Zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny je otřesným činem, který ukazuje brutálnost Ruska a jeho války na Ukrajině, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v úvodním proslovu na schůzce v Bratislavě.
„Zničení Kachovské přehrady ohrožuje tisíce civilistů a závažné poškozuje životní prostředí,“ uvedl Stoltenberg.
„Všichni spojenci se shodují, že dveře NATO jsou otevřené a že uvítáme Ukrajinu jako člena aliance. Rusko nemá právo veta v tomto směru,“ řekl Stoltenberg.
Hostitelka summitu takzvané Bukurešťské devítky (B9) Zuzana Čaputová uvedla, že nejlepším způsobem, jak obnovit mír v Evropě, je poskytování pomoci Ukrajincům. „Všichni chceme obnovit spravedlivý mír. Přibližuje nás k tomu pomoc Ukrajině,“ řekla Čaputová.
Jasný postoj k Rusku
Podle prezidenta Petra Pavla je důležité, aby spojenci zaujali ještě před koncem války na Ukrajině jasný postoj i k poválečnému Rusku.
„Musí nám být jasné před koncem války, jaký bude náš společný přístup k Rusku,“ řekl. Podobně to podle něj platí i pro Čínu, která také představuje „jednu z proměnných komplikované bezpečnostní rovnice“.
Zopakoval, že pokud aliance na Ukrajině nechá zvítězit Rusko, prohraje i ona sama. Je podle něj důležité to vysvětlit občanům a podotkl, že nejde o otázku volby, ale nevyhnutelnosti. Posílení obranných kapacit NATO není podle něj nutné kvůli nařízení z bruselského ústředí, ale kvůli agresivní politice Ruska.
Zmínil také nutnost připravit se na poválečnou obnovu Ukrajiny, aby tuto úlohu nepřevzaly země jako Čína. Spojenci se musí soustředit nejen na budování armády, ale i na znovuvybudování hospodářství Ukrajiny a její společnosti.
Větší podpora Ukrajině
Devět členských států NATO včetně Česka očekává, že červencový summit aliance ve Vilniusu rozhodne o posílení politické a praktické podpory Ukrajiny, která se od loňska brání ruské invazi.
„Naším cílem je větší, víceletý a komplexní balík podpory pro Ukrajinu, který posílí její obranné způsobilosti,“ píše se v prohlášení prezidentů bukurešťské devítky (B9).
Státníci za opodstatněnou označili iniciativu k vytvoření společného analytického, výcvikového a vzdělávacího centra s Ukrajinou, které bude sídlit v Polsku. S ohledem na ruskou agresi slíbili Ukrajině pomoc nejen s obranou, ale také se zmírněním humanitární katastrofy.
Podpořili také snahy Ukrajiny o integraci do euroatlantických struktur. „V této souvislosti očekáváme, že ve Vilniusu zvýšíme politické vztahy s Ukrajinou na novou úroveň a bude spuštěn nový politický formát, který přivede Ukrajinu k členství v alianci tehdy, když to podmínky dovolí,“ píše se v prohlášení. Někteří prezidenti po jednání řekli, že Ukrajina by měla vstoupit do NATO po skončení nynějšího konfliktu s Ruskem.
K účastníkům schůzky prostřednictvím videopřenosu promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj je důležité, aby se Ukrajina stala členem NATO a měla by proto dostat pozvánku ke vstupu.
O členství v alianci Kyjev velmi stojí a formálně o něj požádal loni v září. NATO, stojící na principu, že útok na jednoho člena je vlastně útokem na všechny země bloku, se však podle řady členských států nemůže rozšířit o zemi, která je aktuálně ve válečném stavu.
„Prioritou pro nás všechny je mír v Evropě. Největším ohrožením je ruská agrese u našeho východního souseda,“ prohlásila slovenská prezidentka Čaputová a odsoudila ruský útok na Kachovskou přehradu. Podobně jako její lotyšský kolega Egils Levits se vyslovila pro posílení protivzdušné obrany na východním křídle NATO.
Také polský prezident Andrzej Duda odsoudil Rusko v souvislosti s vyhozením Kachovské přehrady do vzduchu. „Je to další tragédie, kterou Rusové Ukrajině způsobili. Rusko musí zaplatit za to, co udělalo,“ uvedl. Moskva naopak tvrdí, že vodní dílo zničilo ukrajinské ostřelování.
Maďarská prezidentka Katalin Nováková řekla, že Ukrajina má legitimní právo na sebeurčení a že je potřeba udržovat perspektivu členství Ukrajiny v NATO. Maďarsko na rozdíl od řady dalších zemí odmítá vojenskou pomoc Kyjevu a vláda premiéra Viktora Orbána se snaží na evropské úrovni blokovat některé protiruské sankce.
Prezidenti v prohlášení také vyjádřili naději, že Čína v souvislosti s válkou na Ukrajině bude postupovat odpovědně v pozici stálého člena Rady bezpečnosti OSN. „Jakékoliv poskytnutí smrtící pomoci ruskému agresorovi ze strany Číny by bylo nepřijatelné a jen by prodloužilo trvání konfliktu a prohloubilo globální nestabilitu,“ uvedli zástupci zemí.
Rovněž vyzvali Rusko, aby zastavilo všechny vojenské aktivity a bezpodmínečně stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Odsoudili také Bělorusko za to, že pomáhá ruské agresi, a vyslovili se pro vyvození odpovědnosti vůči těm, kteří jsou v konfliktu na Ukrajině odpovědní za agresi, krutosti a válečné zločiny.
Prezidenti vyjádřili přesvědčení, že příslib investic ve výši dvou procent hrubého domácího produktu do obrany se na summitu NATO stane základem a nikoliv stropem. Vyjádřili rovněž plnou podporu Švédsku, aby se zanedlouho stalo plnohodnotným členem NATO; vstup Švédska do aliance ještě neschválilo Maďarsko a Turecko.
Členy uskupení B9, které vzniklo v roce 2015, jsou kromě Česka, Maďarska a Slovenska, také Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Rumunsko.
