„Pojďme se bavit o přijetí eura, jestli by tohle nevedlo do budoucna k tomu, abychom byli schopni narovnávat platové hladiny v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Z našeho pohledu, z pohledu našich ekonomických expertů, by to v tom dlouhodobějším horizontu než jednoho volebního období k tomu vést mohlo,“ řekl Rakušan minulý týden v rozhovoru pro MF DNES.
Ekonomický expert ODS Jan Skopeček to ale označil za absurdní. „Naopak, na příkladu Slovenska se ukazuje, že přijetím eura se zastavilo ekonomické přibližování se k vyspělejším zemím. Euro nám opravdu vyšší mzdy nezajistí a nepřinese, je to falešná představa,“ upozornil Skopeček.
Podobně to vidí Michael Kohajda, odborník na ekonomiku KDU-ČSL. „Nemyslím si, že podpora ekonomického růstu je spojena s přijetím eura a že bez eura nemůže ekonomika Česka výrazně růst. Pro ekonomický růst je třeba zjednodušit regulaci, mít fungující a efektivní veřejnou správu, která bude zásadně digitalizována, podporovat podnikání firem a práci lidí,“ popsal Kohajda.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška může být sice zavedení eura užitečné pro narovnávání finančních vztahů v české ekonomice, spíš ale v jiných oblastech než ve mzdách. „Mzdy a platy jsou zatíženy množstvím specifických odvodových položek, které by nadále bránily jednoduchému srovnávání úrovně Česka s jinými zeměmi, i kdyby byly v eurech,“ uvedl Sobíšek.
Německo není bohatší díky euru
Nadšení nevzbudil Rakušanův návrh ani u dalších ekonomů. „Představa, že přijetí stejné měny, jakou používá Německo, by nás přiblížilo k jeho úrovni prosperity, je v odborné literatuře označována jako takzvaný cargo kult a je zcela mylná. Německo není bohatší než my díky euru, a tudíž nelze očekávat, že až přijmeme euro, budeme také tak bohatí,“ řekl MF DNES hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
Efekt přijetí eura na ekonomickou prosperitu přistoupivších zemí byl podle něj dlouze a pečlivě analyzován a prokazatelný pozitivní efekt zde nalezen nebyl. „Sdílení společné měny má své potenciální ekonomické přínosy i náklady, ovšem jejich celková bilance je přinejlepším sporná, v některých ohledech dokonce spíše varovná,“ doplnil Hradil.
Jeho kolega z České spořitelny Michal Skořepa rovněž Rakušanovu vizi odmítl.
„Nevidím žádný důvod, proč by samotné přijetí eura mělo vztah českých a německých mezd nějak změnit. Tato relace je dána relativní produktivitou práce, postavením Česka coby výrazně subdodavatelské ekonomiky a vlažným postojem českých zaměstnanců ke mzdovému vyjednávání. Síla žádného z těchto faktorů se přijetím eura nezmění,“ sdělil Skořepa.
Opozice: Zbytečné problémy
Kritická je vůči Rakušanovi i opozice. „Přijetí eura by nám způsobilo zbytečné problémy včetně poklesu reálných mezd v důsledku zdražování. Už jenom čekám, kdy hnutí STAN začne tvrdit, že euro dostane náš rozpočet zpátky do přebytku, protne naši zemi vysokorychlostními železnicemi a vyřeší nedostatek personálu v nemocnicích,“ opřela se do STAN stínová ministryně financí ANO Alena Schillerová.
Ani Piráti, kteří jinak pro euro jsou, si nemyslí, že by to byla cesta k německým platům. Poslanec a bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš by spíše začal zvednutím platů lidem ve státní správě. Podle něj to vláda může udělat v podstatě „lusknutím prstů“.
„Ať premiér i vláda ukážou, že to s lidmi myslí vážně, a pro začátek zařídí německé platy alespoň těm, kterým mohou, tedy úředníkům, kuchařkám, uklízečkám, nepedagogickým pracovníkům ve školství, zdravotníkům, nezdravotnickému personálu ve zdravotnictví, učitelům, lékařům,“ vyjmenoval Bartoš.
Motivace pro investory
Politolog Aleš Michal si nicméně myslí, že přijetí eura může přispět ke zlepšení jednoho ze zásadních ukazatelů, které mohou mít na růst platu vliv. „Může lépe motivovat zahraniční investory, což může vytvořit příznivější ekonomické prostředí. Samo přijetí eura však německé platy nezařídí. K tomu je potřeba splnění i dalších klíčových podmínek,“ uvedl Michal.
Reakce ministra vnitra nicméně podle něj do debaty vnesla další téma, které se snaží STAN dlouhodobě prosazovat a ve kterém se velmi liší od představ ODS – snahu o přijetí eura.
„Jedná se tak spíš o strategii ministra vnitra, který se tím snaží vrátit diskusi do racionální roviny a otvírá debatu o podmínkách, za kterých je možné se o tomto cíli vůbec bavit,“ uvedl Michal.
Podle dalšího politologa Lukáše Jelínka STAN zatím jako jediná strana na počátku kampaně zvedá nepopulární ekonomická témata – společnou měnu, vyšší daně a podobně. „Z toho je cítit velké sebevědomí Rakušanova hnutí, patrně podpořené průzkumy, které naznačují, že by mohlo mít větší podporu než ODS. A tak tam, kde ODS přichází s jednoduchými slogany a lacinými sliby, STAN nabízí propracovanější odpovědi pro ten typ voličů, kteří se nechtějí rozhodovat jen mezi ANO a SPOLU,“ uvedl Jelínek.
Debatu o výdělcích Čechů rozvířil v polovině listopadu premiér Petr Fiala (ODS), když prohlásil, že k tomu, aby se občané České republiky měli stejně dobře jako sousední Němci nebo Rakušané, potřebuje ještě další čtyři roky u vlády. „Já potřebuji osm let a budeme mít platy jako v Německu a budeme mít univerzity ve špičce a špičkové firmy,“ sdělil Fiala s tím, že čtyři roky je málo.
Podle Eurostatu byla loni v Německu roční průměrná hrubá mzda přes 50 tisíc eur, tedy v přepočtu přes 1 200 000 korun, což je sto tisíc měsíčně. V Česku byla ani ne poloviční.
