Münich je zároveň zastáncem toho, aby se pro žáky co nejvíce oddálil termín pro rozhodování o tom, co chtějí v životě dělat: „Od 15. roku věku se mohou přirozeně změnit osobní priority.“
Lidovky.cz: Letošní přijímačky na střední školy ukázaly, že uchazečům dělá potíže porozumění textu a příklady v podobě zjednodušení matematických výrazů. Úspěšnost tu byla i pod 30 procenty. Co nám výsledky naznačují?
Dělat závěry o školství a kvalitě výuky na základě jednotných přijímacích zkoušek je ošemetné. Tyto testy nejsou určeny ke zkoumání toho, jak dobře a co české školy učí. Přijímačkové testy Cermatu jsou primárně určeny k tomu, aby žáky rozřadily na střední školy.
Míru čtenářských dovedností žáků na základních školách ověřují mezinárodní testy PIRLS, přírodovědeckou gramotnost pak mezinárodní projekt TIMSS. Jenže v Česku tomu dostatečně velkou pozornost nevěnujeme. Bohužel. Například projektu TIMSS určeného pro žáky osmých tříd základních škol jsme se – z pro mě neznámých důvodů – už patnáct let nezúčastnili. Takže o stavu a trendech nevíme zhola nic.
Lidovky.cz: Přesto ale – lze odhadnout, nakolik čeští školáci čtou?
V Česku se tento typ výzkumů, srovnatelných v čase a ve vazbě na čtenářskou gramotnost, nedělá. Znovu zdůrazním – bohužel. Dle mého děti čtou, ale jejich čtení má jiný charakter než dříve.
Většinou čtou něco z obrazovky, nikoliv z papíru. Vesměs jde o kratší slovní útvary, než aby listovali v knihách. Odhaduji, že u nich převládá oslabená schopnost vázat na sebe delší řetězec myšlenek zachycených v textu.
