Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Zeman začal poslední rok ve funkci vyvěšením vlajky Ukrajiny, dřív hájil Rusy

Česko

  12:51aktualizováno  20:44
Poslední rok ve funkci začal prezident Miloš Zeman vyvěšením vlajky Ukrajiny na Hradě. Dříve přitom fakticky akceptoval první krok agrese Ruska vůči Ukrajině, kterým byla anexe Krymu v rozporu s mezinárodním právem. Zeman o tom mluvil jako o „fait accompli“, tedy hotové věci, kterou už nelze zvrátit.

Vlajka Ukrajiny byla vyvěšena při slavnostním střídání stráží ve 12 hodin  na I. nádvoří Pražského hradu a zazněla ukrajinská a česká hymna. Zavlála na Hradě zároveň v den 172. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.

Nejvyšší české vyznamenání pro prezidenta Ukrajiny

Svůj „ukrajinský den“, jímž zahájil svůj poslední rok ve funkci, završil Miloš Zeman v pondělí večer ještě tím, že udělil ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému nejvyšší státní vyznamenání za odvahu a statečnost.

Prezident Zeman se tak snažil demonstrovat, jak se změnilo jeho pohlížení na Rusko po jeho vpádu na Ukrajinu. Ještě nedávno nebylo něco takového skoro myslitelné.

Zatímco vlajky Ukrajiny nechali vyvěsit v parlamentu a u Úřadu  vlády další nejvyšší ústavní činitelé , předseda Senátu Miloš Vystrčil, šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová i premiér Petr Fiala, Hrad s tím otálel ještě poté, co ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajinu nevnímalo Rusko nikdy jako sousední zemi, podepsal uznání nezávislost dvou samozvaných republik na území Ukrajiny a poslal tam i vojáky.

„Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku,“ tvrdil jen pár dnů před tím v rozhovoru pro MF DNES a obviňoval z „blamáže“ americké tajné služby, které přitom jasně varovaly, že v řádu dnů dojde k vojenské agresi Putinova režimu vůči Ukrajině.

Když se to skutečně stalo, vystoupil na veřejnosti „jiný“ Zeman.  „Přiznávám, že jsem se mýlil. Iracionální rozhodnutí vedení Ruské federace způsobí výrazné škody samotnému ruskému státu,“ řekl v televizním vystoupení.  „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru,“ odsoudil také Putinův režim.

Později také kritizoval slabé sankce vůči Rusku a podpořil úplné vyloučení Ruska z platebního systému SWIFT.  „Existuje vážná sankce jménem SWIFT. A vím velmi dobře, že tato sankce má bolestivou odezvu. Tedy pokud vyloučíme ze SWIFT Rusko, bude to mít vážné důsledky i pro členské státy NATO..., ale mohly by fungovat, zatím co slova fungovat nebudou,“ prohlásil Zeman. Podpořil také s dalšími prezidenty, aby Ukrajině byl okamžitě udělen status kandidátské země Evropské unie a k zahájení procesu přístupových jednání.

Mnozí Zemanovi změnu neuvěřili. Ruskou anexi ukrajinského Krymu označoval za fait accompli

Byl to přitom stejný Zeman, který pár let před tím o anexi Krymu v rozporu mluvil o tom jako o „fait accompli“, tedy o věci, kterou už nelze zvrátit.

Mnozí tak prezidentovi Zemanovu jeho proměnu na přelomu předposledního a posledního roku ve funkci neuvěřili. Osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77, třeba bývalý premiér Petr Pithart, exministr vnitra Jan Ruml, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová či textař a neúspěšný prezidentský kandidát Michal Horáček, vyzvalo Zemana, aby abdikoval.

Petice také Zemana vyzývá, aby ukončil spolupráci s externím poradcem Martinem Nejedlým. 

„Vzhledem k dlouholetým nadstandardním vazbám s hlavním představitelem ruského agresivního režimu, prezidentem Vladimirem Putinem a stupňující se hrozbě fatálního poškození zájmů a hodnot naší demokratické společnosti, vyzýváme prezidenta republiky a vrchního velitele ozbrojených sil republiky k okamžitému ukončení spolupráce s externím poradcem Martinem Nejedlým, tedy k okamžitému a trvalému znemožnění jeho přístupu k informacím i prezidentovi nebo pracovníkům prezidentské kanceláře,“ píše s v petici.

A poslanec KDU-ČSL Šimon Heller navrhl při schvalování státního rozpočtu, o němž Sněmovna rozhodne definitivně tento týden ve čtvrtek, aby bylo Kanceláři prezidenta republiky odebráno 6 milionů korun.

„Devět let jsme byli svědky toho, jak Miloš Zeman podkopával bezpečnost České republiky a systematicky podporoval Rusko. Připomínám v bodech: lhaní o teroristickém útoku ve Vrběticích, kopání do BIS a našich zahraničních partnerů, vychvalování Putina, glosy o likvidaci českých novinářů a mohl bych pokračovat dál,“ prohlásil ve Sněmovně Heller.

Pozvaní odmítli jít na předání vyznamenání

Zeman ještě večer na Pražském hradě předal státní vyznamenání, která udělil již v letech 2020 a 2021, ale ceremoniál byl několikrát přesunut kvůli covidu a pak také kvůli onemocnění prezidenta.

Někteří z pozvaných hostů ale odmítli přijít kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Putina.

V minulosti český prezident například zpochybňoval vyšetřovací verzi, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích byli agenti ruské vojenské tajné služby GRU, a šestkrát odmítl povýšit šéfa civilní kontrarozvědky BIS Michala Koudelku do hodnosti generála. Proti Koudelkovi i kontrarozvědce má prezident výhrady dlouhodobě. BIS upozorňuje na na bezpečnostní rizika ze strany Ruska a Číny. Zeman kvůli tomu dokonce příslušníky české civilní kontrarozvědky označil za „čučkaře“.

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...