„Prošel jsem před několika dny slyšením u výběrové komise a bylo mi včera (ve středu) oznámeno, že jsem jeden ze zvažovaných kandidátů, a byl jsem pozván na schůzku s prezidentem republiky,“ sdělil ve čtvrtek České televizi Wintr. Dodal, že rozhovor s Pavlem trval zhruba tři čtvrtě hodiny. „Bavili jsme se o tom, co bych mohl Ústavnímu soudu přinést, co jsou témata, která může Ústavní soud případně řešit,“ řekl.
„Na profesoru Wintrovi oceňuji jeho expertní zkušenosti a výborné renomé napříč odbornou komunitou. Důležitým faktorem je jeho téměř dvacetiletá zkušenost z akademické sféry, která naplňuje mou představu o profesně různorodém složení Ústavního soudu,“ vzkázal Pavel. Hrad nyní sestavuje dokumentaci potřebnou k tomu, aby mohl čtyřiačtyřicetiletého profesora z katedry teorie práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy navrhnout jako kandidáta.
Pavel ve středu avizoval, že chce jméno třetího kandidáta oznámit ještě ve čtvrtek dopoledne předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS). Šéf horní parlamentní komory ale po poledni sdělil, že ho prezident zatím nekontaktoval.
Nejmladší z trojice kandidátů
Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval vedle pražské právnické fakulty také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po promoci začal učit na pražských právech, v roce 2014 byl jmenován docentem teorie, filozofie a sociologie práva. Od května 2021 je profesorem. Wintr působí také na Filozofické fakultě a Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
V únoru 2014 byl zvolen předsedou Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Funkci vykonával až do konce funkčního období Akademického senátu v roce 2017. V roce 2023 byl do této funkce zvolen znovu.
Je členem Legislativní rady vlády, Výboru pro sexuální menšiny Rady vlády pro lidská práva a od roku 2019 tajemníkem sněmovní stálé komise pro ústavu.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvWintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva.
Ve svém životopisu uvádí ve výčtu získaných ocenění, že v loňském roce dostal jednak Cenu Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro nejlepšího vyučujícího, jednak Zlatou malinu prezidenta republiky pro nejhoršího právníka.
Baxu a Zemanovou projedná Senát
U Ústavního soudu letos končí mandát sedmi soudcům, z toho nejdříve Miladě Tomkové, Jaroslavu Fenykovi a Janu Filipovi. Pavel slíbil předložit Senátu jména prvních kandidátů co nejdříve, aby je horní komora stihla projednat na schůzi 10. května.
Se Zemanovou a Baxou jednal Pavel minulý týden, doporučil mu je jeho konzultační panel. Žádost o souhlas s jejich jmenováním odeslal Pavel Senátu ve středu. Očekává se, že horní parlamentní komora oba adepty schválí.
K výběru Baxy a Zemanové Pavel uvedl, že zvolil osobnosti s nezpochybnitelnou zkušeností, protože výběr prvních kandidátů na soudce Ústavního soudu je časově naléhavý. V dopise Vystrčilovi napsal, že oba vybraní právníci jsou významnými a všeobecně uznávanými autoritami jak v justici, tak i ze strany veřejnosti. Jejich jmenování podle něj bude nesporným přínosem pro kvalifikované rozhodování Ústavního soudu.
Třiašedesátiletý Baxa soudí u NSS, jedenapadesátiletá Zemanová aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci, předtím pracovala u pražského městského soudu a ještě dříve stejně jako Baxa u NSS. O Baxovi se spekuluje jako o možném adeptovi na předsedu Ústavního soudu. Místo po Pavlu Rychetském se uvolní v srpnu. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let.
