Pavel připomněl, že základní vojenská služba byla v České republice zrušená před více než 20 lety. „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.
Připomněl, že platný branný zákon ukládá mužům i ženám povinnost účastnit se obrany státu. „Což nemusí nutně znamenat všichni se zbraní v ruce, ale každý nějakým způsobem může být povolán k úkolům souvisejícím s obranou země. A my dnes, protože byly zrušeny odvody jako administrativní část, tak nemáme vůbec přehled o tom, kolik mladých lidí, v jakých věkových skupinách, s jakou odborností, případně ochotných sloužit, máme. A tím pádem pro případnou mobilizaci armáda nemá sebemenší podklad, s čím by vůbec mohla počítat,“ řekl Pavel.
Souhlasíte s administrativními odvody do armády?
Podle něj tak jde jen o nutný podklad k naplnění branného zákona. „Takže obnovit administrativní úkon, kterým je registrace občanů k možné účasti na obraně státu, neznamená žádné obnovení vojenské základní služby. Znamená to jenom, řekl bych, další registr, který umožní státu mít přehled o tom, s jakými odbornostmi, s kolika mladými lidmi, v jakých věkových skupinách, by se dalo počítat, kdyby nastala nějaká krizová situace a bylo nutné dělat třeba opatření ve smyslu výběrové mobilizace,“ dodal Pavel.
V Armádě ČR bylo k začátku letošního roku zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků a 4 521 lidí v aktivních zálohách.
V souvislosti s válkou na Ukrajině, která vypukla po ruské invazi 24. února 2022, se začalo v některých zemích Evropské unie hovořit o znovuzavedení povinné vojenské služby. V EU teď povinná vojenská služba funguje v devíti zemích: Dánsku, Estonsku, Finsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, ve Švédsku, Rakousku a v Řecku.
Od příštího roku bude opět zavedena několikaměsíční povinná vojenská služba v Chorvatsku, kde byla zrušena v roce 2008, tamní parlament to schválil letos 24. října. V Německu před týdnem poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby.
V celé Evropě je vojenská služba povinná v 16 zemích, někde se vojenská povinnost vztahuje i na ženy, část zemí umožňuje náhradní službu. Mimo EU je v Evropě zavedena povinná vojenská služba ve Švýcarsku, Norsku, Moldavsku, Rusku, Bělorusku, Turecku a na Ukrajině.
