Bude se vztahovat na lidi, kteří by „pracovali pro cizí zemi nebo organizaci v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Součástí novely je také zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství. České občanství budou moci podle novely získat žadatelé z Ruska jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Podle kritiků je pro některé žadatele z řad odpůrců současného ruského režimu nemožné takový doklad získat. Podle ministerstva vnitra ale zákon umožňuje výjimky například pro žadatele o azyl.
Právě proti těmto dvěma částem novely nejvíce protestovala opozice.
Když schvalovali novelu lex Ukrajina poslanci, předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš se také vyslovil pro ukončení ochrany uprchlíků již na konci března letošního roku. Argumentoval, že nový americký prezident Donald Trump prohlásil, že válku ukončí. „Pokud skončí válka a já věřím, že prezident Trump dodrží slovo, tak prodlužování ochrany přestává mít smysl,“ řekl Babiš.
Odpůrci vládního návrhu kritizovali také znovu zaváděnou možnost zvláštních zápisů dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol. Možnost zvláštních zápisů v období od 1. června do 15. července označovali ji za diskriminační a pro školy administrativně náročnou.
V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky před Putinovou válkou z Ukrajiny platí do konce letošního března, EU se ale loni dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Novela lex Ukrajiny počítá s tím, že ekonomicky soběstační uprchlíci budou moci získat v Česku zvláštní dlouhodobý pobyt. Uprchlíci s dlouhodobým pobytem by měli po pěti letech požádat o trvalý pobyt, tak jako jiní cizinci s dlouhodobým pobytem.
