Řeporyje chtějí vybudovat pomník vlasovcům, ruská ambasáda protestuje |
Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se během druhé světové války v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova. S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům a na konci války, kdy byla větší část ROA soustředěna v Čechách, se snažili projít k Američanům.
ROA vznikla v listopadu 1944 na konferenci na Pražském hradě, na níž byl přítomen kromě generála Vlasova i státní ministr Karl Hermann Frank či protektorátní ministr osvěty Emanuel Moravec.
Během Pražského povstání v květnu 1945 přišli vlasovci Praze a špatně vyzbrojeným bojovníkům ve městě nečekaně pomoci proti nacistickým okupantům. O chystaném povstání v Praze přitom informovali generála Vlasova už 2. května představitelé domácích ilegálních vojenských skupin.
Boj o Prahu nepřežilo 300 vlasovců
První divize ROA o síle 23 000 mužů, nacházející se jižně od Berouna, začala 5. května postupovat k Praze. Ve večerních hodinách byl předsunutý oddíl 300 mužů, dvou tanků a čtyř obrněných vozů na jižním okraji města. První pluk postupoval 6. května ve směru Chuchle-Smíchov, čtvrtý na Jinonice-Motol a třetí zaujal pozice ve směru Řepy-Bílá Hora.
Řeporyje nehodlají s Ruskem jednat o pomníku vlasovců. Pamatujeme si je jako zachránce, uvedl Novotný |
Jednotky z těchto pluků zasáhly 6. a 7. května do bojů na straně povstalců. Zpevnily obranu Prahy na jižních přístupech k městu, tedy na linii Modřany-Podolí-Pankrác a v prostoru Hrdlořezy-Strašnice. Zasáhly v bojích na Pankráci, Vinohradech a Smíchově. V noci na 8. května jednotky dobyly Ruzyni a obsadily letiště, odkud startovaly německé stíhačky k útokům na Prahu.
  |
V bojích o Pankrác, Vinohrady, Smíchov a Ruzyni přišlo o život zhruba 300 vlasovců. V celém Pražském povstání podle údajů Vojenského historického ústavu padlo na straně povstalců 2 898 lidí. Podle některých údajů navíc
až 8 000 lidí zahynulo na venkově. Na německé straně bylo podle odhadů několik stovek až tisíc mrtvých.
PAVEL NOVOTNÝ- Syn moderátora a baviče Petra Novotného se nejdříve proslavil jako bulvární novinář, působil mimo jiné jako šéfredaktor časopisu Spy, webů super.cz, superspy.cz nebo eXtra.cz, moderoval také pořad Prásk! na televizi Nova. - Novotný přiznal, že práce v bulváru přináší etické problémy. "Věděl jsem, že pokud rezignuji na morální otázky, jež jsou s touto prací spojené, mohu se takto dlouhodobě a dobře živit," řekl třeba. - Profesionálním politikem se Novotný, který působil i jako manažer televizního kuchaře Ládi Hrušky či dramaturg na TV Barrandov, stal loni na podzim, kdy jím vedená kandidátka ODS vyhrála komunální volby v pražské městské části Řeporyje a on usedl do křesla starosty. V politice se začal angažovat v roce 2002 jako řadový člen ODS, v roce 2010 byl poprvé zvolen do obecního zastupitelstva, mandát obhájil i o čtyři roky později. Po osmi letech v opozici loni vyhrál volby a utvořil koalici se Zelenými. |
O den později tedy zahájili příslušníci Ruské osvobozenecké armády ústup z Prahy a pokusili se neúspěšně o přechod do amerického zajetí. U Lnář na Strakonicku pak jednotky sovětské rozvědné služby NKVD popravily tisíce vlasovců, další skončili v sovětských nápravných nařízeních, gulazích. V České národní radě (ČNR) se 7. května uskutečnilo jednání, při němž ČNR poděkovala Vlasovově armádě za pomoc, odmítla ji ale z obavy před reakcí Sovětského svazu uznat za spojence a také ROA odmítla poskytnout azyl.
Tehdejší předseda ČNR Albert Pražák v pamětech (publikovaných poprvé ale až v roce 2004) napsal, že vlasovci „si dobyli srdce a vděku mnoha Pražanů, kteří na ně dosud vzpomínají a nedají na ně dopustit“.
Komunistická propaganda o vlasovcích po válce mlčela
Pro Rusko představují vlasovci kolaborantskou ozbrojenou formaci vytvořenou nacistickým Německem.
Vlasov byl sovětský generál, kterého zajali nacisté. Po skončení války jej Sověti 2. srpna 1946 popravili mimo jiné za vlastizradu. Návrh na jeho rehabilitaci odmítlo v roce 2001 Vojenské kolegium ruského Nejvyššího soudu.
Syn rolníka Vlasov se narodil 14. září 1900. Během druhé světové války se vypracoval na velitele 2. úderné armády, v červenci 1942 však padl do nacistického zajetí a v roce 1944 vytvořil ROA o 50 000 mužích, jejímž úkolem bylo bojovat proti bolševickému režimu. Spolupráce s nacisty však Vlasovovi zlomila vaz, po válce se marně snažil získat azyl ve Švédsku a uprchnout do Španělska. Američané ho 3. července 1946 předali Sovětům.
Podle Reagana je Vlasov hrdina
V roce 1983 například americký prezident Ronald Reagan ve slavném projevu o „říši zla“ (tak nazval Sovětský svaz) mimo jiné řekl: „Musíme dosáhnout toho, aby sovětští lidé nebyli hrdí na Čapajeva, Matrosova, maršála Žukova, ale na admirála Kolčaka, považovaného dosud za krvavého kata, aby byli hrdí na generála Vlasova, zrádce SSSR.“
