Pátek 23. října 2020svátek má Teodor, Theodor 14 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Může být hůř. Opravdu velký malér by mohl mít podobu nového chřipkového viru, říká šéf biologického centra

Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto: MOUNTAIN HOME AIR FORCE BASE

Praha Pokud jde o vývoj na poli koronavirových vakcín, je vědec Libor Grubhoffer velký optimista. Ještě nedávno jsem odhadoval, že vakcína bude plošně k dispozici až na podzim roku 2022. Ale teď to vypadá, že postup prací na vývoji a výrobě covidových vakcín se u těch hlavních hráčů mezi farmaceutickými firmami a dalšími výzkumnými týmy velice urychlil, říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz ředitel Biologického centra AV ČR.

Lidovky.cz: Jak se připravit na podzimní plískanice, tradičně provázené respiračními onemocněními? Máte z toho v souvislosti s koronavirem strach?
Určitou obavu mám, zejména z „epidemie hysterie“ onemocnění. K tomu může v naší společnosti velmi snadno dojít. Měli bychom se tomu teď skutečně věnovat i mediální prevencí, dokázat reagovat s klidnou hlavou, nevytvářet zbytečnou paniku. Nebude to určitě jednoduché. Na druhou stranu si myslím, že současná situace alespoň naučí lidi nechodit do společnosti, když jim nebude dobře, když budou cítit, že na ně takzvaně něco leze. Vedle toho cítím ještě i určitou naději v podobě multiplexové diagnostiky covidu-19 současně s dalšími virovými původci respiračních onemocnění.

Lidovky.cz: O co přesně jde?
Je to diagnostika, kde je při jednom testování možné rozlišit koronavirového původce covidu-19, od chřipky A, případně chřipky B či dalších virových původců respiračních onemocnění. Zachytil jsem zprávu, že Karlova univerzita se chystá předložit nový PCR test, ze kterého by se rovnou poznalo, zda jde o chřipku anebo o covid. Toto testování by se mělo během podzimu podařit zavést.

Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR

Libor Grubhoffer

Lidovky.cz: Má podle Vás ještě smysl trasování a následné testování bezpříznakových jedinců? Nezahltí to systém?
Může se to stát a až se tak stane, tak na to bude muset hygienická služba velmi rychle zareagovat. Uvidíme, těžko nyní předjímat, jak rychlý bude nástup akutních respiračních onemocnění. V prvním předvoji to budou jiné viry než ty chřipkové. Mohou to být naše vlastní koronaviry, se kterými žijeme, případně respiračně syncytiální virus, případně rhinoviry. To je ta parta virů, které nás provázejí každý rok a jakmile se objeví plískanice, tak o sobě dávají vědět. Epidemie sezónní chřipky přijde o něco později. Na to už zřejmě budeme trochu připraveni během podzimních měsíců.

Bude nutné se snažit o trasování, pokud to bude v možnostech naší hygienické služby. Ty jsou stále ještě omezené. A pokud jde o ukončení testování bezpříznakových vytrasovaných jedinců, tak tomu bych se rozhodně nebránil.

Lidovky.cz: Do jaké míry současnou situaci zkomplikovalo letní otevření hranic?
Nepochybně to zkomplikovalo. Na druhou stranu je v samotné podstatě nás lidí, že chceme cestovat a svobodně se pohybovat. Jenom nám na jaře trochu otrnulo, už jsme řešili, se kterou cestovní kanceláří a kam pojedeme. To mě fascinovalo. Osobně jsem kategoricky proti jakémukoliv uzavírání hranic, ale myslím si, že jakási umírněnost v cestování by byla dobrá. Vidíme to teď na příkladu Chorvatska. V životě za každých okolností platí ono osvědčené „všeho s mírou“. Selský rozum a všeho s mírou, pak není třeba se bát.

Lidovky.cz: Řada lidí sázela na to, že sluníčko virus zabije. Lze doufat, že ho v zimě udolá mráz?
Na to bych určitě nespoléhal. Zdá se, že nový čínský koronavirus a jeho cirkulace v přírodním prostředí a lidské společnosti na počasí nezávisí.

Lidovky.cz: Ptám se proto, že lidé brzy začnou pomýšlet na zimní dovolenou na lyžích.
Rozhodně bych na ústup koronaviru v mrazivém zimním počasí nespoléhal. Zatím se nijak sezónně nevyprofiloval.

