Vládní opatření reaguje na epidemii koronaviru a má mimo jiné zamezit tomu, aby ti, kterých se EET dotýká, museli navštěvovat osobně finanční úřady.
Zákon znamená, že podnikatelé a další poplatníci, kterých se to týká, nebudou muset evidovat své tržby podle zákona o evidenci tržeb. Sněmovna předlohu schválila v úterý ve stavu legislativní nouze, o den později ho schválil Senát. Nouzový stav vyhlásila vláda 12. března na 30 dnů. S jeho prodloužením by musela souhlasit Sněmovna. Pokud by nouzový stav skončil před polovinou dubna, obnovila by se EET před polovinou července.
Senát schválil pozastavení EET na stav nouze a tři další měsíce |
Ministerstvu financí jde o to, aby omezilo návštěvy finančních úřadů poplatníky, kteří si tam kvůli třetí a čtvrté fázi EET musí dojít vyzvednout účtenky nebo autentizační údaje.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) navíc nastává doba, kdy většina poplatníků z první i druhé fáze musí vyměnit své dosavadní certifikáty a získat nové autentizace. Ministerstvo proto chce, aby si pro ně nemuseli chodit.
Takzvaná třetí a čtvrtá fáze EET měla nastat podle dosud platného zákona 1. května. Evidence se měla rozšířit na všechna zbývající odvětví ekonomiky. Až toto rozšíření nastane, zahrne nově hlavně řemeslníky, ale třeba i taxikáře, lékaře, advokáty a podobné profese. Výjimku bude mít předvánoční prodej kaprů nebo některé sociální služby.
EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Podle dostupných informací je do EET zapojeno téměř 200 000 podnikatelů, kteří dosud evidovali 13,7 miliardy účtenek.
Maturity se posunou
Přijímací zkoušky na střední školy se uskuteční nejdříve 14 dnů po znovuotevření škol, které byly uzavřeny kvůli pandemii nového koronaviru. Maturitní zkoušky se mají konat o týden později, pokud se školy otevřou do 1. června. Mají být do konce školního roku. Změny termínů přináší vládní návrh zákona, který ve čtvrtek podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK o tom informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Maturity by se nekonaly v případě, pokud by se školy otevřely až po 1. červnu. Nahradil by je průměrný prospěch na vysvědčení z předposledního ročníku školy a z pololetního vysvědčení posledního ročníku školy. Maturanti nebudou letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků, pouze didaktické testy. Vyhodnocovat je bude organizace Cermat, která je připravuje.
Přijímací zkoušky na SŠ se uskuteční pouze v jednom termínu místo standardních dvou. Jednotná přijímací zkouška počítá s testy z češtiny a matematiky, zákon počítá i s náhradním termínem pro její absolvování.
Maturity a přijímací zkoušky mohou být v červnu. Testy oproti původnímu plánu vyhodnotí Cermat |
Přesný termín maturit chce ministr školství Robert Plaga (za ANO) vyhlásit až po otevření škol. Pokud žák v posledním ročníku v pololetí neprospěl, školy by mu podle návrhu měly umožnit komisionální přezkoušení, aby mohl maturitní vysvědčení získat také. V nouzovém případě, pokud by se školy otevřely až po polovině června, by podle Plagy mohly být přijímací zkoušky i v prvním týdnu v červenci.
Školy jsou uzavřeny od 11. března do odvolání. Státní maturity se podle původního plánu měly uskutečnit v dubnu a v květnu. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se měly konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna. K maturitám se podle statistik Cermatu přihlásilo zhruba 80 000 studentů a k přijímacím zkouškám na maturitní obory přibližně 95 000 dětí.
Termíny závěrečných zkoušek učňů, které se obvykle konají v červnu, by se podle návrhu ministerstva školství mohly upravit podobně jako u maturit. Stejné by u nich mohlo být i náhradní řešení při otevření škol po 1. červnu. Loni šlo k těmto zkouškám zhruba 27 500 učňů.
Zeman schválil ošetřovné
Stát bude platit ošetřovné rodičům dětí do 13 let věku, kteří s potomky zůstali doma v souvislosti s uzavřením škol a školek kvůli koronavirové krizi. Rodič dostane 60 procent redukovaného vyměřovacího základu po celou dobu, co budou školy nepřístupné, a to i zpětně. Návrh zvláštního vládního zákona, který to předpokládá, ve čtvrtek podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha bude účinná vyhlášením ve sbírce.
Nyní se ošetřovné vyplácí nejvýše devět dní, přičemž děti nesmějí být starší deseti let. U samoživitelek a samoživitelů jsou podmínky o něco mírnější.
Pokud by školy byly zavřené delší dobu, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhne růst ošetřovného na 80 procent redukovaného vyměřovacího základu. Opozice s návrhy na vyšší než 60procentní ošetřovné už od začátku uzavření škol ve Sněmovně neuspěla.
Sněmovna schválila ošetřovné pro rodiče dětí do 13 let i pozastavení EET. Živnostníci by neměli platit odvody |
Stát podle předlohy uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Ošetřovné se bude vztahovat také na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech tedy nebude existovat věkové omezení. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem. Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc.
Stát odpustí živnostníkům část záloh na sociální pojištění
Stát odpustí drobným podnikatelům minimální měsíční zálohy na sociální pojištění za půl roku. Zálohy nebudou muset hradit za březen až srpen vůbec, byť by byly vyšší. Odvody doplatí až při ročním zúčtování. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve čtvrtek podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Zákon bude účinný potom, co vyjde ve sbírce.
Základní minimální měsíční záloha činí 2544 korun. Vztahuje se na lidi, kteří vykonávají drobné podnikání jako hlavní činnost. Pro vedlejší činnost činí minimální záloha 1018 korun za měsíc. Opatření má pomoci živnostníkům překonat propad příjmů způsobený vládními opatřeními proti současné koronavirové epidemii.
Pokud živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné zálohu na důchodové pojištění za některý z měsíců od března do srpna zaplatí, použije se na splatné závazky a na zálohy za další měsíce. Půlroční neplacení pojistného se záporně neodrazí v důchodech živnostníků. Období šesti měsíců se zahrne k takzvaným vyloučeným dobám, k nimž obvykle patří třeba doba nemoci.
Přehled o příjmech a výdajích za loňský rok mohou drobní podnikatelé letos podávat až do 3. srpna bez hrozby pokuty od České správy sociálního zabezpečení za zpoždění. Ve stejné lhůtě musí uhradit případný doplatek na sociální pojištění za rok 2019. Penále jim rozhodnutím ministerstva práce a sociálních věcí hrozit nebude.
Zákon sníží příjmy z pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zhruba o 15,1 miliardy korun. Česká správa sociálního zabezpečení na konci loňska evidovala přes 705 600 osob samostatně výdělečně činných, které měly podnikání jako hlavní činnost a musely hradit zálohy na důchodové pojištění. Podle ministerstva práce a sociálních věcí minimální platby posílají asi tři pětiny z nich. Dalších 325 700 lidí mělo podnikání jako vedlejší činnost.
