Zkoušky na začátku května skládalo 84 tisíc žáků. V češtině dosáhli průměrně 29 bodů z 50, v matematice průměrně 21,6 bodu z 50. Nejlépe si vedli žáci, kteří se hlásili na čtyřletá gymnázia: v češtině dosáhli v průměru na 36 bodů, v matematice na 29.
Nepřijatí žáci na střední školu mají ještě šanci. Poradíme, jak se správně odvolat |
Kontroly Cermatu, který připravuje zadání zkoušek a vyhodnocuje výsledky, a ministerstva školství navíc letos nenašly žádná chybná zadání – veškeré úlohy podle nich odpovídaly požadavkům na uchazeče.
  |
Pro srovnání: loni žáci v průměru získali 30 bodů z češtiny a 22 bodů z matematiky. Měli ovšem jen jeden pokus. Přesto Cermat loni konstatoval, že v prvním pandemickém roce dopadli žáci lépe než v roce 2019. Bylo to podle něj tím, že se žáci doma poctivěji připravovali. A stejné to bylo zřejmě i letos. „Děti se bály, tak něco dělaly,“ uvedl pro Lidovky.cz Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací CZESHA.
Čerstvé výsledky tak nepotvrdily předchozí obavy žáků ani rodičů, podle kterých byly zkoušky příliš těžké. Stěžovali si hlavně na úlohy z geometrie, ani ty však podle Cermatu nyní nedopadly výrazně hůř.
„Rodiče chápu, byli vystresovaní. Děti přišly domů a byly ze zkoušek vyplesklé jako vždycky. Testy ale nebyly těžší než obvykle a opravdu dopadly dobře,“ zhodnotila pro Lidovky.cz předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Na gymnáziu Nad Štolou, kde je Schejbalová ředitelkou, dopadly zkoušky dokonce ještě lépe než loni.
Výsledky nepřekvapily ani předsedu Asociace ředitelů základních škol Michala Černého. „Kritika byla daná subjektivním pocitem. Ale čísla nelžou. Ukázalo se, že přijímačky nevybočovaly,“ okomentoval pro Lidovky.cz.
Katastrofické scénáře některých žáků a jejich rodičů, dle nichž byly letošní testy s ohledem na fakt, že prakticky celý školní rok se odehrál formou distanční výuky, až příliš těžké, se nepotvrdily. Na pranýři byl zejména test z matematiky a ještě přesněji úlohy z geometrie, kterou žáci při výuce na dálku příliš neprocvičovali. Obsah testů podrobila kritice v minulém týdnu i nezisková společnost EDUin, podle níž Cermat „dostatečně nereflektoval náročnost online výuky“.
„Didaktické testy prošly před zpřístupněním výsledků školám odbornou kontrolou validační komise Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání a nezávislé odborné komise ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci expertního posouzení tyto komise konstatovaly, že všechny úlohy i testy jako jednotlivé celky odpovídají obsahu i formě rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, jsou konstrukčně v pořádku a svou náročností odpovídají požadavkům kladeným na uchazeče podle školského zákona,“ uvedl Cermat.
‚Rekordní množství odkladů.‘ Dětí zůstane ve školkách víc, rodiče se bojí covidové výuky i špatných známek |
Všichni žáci, kteří podali přihlášku aspoň do jednoho oboru s jednotnou zkouškou, mohli dělat testy dvakrát. Z obou termínů se jim uznal lepší výsledek.
Že okolnosti přijímacích zkoušek a podobně i maturity provází kritika, není nic nového, děje se tak každý rok. „Většinou se ozvou ti nespokojení, zatímco spokojení obvykle mlčí,“ poznamenal Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací. „Nemám pocit, že by v testech bylo něco špatně či že by byly extrémně náročné,“ dodal. Mírné zhoršení výsledků ale prý zaznamenal. „Oproti loňsku došlo k nepatrnému poklesu,“ uvedl Zajíček, taktéž ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze.
Ředitelé škol mají výsledky testů k dispozici od středy, vyhodnotit je a určit pořadí uchazečů by měli do dvou pracovních dnů. K dosaženému bodovému skóre školy připočítávají bonus kupříkladu za účast jedince na olympiádách či za známky na vysvědčení. Vedle dosažených výsledků – přesněji jak se uchazeči vedlo v porovnání s jeho konkurenty na dané škole – se do ortelu o (ne)přijetí propisuje i kapacita tříd, jež pro příští školní rok vzdělávací ústav otevře.
Těžili ze zkušenosti
Výhoda dvou pokusů dle ohlasů z „terénu“ dopadla na úrodnou půdu. „Některým dětem se zdál druhý termín z matematiky lehčí než první,“ uvedl Michal Černý, šéf Asociace ředitelů ZŠ. Vysvětlení se nabízí dvojí: jednak se žáci nemuseli tolik stresovat, věděli, že když něco pokazí, budou mít šanci na opravu. A dle Černého také mohlo žákům přijít vhod, že při prvním pokusu test viděli a pak už v obrysech věděli, co je čeká; byť dostali jiné zadání, princip úloh byl podobný. „Napoprvé děti pochytily, jak test vypadá, a napodruhé to daly lépe,“ řekl Černý.
Distanční forma výuky, charakteristická pro končící školní rok, mohla mít na některé žáky dokonce pozitivní vliv. Dle Zajíčka to dokazují i výsledky praktických maturit u něj ve škole. „Ze zhruba devadesátky studentů neprospěli pouze tři, s ohledem na pandemii se možná čekalo víc,“ sdělil.
