americký prezident Donald Trump naléhal na spojence, aby navýšili své výdaje na obranu, a to až do výše pěti procent HDP.
Českou delegaci vedl prezident Petr Pavel, součástí byla také ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský nebo náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Prezident České republiky Petr Pavel s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a nizozemským premiérem Dickem Schoofem během summitu NATO v nizozemském Haagu. (25. června 2025)
2026 Turecko – Ankara
Letošní summit se bude konat 7. a 8. července a v Česku vyvolává nebývalé emoce kvůli otázce, kdo na něj pojede. Vláda trvá na tom, že se jej zúčastní ministr zahraničí Petr Macinka, premiér Andrej Babiš a ministr obrany Jaromír Zůna, prezident Petr Pavel nikoliv. Hrad s tím však nesouhlasí, Pavel oznámil, že se červencového summitu i přes spor s Macinkou hodlá účastnit.
Prezident se s předsedou vládních Motoristů sobě pře od té doby, co odmítl jmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Macinka dokonce uvedl, že by se prezident neměl účastnit žádného z budoucích setkání jakékoliv organizace.
V září je například také Valné shromáždění OSN. „Budu trvat na tom, že i na tomto formátu bude reprezentovat Českou republiku předseda vlády, protože nejsme prezidentská republika. Takže pokud si někdo hraje na to, že je králem slunce, tak se možná příliš začetl do nějakých dobových románů francouzské literatury,“ řekl ministr zahraničí v pořadu Xaver live ve středu.
Prezident Petr Pavel přijal na Hradě předsedu Motoristů sobě Petra Macinku. (20. listopadu 2025)
