„Domy, které se zřítily v oblasti Abruzzo, byly postaveny tak, že nebyly schopné odolávat byť jen malým otřesům,“ řekl agentuře AP Enzo Boschi z Národního geofyzikálního institutu. „Rozčílí nás to po každém zemětřesení, ale není součástí naší kultury stavět budovy tak, jak se mají v seizmicky aktivních oblastech - to znamená konstruovat nové budovy odolné vůči otřesům a staré dodatečně zpevnit,“ dodal Boschi.
Podobné rozhořčení vyjádřil i Franco Barberi, jeden z předních italských geologů. „Kdyby se tohle stalo v Kalifornii, v Japonsku nebo v dalších zemích, které zavádějí protiseizmická opatření, stejné otřesy by nezpůsobily ani jedno úmrtí. To dokáže jednoho naštvat,“ řekl v rozhovoru pro italskou televizi. Ve středověku šetřili Také Giorgio Croci, italský inženýr a odborník na historické památky tvrdí, že za rozsahem škod, které způsobilo zemětřesení v okolí L'Aquily, stojí špatné návyky Italů při stavbě domů. Lidé ve starém Římě používali ve stavebnictví nejkvalitnější materiály. Jejich budovy tak byly schopné vydržet až 2000 let. V poměrně chudém středověku se však museli často uchylovat k levnějším materiálům, a budovy se tak obecně stavěly mnohem méně masivní. Výsledkem toho je, že tyto stavby snáze přijdou při zemětřesení k úhoně. „Pokud bydlíte ve staré budově, musíte využít preventivní opatření,“ dodal k tomu Croci. Podle něj lze tyto stavby zpevnit například pomocí řetězů. Nejméně polovina Itálie leží na „nebezpečném území“, co se týká seizmické aktivity. Vyplynulo to ze zprávy, kterou v loňském roce zveřejnil Boschi a další italští geologové. Přesto pouhých 14 procent budov v těchto oblastech splňuje odpovídající bezpečnostní standardy, stojí ve zprávě.
