Pod zřícenou lávkou ani v jejím okolí už podle policie nebyl žádný další člověk. Prostřednictvím starosty Prahy 7 Jana Čižinského požádali policisté veřejnost, aby nyní na místo nechodila. „Na místo se dostavil statik, který konstatoval, že zbytky mostu jsou natolik narušeny, že kdykoli hrozí jejich zřícení,“ vysvětlill mluvčí policie Tomáš Hulan.
„U spadlé lávky v Troji jsme ošetřili čtyři zraněné,“ informovali dvě hodiny po zřícení konstrukce záchranáři s tím, že zranění byli zajištěni a převezeni do pražských nemocnic. Šedesátiletý muž skončil na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, vážně zraněná žena je na jednotce intenzivní péče. Třiačtyřicetiletý muž má pohmožděná záda, čtyřiatřicetiletý muž si poranil nohu a zápěstí.
Po dalších možných zraněných pátrali policisté, hasiči a také strážníci se psem. Do pátrání byl nasazený i policejní vrtulník s termovizí. „Toto celkové pátrání do této doby neodhalilo, že by se pod zřícenou lávkou a v jejím okolí nacházela jakákoli další osoba,“ uvedl Hulan
Statik bude vyšetřovat příčinu neštěstí
Zpravodaj ČTK uvedl, že městská policie ohradila páskami oba konce zlomené lávky, a to zhruba v padesátimetrové vzdálenosti od konstrukce. Udržuje tak v dostatečné vzdálenosti řadu zvědavců, které neštěstí přilákalo. Na místě zůstala jen část hasičských i policejních aut, v řece už záchranné práce nepokračují. Předtím Vltavu prohledávali lidé v neoprenech, na břehu byli také služební psi a na vodě hasičský člun. S pátráním po případných dalších zraněných pomáhali i kanoisté z nedalekého oddílu.
„Na místě je statik, příčinu bude šetřit,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. „Případ teď šetří policie, bylo zajištěno a je střežené městskými i státními policisty.“
„Před chvílí jsem tam byla, samozřejmě budeme vyhodnocovat vše, co souvisí s údržbou a průběžným monitorováním této lávky i všech ostatních lávek od roku 2002, tedy od povodní. Zatím mi Technická správa komunikací nenahlásila žádný výjimečný úkaz, který by měl signalizovat, že lávka je riziková a hrozilo by spadnutí,“ řekla serveru Lidovky.cz pražská primátorka Adriana Krnáčová.“
Monitoring se podle ní provádí průběžně a stejně tak tomu bylo i v letošním roce, přičemž nic nenasvědčovalo jakékoli hrozbě. Krnáčová kvůli pádu lávky v Troji svolala v sobotu mimořádné jednání.
„Zjištění detailů jsem zadala řediteli Technické správy komunikací. Půjde o průběžné informace od roku 2002, jaký monitoring, jaká údržba a jaká opatření se dělají. Momentálně havárii potřebujeme zlikvidovat, což můžeme poté, co vše vyšetří policie. Následně musíme vyhodnotit všechny údaje, které se sesbírají ze všech zodpovědných jednotek, a budeme moci zaujmout stanovisko, zatím je to velice čerstvé. Nikdo neví, co se stalo a jak se to vůbec mohlo stát. Určitě budeme průběžně informovat, je to celkem závažná záležitost, a pro mě je to velké překvapení - neumím si představit, co se tam mohlo stát,“ dodala Krnáčová.
„Většinu lávek v hlavním městě má na starosti Technická správa komunikací, ve spolupráci s ní připravíme nějaké provizorní řešení a budeme se snažit i prověřit zbylé lávky, jestli jsou opravdu v pořádku,“ doplnil Hofman.
Mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková serveru Lidovky.cz řekla, že se k události vyjádří nejprve v sobotu večer, až získá potřebné informace.
