Jak oživit vzpomínky pamětníků? Zúčasněte se Běhu pro Paměť národa |
Vítězkami kategorie pro nejmladší žákovské účastníky se staly Sophia Papayová a Simona Staňová ze Slovenska. Soutěžním příspěvkem dívek byl rozhovor nazvaný v tieni nenávisti, v němž dívky zpovídaly Eriku Papayovou. Pamětnice popisovala své zážitky z ostřelování Bratislavy v červnu 1944, a také okupaci rumunských vojsk, při které byla nucena vystupovat jako chlapec.
Příspěvek s názvem S čistým svědomím ve špatném světě vynesl její autorce Ester Hadašové první místo v kategorii mezi 16 a 18 lety. Hadašová vyzpovídala režisérku Angeliku Hanauerovou, která za komunismu působila v undergroundové umělecké sféře. Signatářka Charty 77 se pak musela naučit žít pod permanentním dohledem StB, jež kvůli ní zastrašovala i lidi z jejího okolí.
Do poslední soutěžní kategorie spadaly projekty dospělých autorů, z nichž komisi nejvíce zaujalo vyprávění Sedm životů Zděnka Polanského. Pojednávalo o odbojovém aktivistovi, jehož příběh popsala jedna z jeho dcer Eva, kterou zpovídali Tomáš a Eliška Raiterovi. Dvojice byla za svůj dokument oceněna finanční odměnou ve výši 50 000 korun.
Nezisková organizace Post Bellum byla založena novináři a historiky, kteří pochopili, že pamětníci mají mnoho neuveřejněných informací a příběhů, které by měla společnost znát. Podle průzkumu společnosti NMS si sice přes 85 procent lidí myslí, že je důležité znát své kořeny, ale méně než polovina z nich pak po historických informacích a souvislostech pátrá. Příběhy 20. století jsou již deset let pořadem vysílaným Českým rozhlasem a od roku 2013 stejnojmenná soutěž pomáhá osvětlit již známé, nebo zcela zapomenuté události z dob druhé světové války a komunismu prostřednictvím rozhovorů s veterány, přeživšími holocaustu nebo odbojáři.