Nadějné očkovací látky

Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) se nyní po celém světě zkouší na lidech 28 různých vakcín proti nemoci covid-19. Zatím nejslibněji má nakročeno britská farmaceutická firma AstraZeneca, jež spolu s vědci z Oxfordské univerzity vyvíjí očkovací látku s označením AZD1222; vakcína prochází třetí fází testů.

Značné naděje jsou vkládány i do preparátu od americké společnosti Moderna, jež koncem července přistoupila k závěrečné fázi testů, v níž se vakcína zkouší na 30 tisících dobrovolníků. V témže bodu vývoje je očkování vyvíjené čínskou firmou Sinovac, která testuje na dobrovolnících v Brazílii.

Vakcína od americké firmy Novavax, jež se má vyrábět i poblíž Prahy, je dle výsledků první fáze klinických studií bezpečná a vyvolává imunitní odpověď. Projde-li látka úspěšně i dalším testováním, má mít ČR dle slov šéfa Novavaxu přednost při její rezervaci.

V Rusku vyvinutá vakcína Sputnik V po podání v ranných stadiích testů vytvořila u všech testovaných protilátky. Ruská vláda ji schválila, vědci však mají výhrady kvůli malému počtu testovaných.

Lidovky.cz: Čím nás ještě může koronavirus překvapit? Máme ho už dokonale přečtený?
Určitě ho nemáme dokonale přečtený, to rozhodně ne. Stále platí, že ještě nevíme, odkud virus přišel. Potřebujeme vědět, kde se vzal, jak to bylo s přeskoky mezi hostitelskými zvířaty, abychom věděli, co od nového koronaviru můžeme očekávat v blízké i vzdálenější budoucnosti. Dále je pro nás podstatná znalost jeho antigenní stability, frekvence mutací, jak moc se virus mění nebo nemění. Zatím to vypadá nadějně, frekvence mutací není nijak výjimečná.

Lidovky.cz: Jinými slovy, už by nemusel nějak zvlášť překvapit?
Ano. Naštěstí to není chřipkový virus, který nás může kdykoliv překvapit. Po pravdě řečeno, jestli virologové čekají nějaký opravdu velký malér, tak ten by měl přijít právě v podobě nového pandemického chřipkového viru, nějaká nová španělská chřipka. Případně v podobě jiného RNA viru se segmentovaným genomem, ze skupiny bunyavirů (hantaviry). V přírodě jsou vázány na drobné hlodavce a způsobují krvácivé horečky se selháváním ledvin. Poprvé byl takový hantavirus popsán během korejské války 50. letech minulého století.

Lidovky.cz: A už se to v Česku někdy objevilo?
Nějaká jeho varianta už patrně ano. V lednu letošního roku proběhla v médiích zpráva o infekčním onemocnění na severní Moravě s uvedenými příznaky poté, co došlo ke kontaktu postiženého člověka s uhynulou myší. Virové infekce zoonotického původu mohou být mimořádně nebezpečné. A zasluhují si, aby jim byla věnována výjimečná pozornost.

Lidovky.cz: Čili může být ještě hůř.
Ano, může být hůř, ale v žádném případě nesmíme podléhat panice.

Lidovky.cz: Naděje se upínají k vakcíně. Kdy bude podle vašeho odhadu první vakcína, kdo ji vyrobí a kdo dostane?
Pokud jde o vývoj na poli koronavirových vakcín, jsem velký optimista. Ještě nedávno jsem odhadoval, že vakcína bude plošně k dispozici až na podzim roku 2022. Ale teď to vypadá, že postup prací na vývoji a výrobě covidových vakcín se u těch hlavních hráčů mezi farmaceutickými firmami a dalšími výzkumnými týmy velice urychlil. A to nemám na mysli podezřelý projekt údajně dokončené a již registrované ruské vakcíny Sputnik 5.

Myslím, že vakcína z produkce firmy AstraZeneca dostojí svého slibu, že bude k dispozici na začátku příštího roku 2021. Rozhodně to není podezřele krátká doba, je to důsledek skutečnosti, že velcí hráči mezi farmaceutickými společnostmi byli připravení a měli už v pokročilé fázi vývoje patřičnou platformu pro virovou vakcínu pro očkování proti SARS a MERS nebo ebole. Většina vakcín, které se teď blíží do cílové pásky, je založena na obálkovém glykoproteinu S, tedy „pocukrovaném“ proteinu z povrchu koronavirové částice. Právě tyto cukerné složky navázané na membránovém proteinu koronaviru mají zásadní význam pro tvorbu protilátek v těle člověka s ochrannou funkcí před infekcí původcem covidu-19.