Na místo neštěstí už dorazili zástupci městské části Praha 7. „Obratem žádám mimořádné jednání dozorčí rady za účasti pracovníků zodpovědných za mosty a lávky,“ sdělil zástupce starosty Prahy 7 a pražský zastupitel Ondřej Mirovský. „Současně je nutné rychle připravit nový přívoz jako náhradní dopravu na velmi vytížené spojnici uvnitř Prahy,“ dodal na Facebooku. Lávku využívají například lidé, kteří míří do pražské zoologické zahrady.
V době, kdy například nedaleko vystupují z parníku lidé a především cyklisté, je najednou na mostě i sto lidí. Je proto štěstí, že se tragedie stala v jinou dobu a za špatného počasí.
TSK prováděla v roce 2014 geodetické měření průhybů lávky. Přes provedení nutných prací v roce 2011 a dalších opatření tehdy odhadovala životnost lávky při běžném provozu na pět až sedm let. Pražští Piráti v sobotu v tiskové zprávě napsali, že TSK věděla o špatném stavu lávky už od roku 2009. Vyplývá to podle nich z materiálu, který loni v dubnu schvalovali pražští radní. Piráti tvrdí, že TSK péči o mosty dlouhodobě zanedbává.
Visutá lávka přes Vltavu, která sloužila výhradně pro pěší a cyklisty, spojovala pražskou čtvrť Troja s Císařským ostrovem od července 1984. Na jejím místě stál od roku 1976 provizorní pontonový most, který ovšem v létě 1981 strhla povodeň.
Stavbu lávky projektoval profesor Jiří Stráský, jeden z nejvýznamnějších českých autorů mostních konstrukcí. Stavěna byla netradiční technologií, při níž mostovku tvořily panelové segmenty navlečené jako „korálky“ na silných ocelových lanech, konstrukce pak byla zavěšena na opěrné bloky na obou březích.
Lávka u Trojského zámkuTrojská lávka z Troje na Císařský ostrov, otevřená v červenci 1984 na místě někdejšího pontonového mostu, byla jedním z 32 mostů, můstků či lávek, které v Praze vedou přes Vltavu nebo její část. Podobných přemostění jako Trojská lávka, tedy vedoucích přes rameno Vltavy na některý z pražských ostrovů, je po jejím pádu ještě 13. Prvním z jihu je most na Císařskou louku ze smíchovského břehu, druhým most na Veslařský ostrov z Podolského nábřeží na pravém břehu Vltavy, třetím opět na východním břehu řeky most na Dětský ostrov a čtvrtým most na Slovanský ostrov (Žofín) z Masarykova nábřeží na západním břehu Vltavy. Následuje šest přemostění Čertovky na ostrov Kampa (jedna lávka a pět mostků) a tři mosty z východního břehu přes plavební kanál na Císařský ostrov. Celou šířku Vltavy v Praze překonává 18 mostů. Třináct z nich je silničních nebo silničních a zároveň tramvajových, čtyři železniční a jeden - Karlův most - dnes slouží pouze pro pěší. Nejnovější z nich je Trojský most, otevřený v říjnu 2014 a vybudovaný v souvislosti s výstavbou tunelového komplexu Blanka, který také nahradil starý tramvajový most zvaný "Rámusák". Před ním byl v září 2010 zprovozněn Radotínský most na pražském silničním okruhu. Nejstarším mostem v Praze je Karlův most ze 14. století, který začal sloužit již v roce 1378, zcela dokončen byl v roce 1402 (již před ním sloužil prakticky na stejném místě od 12. století dřevěný a později kamenný Juditin most). Druhého přemostění se Vltava v metropoli dočkala až v roce 1841, kdy byl zbudován most císaře Františka I. (nyní most Legií), o devět let později následoval železniční Negrelliho viadukt a pak v letech 1868 a 1869 dva visuté řetězové mosty, předchůdci nynějšího Štefánikova mostu (most císaře Františka Josefa I.) a Mánesova mostu (Železná lávka). Nejkratším mostem v Praze přes Vltavu je se 169 metry Čechův most, nejdelším s 2291 metry nový Radotínský most, který je též nejdelším mostem v ČR. Dva mosty - Barrandovský a Holešovický železniční - jsou šikmé. |