Prezident už v polovině prosince avizoval, že veto v tomto případě možná použije - rozhodnout se chtěl do 20. prosince. Učinil tak o den dříve.
Novela o střetu zájmů se vrací poslancům, kteří o ní budou opětovně rozhodovat. Vzhledem k předchozím hlasováním je pravděpodobné, že Sněmovna veto zvrátí. Zeman veto v dopisu předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi zdůvodnil mimo jiné tím, že novela obsahuje i poslanecké pozměňovací návrhy. „Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách, postrádá jakékoliv konkrétní argumenty,“ uvedl prezident. Pokud Sněmovna přehlasuje jeho veto novely o střetu zájmů, je Zeman připraven obrátit se na Ústavní soud.
Pan prezident napsal předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi dopis, ve kterém veto zdůvodnil. Podrobnosti zde: https://t.co/hOphv1SI2f
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 19. prosince 2016
Sněmovna by měla předlohu opětovně posuzovat v lednu. V září ji přijala hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdila předlohu se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců. Předsedové vládní KDU-ČSL a opoziční ODS Pavel Bělobrádek a Petr Fiala se už dřív shodli na tom, že dolní komora by případné Zemanovo veto přehlasovala.
Norma pojednává i o některých médiích. Budoucím členům vlády zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Babišovu skupinu Agrofert spadá mediální dům Mafra, vicepremiér má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.
Pasáže novely ostře kritizuje Babišovo hnutí ANO, podle jeho zástupců jsou protiústavní a v rozporu s evropskými pravidly o společné zemědělské politice. ANO uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud. Podle Zemana z rozpravy ve Sněmovně jasně vyplývá, že vybraná ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit. „K tomu ovšem zákon v demokratické společnosti sloužit nemůže,“ napsal Hamáčkovi.
S lex Babiš se sveze i Včelařův rok. Média nebudou smět vlastnit ani zastupitelé |
K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám by podle předlohy neměly přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se ale mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví. Zeman úpravě také vyčítá, že není vhodná. „Schopnost dosáhnout zamýšleného cíle je v podstatě nulová,“ uvedl.
Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce by se týkala například i budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.
Účinnost ustanovení zvaných „lex Babiš“ je vázána na termín vydání zákona ve sbírce. Pokud by poslanci Zemanovo veto přehlasovali, předloha by vstoupila v účinnost patrně na přelomu ledna a února. Zákaz vlastnictví některých médií by ale dopadl až na nově jmenované členy kabinetu
