„Vláda deklarovala i vůli naplnit spojenecké závazky. Já si myslím, že je to správný přístup, a budu ji v tom podporovat,“ uvedl Pavel v prohlášení po jednání se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim a rakouskou hlavou státu Alexandrem Van der Bellenem.
Premiér Andrej Babiš v polovině dubna po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze řekl, že česká vláda udělá vše pro to, aby splnila své závazky vůči Severoatlantické alianci. Svou obranyschopnost a závazky považuje podle Babiše kabinet za důležité a prioritní.
Babišův kabinet čelí kritice mimo jiné za to, že v letošním rozpočtu vydá na obranu méně než dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). V letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane pouze v případě, že by do nich zahrnulo i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
Slovenský prezident Peter Pellegrini v úterý novinářům řekl, že se s Pavlem shodl na nutnosti nehovořit na červencovém summitu NATO v Ankaře pouze o procentech, ale i o schopnostech, které země přinese do systému kolektivní obrany. Obě země podle něj dělají vše pro to, aby modernizovaly své armády a dokázaly do kolektivní obrany přispět.
Pavel rovněž zmínil, že na summitu se bude hovořit i o výstavbě schopností armády, což je v případě ČR například těžká brigáda. „Řada z nich je opožděná už o několik let. A ten nový cyklus, který začal v loňském roce, jsme ještě nezačali ani plánovat a rozpočtovat. To bude další velká položka, o které se povede diskuse,“ řekl novinářům.
V případě výdajů budou alianci podle Pavla zajímat hlavně ty přímo směřující na obranu a až na druhém místě výdaje související s obranou. „Pokud by mělo dojít k tomu, že bude nutno aktivovat společnou obranu, pak se samozřejmě nebudeme bránit ani dálnicemi, ani nemocnicemi, ale budeme na prvním místě potřebovat připravené, dobře vyzbrojené, vycvičené jednotky. Pokud ty nebudou, tak nám žádná infrastruktura nepomůže,“ dodal.
Alianční státy se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. Tento cíl měl posílit obranyschopnost aliance v reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí po ruské anexi Krymu. Loni na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta. Tehdy v Česku vládl kabinet složený ze stran současné opozice.
