ČESKÝ TĚŠÍN / CIESZYN Demonstrativně bez tlumočníků se včera snažili obejít při návštěvě obou Těšínů prezidenti Polska a České republiky. Svou přítomností tam podporovali snahy o opětovné propojování života obou měst.
„Zdá se mi, že jsem rozuměl skoro všemu. Zkusím mluvit pomalou, opatrnou češtinou,“ řekl po ukončení projevu svého polského kolegy v sále polského Národního domu Václav Klaus.
Oba státníci si dali symbolicky sraz v pravé poledne na Mostě Družby. Na stejném místě se loni v prosinci slavnostně přeřezávaly hraniční závory, když se obě země staly součástí území vyměřeného schengenskými úmluvami. Do prostoru někdejšího hraničního přechodu se bez problémů dostaly stovky lidí z obou břehů Olše.
Most Družby, po kterém se oba prezidenti procházeli, nesl stejné pojmenování i za vlády komunistů v obou státech. Pojmenování to tehdy bylo dost absurdní, most i břehy Olše hlídali pečlivě ozbrojení pohraničníci. Podle historika Mečislava Boráka byla hranice mezi Českem a Polskem zvláště v 80. letech, kdy se v Polsku ke slovu dostávala Solidarita, střežena obdobně jako hranice se západními státy. „Bylo to nesmírně trapné,“ popisuje normalizační časy Borák.
Českotěšínský starosta Vít Slováček doufá, že by se za evropské peníze právě v bezprostřední blízkosti mostu Družby mohlo podařit obnovit kdysi slavnou kavárnu Avion. Podnik známý i z písní českotěšínského rodáka Jaromíra Nohavici by se podle Slováčka mohl stát společným symbolem obou měst. Kavárna Avion zanikla na konci třicátých let – předtím byla i symbolem soužití různých národností v Těšíně, její židovská majitelka tehdy dokonce neváhala na její štít umístit nápisy v češtině, polštině a v němčině Kavárna–Kawiarnia–Kaffeehaus. Jako místo dostaveníček obyvatel města navázala na „spojovací funkci“ tramvajové trati, která původně dva konce jednoho Těšína a později obě části rozděleného města spojovala v letech 1911 až 1921.
Česko-polské vztahy možná nikdy nebyly lepší, než jsou nyní. „Vše, co nás dělilo, je za námi,“ prohlásil včera v emotivním projevu polský prezident Lech Kaczyński. Starosta Cieszyna Bohdan Ficek připomněl, že ve více než tisícileté historii města se nestalo, aby se tam sešli oba prezidenti najednou. „A to tu byli králové, císaři i ministři,“ připomenul Ficek slavnou historii měst, která byla jedním až do roku 1920, kdy došlo k definitivnímu rozdělení Těšína na českou a polskou část. Hranicí se stala a je jí dodnes řeka Olše. „Snažíme se žít jako jeden organismus, máme společnou historii, snažíme se společně rozvíjet,“ prohlásil starosta Slováček. Jako jeden z důkazů společného úsilí jeho polský kolega uvedl, že Těšíny by měly dostat z Evropské unie čtyři miliony eur na společný projekt revitalizace Olše.
Oba prezidenti připomněli včera i ty části dějin, kterými se oba státy chlubit nemohou. Jedním z černých míst je například zábor Těšínského Slezska polskou armádou v roce 1938. Z pohraničí muselo tehdy odejít do vnitrozemí až třicet tisíc Čechů. „Jsme na území, které bylo předmětem sporů. Byla to hloupost,“ prohlásil polský prezident Lech Kaczyński. „Málokteré země si nyní rozumějí tak jako Polská a Česká republika,“ dodal.
„Víme, že minulost nebyla jednoduchá, ale rok 1989 nám otevřel cestu k úplně něčemu novému,“ připomněl i Klaus náročné mezinárodní vztahy. Starosta Vít Slováček zase upozornil, že za dva roky si oba Těšíny připomenou 1200 let od založení města jako celku a Český Těšín pak devadesát let své samostatné existence.
Václav Klaus pokračoval z Těšínů do Karviné a do Bohumína, odkud vlakem odcestoval do Varšavy. Tam dnes bude na Vysoké škole obchodní prezentovat svoji v polštině vydanou knihu Modrá, nikoli zelená planeta. Přítomen na prezentaci má být opět polský prezident Lech Kaczyński.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
