Prvním krokem k zahájení práce nové sněmovny je právě svolání jejího zasedání. Prezident ho má podle ústavy svolat do 30 dnů od voleb, letos tedy do 29. června.
Ustavující schůzi sněmovny svolává zpravidla poslanec, který stál před volbami v jejím čele, pokud byl znovu zvolen. Miloslav Vlček (ČSSD) ale krátce před volbami odstoupil. O tom, kdo ho v roli svolavatele schůze zastoupí, se ale vedou právní spory o výklad jednacího řádu sněmovny.
Podle tohoto zákona "svolá schůzi, za předpokladu, že je poslancem, nejstarší bývalý místopředseda sněmovny, a není-li ani toho, nejstarší poslanec nově zvolené sněmovny". Vzhledem k nezvolení lidoveckého místopředsedy sněmovny Jana Kasala tak není zcela zřejmé, zda bude svolavatelem druhý nejstarší místopředseda sněmovny, tedy Miroslava Němcová (ODS), nebo nejstarší nově zvolený poslanec, tedy předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Schwarzenberg, jenž by musel ustavující schůzi řídit do zvolení předsedy dolní komory, už řekl, že by dal přednost Němcové. Bude ale záležet na výkladu sněmovních právníků.
Ústava ani jednací řád sněmovny nestanoví, do kdy musí být první schůze nové sněmovny svolána. Podle místopředsedy dolní komory Vojtěcha Filipa (KSČM) by se mohla uskutečnit 22. června. Pokud by někdo podal stížnost na volby Nejvyššímu správnímu soudu, mohla by být o týden později.
Soud má o stížnostech rozhodnout do 20 dnů od jejich dodání, nejpozději počátkem července. Na předkládání stížností zákon stanoví desetidenní lhůtu, která začne plynout tuto středu a skončí příští pátek, tedy v den, na který prezident svolal zasedání sněmovny Na ustavující schůzi složí nově zvolení poslanci ústavou předepsaný slib, aby se mohli plnohodnotně ujmout svého mandátu. Sněmovna pak stvrdí vznik své volební komise, sestavené podle návrhů poslaneckých klubů, a vytvoří mandátový a imunitní výbor dolní komory. Teprve poté bude volit nového předsedu, který se ujme dalšího řízení schůze, jeho místopředsedy a další funkcionáře, výbory a komise.