Závod společnosti Praha Vaccines v Bohumili u Kostelce nad Černými lesy...

Závod společnosti Praha Vaccines v Bohumili u Kostelce nad Černými lesy nedaleko Prahy, kde se vyrábí klíčová složka vakcíny proti nemoci covid-19.

Lidovky.cz: Takže nadneseně řečeno, vakcína bude sladká.
Pouze obrazně vyjádřeno, ve skutečnosti nikoliv. Firmy a výzkumné týmy virologů a biotechnologů se snaží hledat způsoby, jak získávat plnohodnotnou kandidátní vakcínu ve formě rekombinantního povrchového glykoproteinu S. Novavax (americká farmaceutická firma – pozn. redakce) šel cestou, kterou velmi obdivuji. Používají motýlí buňky jako produkční buňky. Infikují je hmyzím virem cytoplasmatické polyedrózy se zabudovaným genem pro povrchový glykoprotein S coronaviru a následně sklidí tento „pocukrovaný“ koronavirový glykoprotein S jako vakcínu proti onemocnění covid-19. Jedná se o dosti náročný postup, který je dnes zvládnutelný moderní biotechnologií nejenom v laboratorním, ale i výrobním měřítku.

Lidovky.cz: Tedy lidstvo může zachránit sladká vakcína z motýlů?

S určitou básnickou licencí či v přeneseném slova smyslu ano. Doufám, že to vskutku všechno dobře funguje v procesu výroby této zatím stále ještě kandidátní vakcíny. Na výstupu by měla být miliarda či dvě miliardy dávek vakcíny, které Novavax slibuje.

Lidovky.cz: Kdy se k této vakcíně dostanou Češi?
Vypadá to, že vakcína Novavaxu nebude tou úplně první. Na vítězství patrně dosáhne vakcína firmy AstraZeneca, která bude končit třetí fázi klinického testování. Ta je také „pocukrovaná“, ale její příprava je založena na jiném principu. Pomocným virovým vektorem v tomto případě není hmyzí virus, nýbrž opičí adenovirus geneticky upravený tak, aby byl neškodný pro člověka a aby se v organismu očkovaného jedince nemohl množit. Výsledkem je také „pocukrovaný“ povrchový glykoprotein S nového koronaviru, který po podání očkovanému jedinci vyvolá tvorbu specifických protilátek chránících před infekcí původcem onemocnění covid-19.

Lidovky.cz: Věříte, že se na počátku příštího roku dostaneme k vakcíně?
Věřím, že ano. Myslím si, že příští rok touto dobou bude covidová vakcína na trhu.

Lidovky.cz: Překvapivě Češi zatím s případným očkováním váhají. Přes 40 procent mu není nakloněno. Čím si to vysvětlujete?
Docela mě tato zpráva překvapila, to bych v čase koronavirové pandemie nečekal. Mám za to, že lidé budou mít tentokrát mnohem větší zájem i o očkování proti sezónní chřipce, kterou dosud příliš nevyhledávali. Sám se nechávám v posledních letech očkovat proti chřipce a mohu to jenom doporučit. Možná, že právě ten strach z onemocnění covidem situaci změní. Člověk se musí stále něčeho aspoň trochu bát, jinak nedbá, zlobí a provokuje. Pokud budou mít lidé obavu z onemocnění, tak je to snad přiměje, aby si vystáli třeba i frontu na očkování proti chřipce a posléze snad i covidu.

Lidovky.cz: O vývoj vakcíny se snaží i Česko. Netajíte se tím, že tomu moc nevěříte. Proč?
Vakcíny, to je vrcholová biotechnologická disciplína. Je naivní si myslet, že když máme laboratoř, která umí kultivovat koronavirus, tak si můžeme snadno vyrobit jednoduchou inaktivovanou vakcínu. Je to nepochopení situace. Nepomyslelo se vůbec na závažnost testování takové vakcíny v náročných klinických testech. Nestačí, že se daří pomnožit virus v laboratoři, zásadní problémy se teprve objeví až v té technologické fázi velkoobjemové výroby vakcíny. To často připomínal virolog a lékař Dimitrij Slonim z již neexistujícího Ústavu sér a očkovacích látek, legendární tvůrce očkovacích látek proti celé řadě závažných infekčních onemocnění, jakými jsou dětská obrna (polio), pravé neštovice (variola), spalničky, příušnice a další.

