Česko má podle prezidenta zájem na dlouhodobém udržování co nejlepších vztahů se sousedy. Podle Pavla je důležité hledat cesty, jak efektivně využívat formáty, jako jsou Visegrádská skupina (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), Slavkovský formát (ČR, Slovensko, Rakousko) nebo takzvaná bukurešťská devítka.
„Jednoznačně setrváváme v podpoře Ukrajiny k dosažení výsledku, který bude pro Ukrajinu přijatelný. Budeme nadále podporovat její ambice pro vstup jak do NATO, tak do EU a budeme nadále podporovat aktivity, které povedou nejenom k obnově její suverenity, ale také k poválečné obnově Ukrajiny,“ řekl Pavel.
„Pokud jde o Čínu, máme snahu zachovávat velice pragmatický přístup s tím, že vycházíme z jasného hodnotového základu. Na druhou stranu vnímáme realitu a nemáme zájem jakkoli se od Číny izolovat. To by ani prakticky nešlo. Ale samozřejmě budeme usilovat o to, aby vztahy s Čínou byly založené na vzájemné výhodnosti, respektu a reciprocitě,“ pokračoval prezident.
S ohledem na nenaplnění některých investičních ambicí a slibů a na situaci po koronavirové krizi a vypuknutí války na Ukrajině si Česko uvědomilo, jak zranitelné může být v případě závislosti na Číně v případě některých komodit, míní Pavel. Má tedy za důležité hledat cesty, jak tuto závislost snižovat.
Česko bude kandidovat na členství v Radě bezpečnosti OSN, oznámil Lipavský
Schůzky ke koordinaci zahraniční politiky se kromě předsedů vlády, Sněmovny a Senátu zúčastnil také šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Ten po schůzce oznámil, že Česko bude kandidovat na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033. Česko bylo nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.
Volba se uskuteční v roce 2031. Lipavský krok dopředu konzultoval s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS). „Je to dané tím, že žijeme v době, kdy Rusko narušuje světový řád, útočí na samou podstatu evropské civilizace a i my, Česko, středoevropská země, cítíme odpovědnost za obranu Charty OSN,“ řekl ministr.
„Chceme přispívat k udržování mezinárodního řádu a bezpečnosti a prosazování lidských práv,“ poznamenal Lipavský. Připomněl, že Československo stálo u zrodu OSN, tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk podepisoval Chartu OSN jakožto zakládací akt. „Jsme připraveni se podílet na světové bezpečnosti i skrze členství v Radě bezpečnosti,“ dodal šéf diplomacie.
RB OSN má 15 členů, z nichž je pět stálých (Čína, Francie, Rusko, USA, Velká Británie), zbývajících deset nestálých členů volí Valné shromáždění OSN na dvouleté funkční období. Kandidáti se vybírají podle regionů.
Lipavský loni v září vystoupil s projevem v Radě bezpečnosti jako první zástupce České republiky po téměř 30 letech. Vyzval tehdy ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude stíhat ruskou agresi na Ukrajině. Zároveň i s odkazem na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 zdůraznil, že je zapotřebí jednou provždy odmítnout imperialistické touhy Ruska a jeho koloniální politiku.
Schůzku pořádal prezident Petr Pavel, netradičně se uskutečnila už ráno. Následovat bude jednání Senátu, který bude mít na programu mimo jiné schvalování tří Pavlových adeptů na ústavní soudce. Prezident poté vlakem odjede na návštěvu Rakouska.
Nejvyšší ústavní činitelé mají podle Pavla společně vyhodnocovat zahraniční cesty, scházet by se měli jednou za půl roku. Mezitím se uskuteční ještě jedno setkání k zahraniční politice v dlouhodobější perspektivě.
Podobný formát jednání v minulosti pořádal i bývalý prezident Miloš Zeman. Kvůli politickým sporům ale na schůzky přestal zvát předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS) nebo ministry zahraničí a po předloňských sněmovních volbách setkávání neobnovil.
Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že shoda nejvyšších ústavních činitelů nad zahraniční politikou nebyla dosud samozřejmostí. „Dostáváme se do situace, kdy to tak je, měli bychom se z toho snažit vytěžit maximum,“ řekla.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil soulad ústavních činitelů za dobrou zprávu pro ČR a její občany. Vyslovil se pro aktivní využívání všech formátů spolupráce, na kterých se Česko podílí. Ocenil jednoznačnou shodu ohledně Ukrajiny a Číny. Za společný úkol ústavních činitelů považuje ekonomickou diplomacii, ať už lákání zajímavých investorů z bezpečných zemí do Česka, nebo otevírání nových trhů českým exportérům. „Je to náš společný úkol. Když budeme společně koordinovat naše kroky, můžeme dokázat mnohem víc,“ uvedl.
Schůzka všech čtyř nejvyšších ústavních činitelů byla v pořadí druhá. Společně se setkali počátkem února v sídle horní parlamentní komory, Pavel tehdy ještě jako teprve zvolený prezident.
Úřadu se ujal až v březnu po složení ústavou předepsaného slibu. Po únorové schůzce tlumočil dohodu, že čtveřice nejvyšších ústavních činitelů by se měla setkávat pravidelně jednou za čtvrt roku a že bude koordinovat své aktivity ve vnitřní i zahraniční politice.
