O jeho podpisu v tiskové zprávě informoval Hrad. Nyní opoziční hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, podstatnou část podle nich asociálních úprav v penzích zruší.
Pavel ohlásil záměr důchodovou reformu podepsat už v listopadu. „Možností, jak důchodový systém učinit udržitelným, zase tak mnoho není. A zvolnit se dá vždycky. Přitahovat se dá mnohem hůř. Jestliže dnes trochu přitáhneme, tak nám to může do budoucna jenom pomoci,“ řekl tehdy prezident. V říjnu se s odborníky shodl na tom, že opatření významně přispějí ke stabilitě penzí pro příští desetiletí.
Důchodová reforma bude znamenat zvyšování věku odchodu do penze pro lidi narozené po roce 1965, každý následující ročník má jít do penze o měsíc později. Zvyšování se zastaví na 67 letech, to se bude týkat lidí narozených v roce 1989 a později. Například ročník narození 1972 má jít do penze v 65 letech a 7 měsících, ročník narození 1975 v 65 letech a 10 měsících.
Souhlasíte s opatřeními v důchodové reformě?
Opozice chce reformu „revidovat“
Hnutí ANO tvrdí, že když se dostane do vlády, bude důchodovou reformu „revidovat“. Co přesně bude taková revize znamenat, se teprve uvidí.
Koalice ve vládní novele omezila z původně navrhovaných asi 125 tisíc na přibližně desetinu okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze bez jejího krácení. Možnost, kterou nyní mají jen horníci v hlubinných dolech, zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči, se bude nově týkat i zhruba 12 tisíc lidí v nejrizikovější kategorii prací. Zaměstnavatel za bude hradit o pět procentních bodů vyšší odvody.
Zhruba 112 tisíc pracovníkům z části třetí kategorie rizik by měli zaměstnavatelé podle chystaného návrhu koalice povinně přispívat čtyřmi procenty mzdy do třetího penzijního pilíře na individuální účty.
Vládní reforma přináší řadu dalších opatření. Počítá například se zvýšením minimálního důchodu na pětinu průměrné mzdy a s úpravami výchovného, které se má dál vyplácet jen na třetí a další dítě.
„Soubor opatření je zásadní“
Na první dva potomky je má podle vládní novely nahradit započítání fiktivního výdělku. Bude ale platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě. Reforma zavede třeba i dobrovolný společný vyměřovací základ manželů nebo registrovaných partnerů.
Důchodová reforma má podle vlády zajistit dostatek peněz i na důchody současných třicátníků, čtyřicátníků a dalších generací. Bez reformních změn by propad penzijního systému dosahoval podle koaličních představitelů v polovině století až pěti procent hrubého domácího produktu, v nynějších částkách asi 350 miliard korun.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na začátku prosince, kdy reformu obhajoval v Senátu, řekl, že pokud by vláda nedělala nic, došlo by k propadu. Největší by byl kolem roku 2055. „Soubor těchto opatření je zásadní, aby byl systém udržitelný,“ řekl tehdy ministr v Senátu.
„Povinný příspěvek zaměstnavatelů na penzijní spoření pracovníků v rizikových profesích bude zavedený od roku 2026,“ doplnil tehdy v Senátu Jurečka.
