Ochota přijímat členy OBSE je bezproblémová v demokratických a svobodných zemích. Ve státech s totalitními režimy je to jiné. Třeba Rusku jsou pozorovatelé nepohodlní. Po zahájení invaze na Ukrajinu je vyhnalo z okupované části Donbasu.
Kromě účastnických států OBSE budou prostřednictvím dopisu stálého představitele ČR při OBSE pozvány Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR) a Parlamentní shromáždění OBSE. Od roku 2004 pozvalo Česko OBSE na pozorování všech voleb do Sněmovny, prezidentských voleb a voleb do Evropského parlamentu.
Pozorovatelé z OBSE byli v Česku kromě loňska i v letech 2017 a 2010 během sněmovních voleb, předtím v roce 2006 na sněmovních volbách nebyli. Přijeli se podívat také na prezidentské volby v roce 2013 a volby do Evropského parlamentu v roce 2009, nechyběli ani na parlamentních volbách v roce 2002 a 1998. Na všech českých volbách ale nejsou přítomni.
Podle ministerstva lze očekávat, že ODIHR nedoporučí vyslání řádné volební pozorovatelské mise složené z dlouhodobých i krátkodobých pozorovatelů, ale maximálně vyslání týmu několika expertů. Takzvaný core team nevykonává řádné volební pozorovatelství, ale komunikuje s ústředními orgány státní správy nebo soudy odpovědnými za případné žaloby spojené s volbami.
„I omezená volební pozorovatelská mise ovšem vydává hodnotící zprávu včetně konkrétních doporučení na zlepšení volebního procesu,“ dodal resort v předkládací zprávě.
Po loňských volbách do Sněmovny se hlavní doporučení v závěrečné zprávě OBSE týkala participace žen a plurality mediálního prostředí. „Lze očekávat, že případná mise OBSE v lednu 2023 bude sledovat implementaci těchto doporučení,“ poznamenal úřad.
Pozorovatelé zkoumají během hlasování lidí průhlednost, kvalitu legislativy, důvěru politických stran v regulérnost voleb, otevřenost a svobodu médií. OBSE využívá pozvání a vysílá mise ne ve všech, ale pouze ve vybraných případech.
OBSE vznikla roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která o dvě desetiletí dříve přinesla posílení stability v Evropě rozdělené na západní a východní blok. Jejím cílem je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu a spolupráce zejména v oblasti hospodářství, vědy, techniky a ekologie.