Problém určitě není ve velikosti země původu vakcíny, vždyť docela malá Belgie se do výroby vakcíny proti covidu-19 také pustila, mají věhlasnou farmaceutickou firmu Jensen. S naší reputací, kterou jsme v minulosti v oblasti humánních vakcín měli, bychom se mohli pohybovat někde na špičce. Problém je, že jsme na počátku 90. let minulého století dokázali zpřetrhat tradici ve vývoji vakcín, a ztratit tak schopnost konkurovat modernímu vývoji v této oblasti. Ukazuje se též, že podstatný pro vývoj a výrobu vakcín je soukromý kapitál, který nám v této oblasti chybí.

Lidovky.cz: A co se tedy stalo?
Ústav sér a očkovacích látek (ÚSOL) byl hanebně zprivatizován. Dnes jsou na jeho místě byty a hotel. Ve své době to byl špičkové pracoviště výzkumu, vývoje a výroby vakcín, sér a krevních derivátů, a vlastní krátkozrakostí jsme se o něj připravili a kontinuitu budovanou z počátku 20. let minulého století jsme neudrželi.

Lidovky.cz: Bylo Československo na poli vývoje vakcín opravdu tak silné?
Byli jsme mimořádně zdatní. Virologie vznikla a rozvinula se až po druhé světové válce a Češi a Slováci byli u toho. V Praze byl na lékařské fakultě věhlasný profesor František Patočka, bratr filozofa Jana Patočky. Dimitrij Slonim byl jeden z jeho nejlepších žáků. V roce 1955 přišel vládní úkol vyvinout vakcínu proti dětské obrně (polio). Ve velmi krátké době se to mladému týmu včele s Dimitrijem Slonimem a Karlem Žáčkem podařilo. V první polovině roku 1960 bylo hotovo a Československo mohlo v létě 1960 ohlásit vymýcení dětské obrny na našem území. Byli jsme s Belgií prvními dvěma státy, kde se to povedlo. Sláva československé vakcinologie pokračovala až do začátku 90. let minulého století a skončila hanebnou privatizací Ústavu sér a očkovacích látek Praze.

Lidovky.cz: Čili jinými slovy, stát si měl tu privatizaci ohlídat a udržet kontinuitu.
Přesně tak. Ale tehdy v atmosféře znovu nabyté svobody panovalo přesvědčení, že stát nemá do privatizačních kauz vstupovat. A tak to dopadlo, jak to dopadlo.

Lidovky.cz: Často se mluví o vakcíně, až se skoro zapomíná i na vývoj léků proti viru. Zastavil se svět u remdesiviru, nebo se vyvíjí další?
Svět se částečně u remdesiviru zastavil, hledají se cesty, jak derivovat remdesivir, aby mohl být podávaný v nějaké přístupné lékové formě. Čekal jsem, že zprávy o nových slibných lécích se budou objevovat častěji. Vedle remdesiviru je nicméně dnes registrován a používán také dexametazon při léčbě covidu v nemocnicích, zkoušela se antimalarika chloroquine nebo deoxychloroquine, ale už jsou mimo hru, stejně tak favipiravir, japonský preparát nepřesvědčil. Pozornost se teď nově upíná díky prof. Jiřímu Beranovi k preparátu isoprinosine požívanému k prevenci a léčbě akutních respiračních onemocnění.

Dala jsem přednost rodině, říká v otevřené zpovědi čerstvá padesátnice Csáková

Ilona Csáková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Bez vytáček a věcně mluví o svých kulatinách, stejně jako o úspěších, pádech a podivných životních obdobích. Ilona...

ANALÝZA: Boj o Karabach popírá ideologii. Zajímavou roli hraje Izrael

Snímek ukazuje členy ázerbájdžánských ozbrojených sil střílejících... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nově rozdmýchaný ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem je v mnoha lidových veřejných diskusích popisován jako...

Svou sportovní kariéru považuji za ztrátu času, hodnotí minulost Hlaváčová

Yvetta Hlaváčová Tulip | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Držitelka světového rekordu v přeplavání kanálu La Manche pokořila řadu dalších met a získala spoustu významných...

Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu
Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu

Když se řekne Sunar, co se vám jako první vybaví? Chutné sušené mléko? Není se čemu divit. Sunar a jeho kojenecká výživa tu je pro naše miminka už...